Nastal čas přečerpávacích vodních elektráren? Evropská iniciativa slibuje 35 gigawattů

Evropské podniky chystají velikou podporu přečerpávacím elektrárnám, společně podepsaly takzvaný Pařížský závazek, tedy společnou výzvu k odblokování akumulačního potenciálu vodní energetiky. Celkem plánují podpořit rozvoj přečerpávaček o kapacitě 35 gigawattů. Iniciativu podpořilo přes 50 společností v čele s Mezinárodní asociací vodní energie (IHA) a obchodním sdružením evropského elektroenergetického průmyslu (Eurelectric).

Základní strategií, kterou Pařížský závazek prosazuje, je urychlení regulační podpory na úrovni nejen Evropy, ale také jednotlivých členských států. Dokument dále uvádí, že dlouhodobé technologie skladování je třeba považovat za odlišnou prioritu od krátkodobých řešení ve veškeré související legislativě. Závazek rovněž naléhá na rychlou implementaci směrnice o obnovitelných zdrojích (RED III) a reformy návrhu trhu s elektřinou.

Na úrovni členských států vyzývá iniciativa k úplnému a včasnému provedení nedávných energetických směrnic a reforem. Požaduje spravedlivou odměnu za systémové služby a zajištění dodávek ve všech časových rámcích tak, aby se přečerpávací elektrárny mohly zapojit i do stabilizace příjmů.

Podle autorů iniciativy je také nezbytné odstranění dvojího poplatku za využití přenosové sítě při skladování elektřiny, což je problematika často skloňovaná i s rozvojem akumulace obecně.

„Pařížský závazek sjednocuje udržitelný sektor vodní energie kolem jednoho jasného cíle: poskytnout páteřní infrastrukturu pro skladování energie v Evropě poháněné obnovitelnými zdroji. Rozšířením přečerpávacího potenciálu můžeme urychlit energetickou transformaci, vytvořit pracovní místa a naplnit evropské klimatické a bezpečnostní cíle,“ uvádí Malcolm Turnbull, prezident Mezinárodní asociace pro vodní energii.

• Tip: Nová přečerpávací vodní elektrárna na Orlíku počítá s tříkilometrovým tunelem

V České republice jsou aktuálně v provozu tři přečerpávací elektrárny – nejznámější Dlouhé Stráně v Jeseníkách, dále Dalešice a Štěchovice II. Celkový instalovaný výkon je 1171,5 megawattů. V roce 2022 tyto elektrárny na čerpání odebraly 1290,4 gigawatthodin a vyrobily 977 gigawatthodin. To podle dat ERÚ za rok odpovídá spotřebě asi 600 tisíc domácností, které elektřinou pouze svítí, cca 120 tisíc domácností, které elektřinou i topí a hřejí vodu, či 333 tisíc „průměrných“ domácností.

Ačkoliv jsou především Dlouhé stráně hojně využívány, nestačí dnešní poptávce. I proto se v posledních letech mluví o budování nových elektráren, obvykle s využitím stávající přehrady. Ministerstvo životního prostředí proto vytipovalo šest nových lokalit, kde by bylo možné vybudovat další přečerpávací elektrárny. Patří mezi ně například nádrže na Orlíku či lokalita Libochovan na Labi.

Zájem o vybudování nových přečerpávacích elektráren, byť třeba menšího rozsahu, mají ale i jednotlivci, o iniciativě v obci Slatinice či v Továrně Vír jsme na Obnovitelně.cz již psali. Rozvoj přečerpávacích elektráren ale naráží na poměrně vysoké množství překážek, od finanční náročnosti po problematiku povolovacích procesů. To by ale mohl Pařížský závazek do budoucna změnit.

Úvodní foto: Richenza, CC BY-SA 3.0