Umíralo se tam předčasně a lidé utíkali. Teď se díky čistšímu vzduchu vracejí

Ochrana ovzduší má pozitivní dopad nejen na lidské zdraví, je ale také účinným nástrojem proti vylidňování vybraných regionů. A pokud je ještě doplněno o kvalitní a dostupné veřejné služby, mohou vhodná opatření přilákat obyvatele zpět i do regionů s těžkou ekologickou zkušeností, jakou si prodělaly severní Čechy.

Ukazuje to unikátní studie vědců Národního institutu SYRI Štěpána Mikuly a Marioly Pytlíkové, kterou nedávno vydal prestižní odborný časopis European Economic Review. Jde o první analýzu svého druhu na světě. Autoři se v ní zabývají právě situací v severočeském regionu. Dokládají, jak radikální zlepšení ovzduší může změnit migrační chování tamních obyvatel.

Obecně sice platí, že znečištěné ovzduší poškozuje zdraví, snižuje kvalitu života a odrazuje lidi od bydlení v zasažených regionech. Dosud ale chyběly spolehlivé důkazy o tom, co se stane s migrací, když se kvalita ovzduší výrazně zlepší.

Emigrace klesla o čtvrtinu

Případ severních Čech z 90. let minulého století byl podle vědců ze SYRI jedinečný. Díky povinnému odsíření elektráren a dalších podniků rychle poklesly koncentrace oxidu siřičitého z extrémních hodnot (50 až 70 mikrogramů na metr krychlový) pod limity platné v Evropské unii a tolerované Světovou zdravotnickou organizací.

„Tento přírodní experiment umožnil izolovat vliv čistšího vzduchu na migraci nezávisle na ekonomických faktorech,” uvedl Štěpán Mikula, který vedle SYRI pracuje na Masarykově univerzitě. Nová studie ukazuje, že odsíření elektráren v 90. letech zásadně změnilo migraci.

• Související: Špatné ovzduší zabíjí ročně tisíce Čechů. Změnu k lepšímu přinese čistá energetika

„Zjistili jsme, že čistší vzduch snížil emigraci z dříve silně znečištěných obcí o 24 procent a naopak zvýšil čistou migraci o 78 procent, přičemž nejsilnější účinky byly v dříve nejvíce znečištěných oblastech,“ konstatuje se ve studii.

Podle jejích autorů se tak severní Čechy, kdysi označované za „obětní zónu“ těžkého průmyslu, v 90. letech díky razantnímu zlepšení ovzduší staly znovu atraktivním místem pro život. Nový výzkum také přináší důkazy, na koho mělo odsíření největší vliv.

„Vysoce vzdělaní lidé reagovali na čistý vzduch nejvíce, což má zásadní význam pro budoucí rozvoj regionů. Vládní peněžní pobídky v době socialismu neměly žádný účinek, zatímco investice do škol, zdravotnictví a kultury pozitivní dopad naopak zesilovaly,” uvedla Mariola Pytliková, která se migrací zabývá dlouhodobě nejen v SYRI, ale také v CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Ekonomického ústavu Akademie věd.

Studie ukazuje, že čistý vzduch udrží obyvatele a přiláká nové. Ukazuje, že environmentální politika je také investicí do demografické a ekonomické stability regionu. „Česká zkušenost je v tomto směru inspirací pro regiony po celém světě čelící depopulaci nebo průmyslovému útlumu,” dodala Pytliková.

Regiony s předčasným úmrtím

Severozápadní Čechy, ale i další regiony, které byly v minulých desetiletích vystaveny vysokým koncentracím škodlivin v ovzduší (někde stále jsou), si ale toto „dědictví“ nesou dál – i přes radikální snížení emisí. Jiný výzkum Národního institutu SYRI ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy totiž ukázal, že lidé v Česku předčasně umírají především v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Jako jeden z důvodů přitom autoři zmiňují právě životní prostředí.

„Mezi důvody předčasné úmrtnosti patří individuální i vnější faktory. Příkladem těch individuálních, které může každý více či méně ovlivnit, je například životní styl, využívání preventivní péče a rizikové chování. Mezi vnější faktory neboli systémová rizika patří dostupnost zdravotní péče nebo kvalita životního prostředí,“ uvedla spoluautorka Dagmar Dzúrová.

• Související: Špinavé ovzduší zkracuje délku života. Dusí se i česká města

Vědci z Ústavu experimentální medicíny přitom už před lety přišli s novými poznatky o znečištěném ovzduší a jeho vlivu na zdravotní stav populace. Dokázali významné genetické poškození obyvatel i přenos na další generace. Znamená to, že rodiče, kteří žili v silně znečištěném prostředí, mohou přenášet zdravotní potíže na své potomky.

Autoři aktuální studie například zjistili, že na rakovinu nejčastěji předčasně umírají muži v severozápadních Čechách a v Moravskoslezském kraji. U žen je toto nelichotivé prvenství v severozápadních Čechách. Naopak nejméně předčasných úmrtí je u obou pohlaví v Královéhradeckém a Pardubickém kraji a také na Vysočině.

V případě nemocí oběhové soustavy je předčasná úmrtnost žen zvýšená jak v severozápadních Čechách, tak v Moravskoslezském kraji, v případě mužů jde hlavně o severozápadní Čechy a vybrané regiony Moravskoslezského kraje (Orlová). Minima jsou dosahována především v jižní části republiky, ale také v Praze a okolí.

Ilustrační foto: Pavel Baroch