Zemětřesení u Orlíku překonalo rekord, obyvatelé hlásili dunění i chvění oken
Na Orlicku si na zemětřesení již zvykají, magnitudo 2,7 ale překonalo rekordy. Přesto nespáchalo žádné škody, kromě strachu a rozechvělých okenic.
Kristýna Čermáková
27. 8. 2025
V pondělí 25. srpna zaznamenali seismologové sérii slabších zemětřesení u Orlické přehrady. Nejsilnější otřes dosáhl magnituda 2,7 a překonal tak místní rekord z roku 2007, kdy obyvatelé pocítili zemětřesení magnituda 2,3. Podle Seismologického informačního displeje Temelín a Dukovany mělo zemětřesení velmi mělké ohnisko v hloubce asi jednoho kilometru pod zemí, nezpůsobilo ale žádné závažné škody.
Lidé v komentářích na sociálních sítích Ústavu fyziky Země popsali, že slyšeli dunění připomínající odstřel v lomu nebo výbuch bomby. Otřesy rozhýbaly skleničky, cinkaly okenní tabule a některým se rozechvěl i nábytek. Zemětřesení u Orlíku nejsou úplně výjimečná – v regionu k nim dochází i několikrát do roka, obvykle však nepřekračují magnitudo 2. To aktuální bylo podle seismologů nejsilnější, jaké se tam dosud podařilo zaznamenat.
Důvod vzniku orlických otřesů není zcela jasný. Vědci nevylučují možnou souvislost s výškou hladiny přehrady, přímý vztah se však zatím prokázat nepodařilo. Společné mají tato zemětřesení mělké ohnisko. „I proto jsou i tak relativně slabá zemětřesení pocítěná lidmi, i když jen na velmi malé ploše v blízkosti epicentra,“ komentují vědci z Ústavu fyziky Země. Magnitudo 2,7 totiž nebývá tak silné, aby ho místní tak hojně registrovali.
Pro vysvětlení je možná vhodné si vysvětlit, jak funguje Richterova stupnice. Přestože se čísla zdají blízká, jde o logaritmickou stupnici – každý celý stupeň znamená zhruba desetinásobně silnější otřesy a více než třicetinásobný nárůst uvolněné energie. Zatímco magnitudo 2 se projevuje jen slabým chvěním, magnitudo 3 už může rozhýbat nábytek či okna, aniž by však způsobilo škody.
Zemětřesení jsou v Česku malá, ale jsou
Na české poměry se za relativně vzácná považují zemětřesení s magnitudem kolem 4. Takové otřesy už ale dokážou způsobit škody a vyvolávají pozornost médií. V minulosti se nejsilnější zemětřesení v republice odehrála v západních Čechách.
V prosinci 1985 postihly Chebsko otřesy o magnitudu 4,6, které poškodily až 15 procent domů a byly vnímány na více než polovině území státu. Celý roj tehdy čítal přes 8 tisíc zaznamenaných otřesů a stal se motivací pro rozvoj české seismologie. Podobně silné zemětřesení zasáhlo oblast i v květnu 2014, kdy největší škody zaznamenali obyvatelé obce Stříbrná.
Seismologové přitom upozorňují, že západní Čechy, zejména oblast Kraslicka a Chebska, patří k málu míst v republice, kde se opakovaně objevují tzv. zemětřesné roje – série tisíců slabších otřesů, které mohou vyvrcholit i silnějším zemětřesením. V minulosti se v regionu objevily významnější roje například v letech 1908 a 1937.
Celkově je ale Česká republika díky své geologické stavbě seismicky málo aktivní a ničivá zemětřesení zde nehrozí, neboť leží na stabilním Českém masivu. Podle nových výzkumů Akademie věd ČR však v posledních 20 tisících letech na našem území proběhla i zemětřesení o síle až 6,5 magnituda, což je více, než se dosud předpokládalo.
Úvodní foto: Jiří Sedláček, CC BY-SA 4.0