Kabinet chce revidovat Green Deal. Evropské cíle označuje za nerealistické

Ve svém programovém prohlášení budoucí vláda couvá od závazků Green Dealu i pravidel na ochranu přírody a klimatu. To se ale Česku může vymstít.

Nová vláda představila své programové prohlášení, v němž klade důraz na energetickou soběstačnost nebo „realistickou“ klimatickou politiku a v němž se vymezuje vůči Green Dealu a plánuje udržet uhlí.

„Prosadíme realistický a stabilní energetický mix, v němž má mimo nízkoemisních technologií (jádro a OZE) své místo rovněž uhlí a plyn. Nebudeme přijímat neuvážené a ekonomicky zatěžující kroky rychlé dekarbonizace, jako je zavádění povinné instalace fotovoltaiky na rodinné domy, zákazy plynových kotlů a tak podobně,“ uvádějí politici v prohlášení. O dotační podpoře nebo i jejím zrušení, čímž se v předchozích dnech prezentoval nejčastěji uváděný adept ministra životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě), v prohlášení ale není ani zmínka.

„V programovém prohlášení chybí předvolební sliby hnutí ANO, že budou pokračovat programy jako Nová zelená úsporám, Kotlíkové dotace, které pomáhají lidem se snižováním spotřeby energií a čištěním vzduchu,“ komentují zástupci ekologických organizací.

Vláda plánuje získat stoprocentní kontrolu nad výrobní částí společnosti ČEZ, aby mohla lépe řídit investice a ovlivňovat ceny energií v krizových obdobích. V případě obnovitelných zdrojů plánuje podporu především tam, kde jsou doprovázeny akumulačními technologiemi, například vodními přečerpávacími elektrárnami. Poplatky na podporu obnovitelných zdrojů (tzv. POZE) má převzít stát, aby snížil účty domácnostem. Systém emisních povolenek ETS1 chce vláda na evropské úrovni přehodnotit a rozšíření na ETS2 odmítá.

„Svaz moderní energetiky vítá, že budoucí vláda do návrhu svých programových bodů zařadila klíčové pilíře moderní energetiky. Jde o potřebné dotažení kapacitních mechanismů pro flexibilní zdroje, například plynové, ale také vytváření podmínek pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a využití akumulace energie,“ komentuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Sedlák dále připomíná, že obnovitelné zdroje jsou levnější, než tradiční přístup k energetice. Zpomalovat proto jejich nasazení a dokonce prosazovat návrat uhlí může být cestou k dražím energiím.

„Vzhledem k tomu, že v sousedních zemích - a to včetně dosud uhelného Polska - bude rozvoj obnovitelných zdrojů prakticky jistě pokračovat nasazeným tempem, hrozí v případě pomalého startu České republiky další nárůst rozdílu v ceně silové elektřiny. V případě rozvoje obnovitelných zdrojů podle pomalejšího scénáře by v roce 2035 byla cena silové elektřiny v ČR o 32 euro za megawatthodinu dražší než v Německu. Můžeme tak dokonce ztratit výhodu oproti Polsku,“ dodává.

Jak totiž podle něj ukazuje polská zkušenost, proměnit energetiku závislou na uhlí je možné, pokud vláda pochopí nové zdroje energie například jako odpověď na energetickou bezpečnost státu (domácí obnovitelné zdroje vyrábí nezávisle na dovozu paliv) a posílení konkurenceschopnosti ekonomiky (solár a vítr vyrábí za nízké náklady a tlačí cenu na trhu dolů).

Vedle ekonomických nástrojů je pro proměnu energetiky potřeba vyřešit NIMBY efekt. Strany budoucí koalice měly v programu například plán zkrátit povolovací procesy na jeden roky pro průmyslové stavby. „Pokud mají recept pro průmyslovou výstavbu, mohly by stejnou kartu použít na podporu solární a větrné energie. Přímo ANO pak nabídlo voličům mimo jiné slib, že zajistí podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie," uzavírá Sedlák.

Zemědělství a klima

V oblasti ochrany klimatu vláda zdůrazňuje pragmatický přístup založený na vědeckých poznatcích a ekonomických možnostech země. Klimatická politika má být podle ní „realistická“, tedy zaměřená na konkrétní výsledky – úspory energií, čistší ovzduší, obnovu krajiny a adaptaci na sucho.

„Nové evropské klimatické cíle považujeme za nerealistické a ekonomicky likvidační. Green Deal je v současné podobě neudržitelný, proto budeme prosazovat jeho zásadní revizi. Zákaz prodeje a výroby aut se spalovacím motorem od roku 2035 je nepřijatelný,“ stojí v prohlášení.

Budoucí vláda se také opřela do aktuálně platných opatření na ochranu přírody. „Odmítneme zavádění restrikcí, které by nepřiměřeně zvyšovaly náklady, činily lesní hospodaření ztrátovým a ohrožovaly ekonomiku venkova. Omezíme princip tzv. bezzásahovosti tam, kde ohrožuje funkčnost ekosystému, ekonomickou udržitelnost nebo ochranu života a majetku, aniž by tím byla dotčena ochrana nejcennějších a nejpřísněji chráněných území,“ slibuje.

Součástí programového prohlášení je také plán zrušit zavedenou protierozní vyhlášku, což je součást volebního programu strany Motoristé sobě. Vyhlášku uvítalo mnoho ekologických organizací, mnoho zemědělců ale bylo proti, protierozní vyhláška omezovala jejich činnost a kladla až příliš vysoké nároky.

„Zemědělský svaz stojí na straně ochrany půdy a péče o krajinu obecně, protože udržitelnost zemědělství je neoddělitelně spojená právě s co nejlepší péčí o půdu, na které zemědělec hospodaří. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že represe není jedinou cestou, jak udržet kvalitu půdy,“ komentuje pro Obnovitelně.cz předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Vyhláška je podle něj nicméně nastavená příliš složitě a pro běžného zemědělce je administrativně náročná a její úprava je nezbytná. „Sytém totiž kombinuje tak zvanou protierozní vyhlášku, která řeší represivní opatření v případě výskytu eroze, a pravidla dotační podmíněnosti, tak zvaný DZES 5, který řeší prevenci eroze, ovšem také pod sankcemi pro zemědělce. Tím jsou v ČR nastavena nejpřísnější pravidla ochrany půdy v Evropě a patrně na celém světě, kdy na 65 procent zemědělské půdy sledujeme preventivní opatření proti erozi,“ dodává Pýcha.

Ekologové s tím ale nesouhlasí. Vyhlášku by podle nich bylo naopak v zájmu lidí a přírody potřeba posílit, aby lépe chránila nejen životodárnou půdu, ale také vesnice před záplavami bahna při přívalových deštích. To chce budoucí vláda vyřešit tím, že podpoří výstavbu nových přehrad.

Úvodní foto: Vox España, CC0