Novou vládu čeká těžká zkouška. Klimatické cíle a závazky nepočkají

Řešit bude muset systém emisních povolenek, akcelerační zóny i adaptaci na změnu klimatu. Bez změny se totiž může oteplit až o 4 stupně Celsia.

Nová vláda, která vzejde z voleb 2025, bude čelit jednomu z nejnáročnějších úkolů posledních let – klimatické a energetické politice. Větší množství již schválené legislativy na evropské i české úrovni zaúkoluje politiky ke krokům, které doposud často ignorovali. Řeč je o emisních povolenkách, sociálních systémech i klimatických adaptacích. Strategické dokumenty i aktuální situaci představil think-tank Fakta o klimatu.

Zlomovým opatřením je spuštění systému ETS2, který od roku 2027 rozšíří obchodování s emisními povolenkami na vytápění budov a silniční dopravu. Česká republika jako první členský stát EU požádala o odklad, s argumentem, že potřebuje více času na nastavení mechanismů, které zmírní sociální dopady.

Výsledek vyjednávání je však nejistý. „Systém navíc nedopadne stejnou měrou na domácnosti – více zaplatí třeba lidé žijící v nezateplených domech nebo na periferii, kteří potřebují dojíždět autem,“ upozorňuje Kateřina Kolouch Grabovská z organizace Fakta o klimatu.

Paralelně s ETS2 vzniká Sociální klimatický fond, který má poskytnout Česku přibližně 50 miliard korun na pomoc zranitelným domácnostem a mikropodnikům. Tyto prostředky však nebude možné čerpat bez spuštění samotného systému povolenek.

Dalším klíčový a důležitým bodem je nový klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Komise navrhla snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Podle českého Národního energeticko-klimatického plánu by současná politika vedla k poklesu o 86 procent. Jde tedy o navýšení o čtyři procentní body, přesto vláda deklarovala nesouhlas. „Zatím není široká podpora mezi členskými státy. Jedním z kompromisů by mohlo být zapojení uhlíkových kreditů,“ říká Kolouch Grabovská.

Problémem také je, že klíčová Státní energetická koncepce nebyla aktualizována od roku 2015, přestože zákon počítá s její pravidelnou revizí po deseti letech, je tedy nejvyšší čas. Stejně tak Politika ochrany klimatu je stále z roku 2017. Oba dokumenty měly být v roce 2024 schváleny v nové podobě, ale kabinet je odložil. Bez nich chybí jasný rámec pro transformaci energetiky i průmyslu.

Významné budou i renovace budov. Revidovaná směrnice o energetické náročnosti (EPBD IV) stanovuje, že nejhorší budovy musí do roku 2030 dosáhnout alespoň třídy E, o tři roky později pak třídy D. Zákaz podpory kotlů na fosilní paliva začne platit již v roce 2025. To bude vyžadovat miliardové investice z veřejných i soukromých zdrojů a masivní kapacity stavebního sektoru.

Podle Ondráše Přibyla z Fakta o klimatu je jednou z největších výzev posílení výroby z obnovitelných zdrojů. „Česko má z celé Evropské unie nejnižší podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, což vede k vyšším cenám elektřiny, například oproti Německu,“ říká. Největší deficit je u větrné energie. „Problémem je jednak nedostatečná kapacita sítě a složité povolovací procesy. Dále investoři nesou vysoká rizika a objevuje se i nejistota v plánování velkých projektů,“ dodává.

Nadějí mohou být novely Lex Plyn, které zavedly poplatky za rezervovanou kapacitu v síti, o čemž jsme na Obnovitelně.cz psali samostatný článek, a nově připravované akcelerační zóny pro urychlení povolovacích procesů. „V obou případech jde ale o čerstvé změny, jejich skutečná účinnost se teprve ukáže,“ připomíná Přibyla.

Důležitost rychlých kroků podtrhuje samotná hrozba klimatické změny. „Pokud bychom ani na světové úrovni emise nesnižovali, bylo by v Česku v roce 2100 o 4 stupně více než v roce 1960. To povede nejen k velkým problémům v zemědělství, ale také k migrační krizi, protože ve světě budou důsledky daleko horší,“ varuje Přibyla.

Zároveň podle expertů přetrvává problém veřejné debaty. „Stále narážíme na to, že klimatická změna neexistuje, oblíbeným argumentem je ale také to, že za všechny emise může Čína,“ říká Milan Vítek. „Jedná se ale o zemi, kde vládne diktatura, a tak mají snadnější cesty, jak docílit plnění emisních cílů. V Číně začaly klesat emise v roce 2024 – otevřela sice asi 50 uhelných elektráren, ale současně rekordní množství obnovitelných zdrojů.“

Úvodní foto: Unsplash