Češi na špici. Agrovoltaiku uvedli správnou cestou

Díky aktuální vyhlášce je možné instalovat solární panely i na pole se zeleninou. Stále je ale kam růst, například povolit instalaci solárů i k obilí či pastvě.

Organizace SolarPower Europe představila svou novou Agrisolar Policy Map, která porovnává přístup osmnácti členských států EU k rozvoji agrovoltaických projektů, tedy systémů kombinujících výrobu solární energie a zemědělskou produkci. Podle výsledků patří Česko k pouhým pěti zemím Unie, které už mají specifickou legislativu přímo pro tento typ projektů.

Mapa hodnotí šest klíčových oblastí politiky, od právních definic přes podporu z veřejných zdrojů až po environmentální záruky. Zatímco Francie a Česká republika mají už dnes relativně jasné legislativní rámce, většina států zůstává pozadu. SolarPower Europe proto vyzývá k větší harmonizaci pravidel a k tomu, aby Společná zemědělská politika EU (SZP) nabízela pro agrovoltaiku jasnou podporu.

Česko se mezi evropské lídry v agrovoltaice dostalo i díky aktualizované vyhlášce Ministerstva zemědělství, která zásadně rozšiřuje možnosti využití agrovoltaiky na orné půdě. Nově ji bude možné instalovat i tam, kde se alespoň jednou za tři roky pěstuje zelenina.

Podle Jiřího Bíma, vedoucího sekce povolovacích procesů a agrovoltaiky Solární asociace, jde o významný krok vpřed. „Ano, jsme jednou z pěti zemí v EU, které mají legislativu přímo pro agrovoltaiku. V aktuálně schvalované novele vyhlášky 425/2025 Sb. se doplnila možnost instalovat v rámci projektů i bateriová úložiště, což je podstatný kus vpřed – a také nutnost, protože dnes už nedává smysl realizovat solární zdroje bez akumulace,“ komentuje pro Obnovitelně.cz.

Nová úprava zároveň umožní investorům zvolit si technologii podle potřeby – ať už horizontální, nebo vertikální systémy. „V české vyhlášce je to nyní nastavené tak, že investor si vybírá, jaký typ technologie použije. Musí ale zajistit pokračující zemědělskou činnost,“ vysvětluje Bím.

Zásadní novinkou je také možnost využít pro agrovoltaiku standardní ornou půdu s podmínkou pěstování zeleniny jednou za tři roky. Podle Solární asociace se tím otevírá prostor pro širší zapojení farmářů, kteří nevlastní vinice ani ovocné sady. Doposud sice bylo v teoretické rovině možné vertikální panely využít, v praxi to ale nešlo.

Bím připomíná, že i když je nová úprava krok správným směrem, česká legislativa se stále může inspirovat západní Evropou. „V západní Evropě dnes vznikají agrovoltaické elektrárny také ve spojení s pastvinami nebo běžným zemědělstvím, bez podmínky pěstování zeleniny. Věřím, že i česká legislativa půjde tímto směrem a v budoucnu bude záležet hlavně na zemědělci, co bude chtít pěstovat.“

Česká úprava tak potvrzuje závěry evropské analýzy: agrovoltaika se stává strategickou součástí udržitelného zemědělství i energetiky. Umožňuje chránit úrodu před klimatickými extrémy, snižovat výpar vody z půdy, posilovat energetickou soběstačnost a zároveň zachovat produktivní krajinu. Pomůže i zemědělcům diverzifikovat své zdroje jiným směrem, než je pouze zemědělská produkce ovlivněná počasím i dotacemi.

Úvodní foto: Martin Abel