Melissa zpustošila Jamajku a pokračuje na Kubu. Rekordní hurikány budou častější

Hurikán zesílil do kategorie pátého stupně za rekordně krátký čas. Může za to nadprůměrně teplý Atlantik vlivem klimatické změny.

Hurikán Melissa, který v noci z úterý na středu prošel Jamajkou, způsobil ničivé škody, které místní obyvatelé teprve sčítají. Před nárazem do pevniny došlo k extrémnímu zesílení z kategorie čtvrtého stupně na pátý pouze za 18 hodin, což je netypicky rychlý proces u podobně velkých bouří. Jedná se o letošní nejsilnější hurikán a sedmý nejsilnější hurikán vůbec podle barometrického tlaku.

Není náhodou, že v posledních letech u extrémních a nebezpečných jevů stále používáme slovo „rekordní“. Intenzita hurikánů, tornád, extrémních srážek ale i dlouhých a silných vln veder se totiž neustále zvyšuje. A viníkem je klimatická změna. Studie z roku 2023 zjistila, že před rokem 1990 zesílilo pouze tři procenta běžných bouří do kategorie hurikánu. Po roce 2000 do kategorie hurikánu dospěje dokonce osm procent všech bouří.

Podle vědců je Melissa čtvrtou letošní oceánskou bouří, která zesílila právě vlivem nadprůměrně teplého oceánu do takové intenzity, které by bez vlivu klimatické změny nikdy nedocílila. „Tato část Atlantiku je právě teď extrémně teplá – kolem 30 stupňů Celsia, což je o dva až tři stupně Celsia více než obvykle,“ řekl pro Guardian Akshay Deoras, meteorolog z University of Reading ve Spojeném království.

Dodává, že hurikán nečerpá sílu jen z teploty na povrchu oceánu, ale že i nadprůměrně teplá voda v hlubinách je rezervoárem energie podobně velikých bouří. „Žijeme v teplejším světě, a to znamená, že hurikány s větší pravděpodobností rychle zesílí, zejména v blízkosti pobřeží,“ dodal Deoras. Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) předpověděl, že letošní sezona bude kvůli dlouhodobě teplému podnebí nad oceánem nebezpečnější než předchozí roky.

Předtím, než Melissa dorazila k pevnině, klesl její tlak na 892 milibarů, což je o deset jednotek méně, než tomu bylo u ničivého hurikánu Katrina v roce 2005. A méně tlaku znamená prudší a nebezpečnější vítr. „Toto bude nejsilnější hurikán, jaký kdy Jamajku zasáhl, alespoň podle záznamů, které máme,“ řekl pro BBC Fred Thomas, výzkumný softwarový inženýr z Ústavu pro environmentální změny Oxfordské univerzity. A jeho předpověď se vyplnila, Melissa se stala nejsilnějším hurikánem, který v historii zasáhl Jamajku a to rychlostí větru 295 kilometrů za hodinu.

Důležité je si uvědomit, že změna klimatu nezpůsobuje vznik většího počtu bouří, ale způsobuje, že bouře zesilují a zrychlují a způsobují silnější lijáky, protože naše atmosféra obsahuje více vlhkosti a tepla. Právě ostrovy jsou pak nejohroženější oblastí. Kromě stoupání hladin moří je totiž ohrožují právě extrémní projevy počasí.

Obyvatelé sice dostanou varování pár dní dopředu, mnohdy ale není kam se schovat a neexistuje cesta, jak uchránit svůj majetek. Vzduchem létá materiál, který bouře nasbírala, od kusů střech, větví po plastový odpad. Ve sklepech a suterénech zase hrozí zaplavení. Voda strhává nejenom domy, ale celé svahy, bortí se silnice, padá elektrické vedení. Podle jamajského premiéra není možné zemi na hurikán páté kategorie připravit tak, aby přežila beze škod. Bez elektřiny je v tuto chvíli několik set tisíc lidí, poničené jsou nemocnice i chudinské čtvrti, kde nebylo, kam se ukrýt.

Ve středu ráno pak hurikán přešel přes Jamajku a zamířil dále na Kubu. Meteorologové doufali, že by se mohl pohybem nad pevninou a následně nad oceánem oslabit. Dlouho to vypadalo, že ostrov zasáhne již „pouze“ o síle třetí kategorie, jenže teplota vody nad Atlantikem Melissu opět posílila a dostala zpět do kategorie čtyři. Na Kubě proto evakuovali 750 tisíc lidí a čekají.

Úvodní foto: GOES-19 / ABI