Do pražské zeleně se vrátili zubři. Stádo se pase v Dolních Počernicích

Nyní se stádo pražské zoo skládá ze tří samic, brzy přibude i chovný býk. Návrat kopytníků navíc pomůže obnově původní krajiny.

Díky projektu Zubři v Praze z dílny Zoo Praha se v Dolních Počernicích nově zabydlují největší suchozemští savci Evropy. Do stáda tří samic zubra evropského brzy přibude i býk, který je už nyní na cestě z Finska. Společně pak pomohou nejen rozšířit chov druhu, který v minulosti málem vyhynul, ale i revitalizovat místní lesostep, a navrátit tak krajině její přirozený ráz. Na projektu spolupracuje Zoo Praha s Magistrátem hl. m. Prahy, městskou částí Dolní Počernice a Akademií věd ČR.

Oskar, Grebelle, Onelina a Omega – tito zubři mají nově za úkol revitalizovat lesostep v Dolních Počernicích. „Podobně jako jsme před pár lety introdukovali koně Převalského na Dívčí hrady, rozšíří teď Zoo Praha díky více než desetihektarovému výběhu v Dolních Počernicích své chovné prostory pro zubry. Návrat velkých kopytníků do krajiny pomůže mnoha dalším živočichům. Zubři zde totiž svou přirozenou pastvou a okusem pomohou s obnovou funkčního biotopu,“ vysvětluje kurátorka kopytníků Zoo Praha Barbora Dobiášová.

Stádo povede tříletý chovný samec Oskar, původem ze Zoo Helsinky. Rovněž ze zahraničí, konkrétně z belgického Reserve d’Animaux Sauvage v Han-sur-Lesse, dorazila tříletá samice Grebelle. Pouze vnitrostátní převoz pak absolvovaly dvě dvouleté samice, které se ve výběhu zabydlely kvůli lepší adaptaci stáda už v září, a to Onelina původem ze Zoo Plzeň a Omega narozená v Zoo Olomouc.

„Projekt chovu zubrů v Dolních Počernicích je komplexní iniciativou, ze které budou těžit všechny strany. Rozšíří se prostory pro chov pražské zoo, místní krajina se začne uzdravovat a v neposlední řadě se nový výběh díky dvěma vyhlídkám stane atraktivním výletním cílem – a to nejen pro Pražany – podobně jako výběh koní Převalského na Dívčích hradech,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí a klimatickou změnu Jana Komrsková.

Revitalizované území zároveň poslouží jako ekovýchovné centrum pro základní i střední školy, jejichž žáci zde budou moci sledovat vztah mezi velkými kopytníky a krajinou. Díky zubrům by měl být její charakter časem mozaikovitý s větším podílem otevřené krajiny. Část z cenných stromových výsadeb je pro tuto chvíli chráněna oplocením tak, aby mozaiku mohly v budoucnu doplňovat skupiny vzrostlých stromů.

Tato podoba krajiny bude svou pestrostí vhodná i jako hnízdiště pro ptactvo. Vlivem intenzivního spásání by měl také stoupnout podíl tzv. nektarodárných květin, které jsou klíčové pro výskyt motýlů. Díky trusu očekávají odborníci i výskyt koprofágního hmyzu a sezónní tůň přiláká zase bezobratlé i obratlovce vázané na vodu. Díky spolupráci s Akademií věd ČR bude vývoj biotopu pravidelně monitorován.

Zubr evropský, kdysi běžně rozšířený druh, vymizel z české přírody v 18. století. Postupně však začal kvůli kácení lesů a lovu ubývat v celé Evropě, až zůstal jen v Bělověžském pralese v Polsku a na Kavkaze. I tam byl ale v první třetině 20. století vyhuben. Nebýt úsilí zoologických zahrad, soukromých chovatelů a ochranářských a reintrodukčních projektů, v minulosti by býval vyhynul.

V lidské péči bylo na začátku snah o záchranu zubra padesát čtyři jedinců, do chovu se jich však zapojilo pouze dvanáct. Dnes jich ve volnosti i v zoo celého světa žijí tisíce. Za tímto úspěchem stojí především úsilí polských chovatelů. Ti vedou mezinárodní plemennou knihu, která byla v roce 1932 publikována jako vůbec první plemenná kniha vedená pro volně žijící druh zvířete.

V Zoo Praha byli mezi válkami k vidění kříženci evropského zubra a amerického bizona původem ze soukromého chovu. Čistokrevné zubry pak zoo chová od roku 1948. První mládě tu přišlo na svět v roce 1957, přičemž dodnes jich bylo odchováno 104. Pražská zoo také podporuje reintrodukci zubrů, tedy jejich návrat do původních lokalit. Jedinci z chovu Zoo Praha v minulosti posílili kavkazské i polské populace.

Úvodní foto: © Michael Gäbler / Wikimedia Commons