Předvolební kampaň pokračuje i po volbách. Doplácí na to ochrana životního prostředí

Nikdo nechce ustoupit. Nulová ochota ke kompromisu. Žádné vstřícné gesto. Ačkoli je už skoro měsíc po sněmovních volbách, které překreslily politickou mapu České republiky, chvílemi to vypadá, že nás hlasování teprve čeká. Jako by předvolební kampaň neskončila ani po volbách.

Hluboký příkop, který vznikl mezi dosluhující vládní koalicí Petra Fialy (ODS) a opozicí v čele s Andrejem Babišem a jeho hnutím ANO, se rozhodně nezasypává, ale spíše prohlubuje. Pro Česko to může mít vážné následky nejen na mezinárodním poli, ale samozřejmě také na domácí scéně. Jednou z „ohrožených“ oblastí je také životní prostředí, aktuálně například avizované odmítnutí emisních povolenek, jejichž cílem je ochrana klimatu.

Jak si obě navzájem okopávají kotníky a dělají různé naschvály, můžeme pozorovat takřka každý den. Připomeňme třeba „zablokovaný“ návrh státního rozpočtu na příští rok, který končící koalice zatím tvrdošíjně odmítala znovu poslat do Sněmovny – byť z tohoto odmítavého postoje začíná opatrně vycouvávat.

Od Babiše zase opakovaně slyšíme osobní útoky a urážky jednotlivých členů vlády, vítězné ANO také odmítlo dát aspoň jednu významnější funkci v dolní komoře Parlamentu Pirátům, i když je to po volbách čtvrtá nejsilnější strana v zemi.

Dva a půl milionu voličů

ANO vyjednává o nové vládě s SPD a Motoristy a toto schéma všichni političtí hráči přijali jako hotovou věc, s níž se nedá nic dělat, nijak ji změnit. Jenže končící koalice (Spolu a STAN) získala bezmála dva miliony hlasů. Pokud se k tomu připočtou Piráti, je to téměř 2,5 milionu.

Voliči jim dali svůj hlas, protože jim partaje slibovaly evropské směřování, vyvážené vztahy s Evropskou unií a rovněž solidní ochranu životního prostředí – ostatně po dlouhých 15 letech se do Sněmovny dostaly na pirátské kandidátce také dvě členky Strany zelených.

• Související: Preferenční hlasy potvrdily poptávku po kompetentní zelené politice, říká Svárovská ze Zelených

Teď to ale vypadá, jako by se koaliční strany nechtěly ke svým voličům znát. A všechno házejí na Babiše a jeho pravděpodobné koaliční partnery, tedy SPD Tomia Okamury a Motoristy sobě Petra Macinky. Jako by říkaly: „Volby jsme nevyhrály, s tím nic neuděláme, všechno je na Babišovi, Okamurovi a Macinkovi. My odcházíme do opozice.“

Ale zhruba 2,5 milionu lidí dalo svůj hlas stranám ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátům, aby je co nejlépe reprezentovaly a snažily se prosadit, co slibovaly před volbami. Když teď koaliční politici tvrdí, že Česko směřuje více na východ než na západ, nebo že Motoristé v čele Ministerstva životního prostředí budou pro českou přírodu katastrofou, měli by se pokusit s tím něco udělat.

Třeba Babišovi něco nabídnout. Nemusí to být hned vstup do vlády, ale nějaká forma omezené spolupráce. A tím dostat extremisty mimo hru. Nic takového se ovšem zatím neděje.

Babišovo Čapí hnízdo

Na druhou stranu je samozřejmě nutné si přiznat, že Babiš má při vyjednávání o nové vládě velmi omezený prostor. V první řadě totiž potřebuje získat nadpoloviční počet poslanců pro to, aby hlasovali proti jeho vydání k soudu, kde mu reálně hrozí trest za dotační kauzu Čapí hnízdo.

Těžko si představit, že by mu zástupci současné koalice v tomto ohledu vyšli vstříc. Ale tak to má být: před zákonem jsme si všichni rovni. Andrej Babiš ostatně při svém vstupu do politiky mluvil o tom, že by se měla zrušit imunita pro trestné činy, které nesouvisejí s výkonem poslanecké činnosti – což přesně sedí na Čapí hnízdo.

• Související: Jmenování Macinky do čela Ministerstva životního prostředí je vyhlášením války Bruselu

Aktuálním problémem samozřejmě může být to, že Babiš už před volbami prohlašoval, že by do koalice nikdy nešel se současným vládním uskupením a s Piráty. Ale v tomto případě by přece nemuselo jít o klasickou koalici, ale ani ne o Opoziční smlouvu jako v roce 1998 mezi vítěznou ČSSD a poraženou ODS.

I tak by třeba stálo za pokus na „něčem se dohodnout“. I pro klid svědomí proevropských a proekologických stran, že v tomto ohledu udělaly maximum. Doprovodit by se to mělo samozřejmě vysvětlením tohoto kroku svým voličům, a to od všech zúčastněných stran. Možná by se žádnou shodu nepodařilo najít. Ale jak říkal hlavní hrdina Formanova oscarového filmu Přelet nad kukaččím hnízdem v podání Jacka Nicholsona: „Aspoň jsem to zkusil.“

Ilustrační foto: Úřad vlády ČR (Jednání vládního kabinetu)