Výrobní kapacity uhelných dolů klesají, těžbě uhlí ale zatím konec není
Celosvětově stále vzniká velké množství projektů, pokles o 46 procent ve výrobní kapacitě je proto jen dočasný, těžaři chtějí otevřít přes 850 nových dolů.
Redakce Obnovitelně.cz
7. 8. 2025
Kapacita nově otevřených uhelných dolů v roce 2024 dosáhla nejnižší úrovně za deset let. Pokles může být krátkodobý kvůli řadě plánovaných projektů, ohrožujících globální cíle snižování emisí skleníkových plynů. Uvádí to zpráva organizace Global Energy Monitor (GEM).
Údaje z Global Coal Mine Tracker ukazují, že výrobní kapacita nově provozovaných dolů dosáhla v roce 2024 celkem 105 milionů tun, což je nejnižší úroveň od roku 2014 a pokles o 46 procent oproti 193 milionům tun v roce 2023.
Pokles je z velké části připisován Indii a Číně, kde bylo zpomalení způsobeno zpožděním ve schvalování a uvolněním tlaků na dodávky po prudkém nárůstu kapacit v předchozích dvou letech.
Těžaři však těžební plány opět navyšují a chtějí otevřít více než 850 nových dolů, rozšiřovat stávající nebo obnovovat uzavřené projekty. Téměř 90 procent této kapacity se nachází v pouhých několika zemích. Čína vede s velkým náskokem a představuje 1 350 milionů tun ročně navrhované kapacity, přičemž většina projektů se soustřeďuje na severu a severozápadu země.
Následuje Indie s 329 miliony tun ročně, z čehož téměř polovinu rozvíjí státní společnost Coal India. Austrálie je na třetím místě s 165 miliony tun ročně. Rusko a Jihoafrická republika také zaznamenávají významný rozvoj, a to přibližně 98 milionů tun ročně a 73 milionů tun ročně.
Vážnější emise metanu
Aktuálně je globálně rozvíjeno 2 270 milionů tun ročně kapacity uhelných dolů, což představuje významné riziko zvýšených emisí metanu, silného skleníkového plynu s více než 80krát vyšším potenciálem globálního oteplování než oxid uhličitý za období 20 let.
Zpráva odhaduje, že pokud budou všechny navrhované projekty těžby uhlí realizovány, mohlo by se ročně uvolnit 15,7 milionů tun metanu, což by překročilo celkové roční emise skleníkových plynů Japonska, jednoho z deseti největších emitentů na světě.
Bez opatření ke snížení emisí by emise metanu z navrhovaných uhelných dolů přispěly k již tak značným emisím ze stávající těžby, které GEM odhaduje na 58,9 milionů tun ročně, čímž by se celkové emise zvýšily na úroveň srovnatelnou s ročními emisemi skleníkových plynů Spojených států, druhého největšího emitenta na světě.
Tento nárůst plánované kapacity uhelných dolů je také v rozporu se scénáři mezinárodních orgánů, které navrhují snížit těžbu uhlí v souladu s cíli Pařížské dohody o změně klimatu.
Dorothy Mei, projektová manažerka Global Coal Mine Tracker v Global Energy Monitor, uvedla: „Kanárek je doslova i obrazně v uhelném dole. Bez drastického omezení plánů na nové těžební kapacity by svět mohl čelit masivnímu nárůstu emisí metanu, který by dosažení cílů Pařížské dohody prakticky znemožnil.“
Mezinárodní energetická agentura a Organizace spojených národů navrhly snížení těžby v uhelných dolech o 39 až 75 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovní těžby v roce 2020, která činila přibližně 7 607 milionů tun. Současné plány na rozvoj uhelných dolů by tento rozdíl pouze zvětšily.
Největší výrobce obnovitelných zdrojů
„Zpráva sice poukazuje na pokles výrobní kapacity nově provozovaných dolů, na druhou stranu je nutné připomenout, že celková globální těžba uhlí v loňském roce dosáhla nového rekordu. Zatímco v ČR zrychluje trend postupného útlumu těžby (produkce hnědého uhlí u nás vloni zaznamenala meziroční propad o téměř 18 procent) a podobný vývoj lze pozorovat i ve zbytku Evropy, jiné státy svoji produkci naopak zvyšují. Jedná se především o v reportu zmíněnou Indii a Čínu, kde se dnes těží více než 60 procent globální produkce,“ komentuje Oldřich Sklenář z AMO.
Za zajímavost považuje, že v Číně je uhlí využíváno nejen v energetice, ale například i pro výrobu syntetického benzínu pro snížení závislosti na dovozu této suroviny ze zahraničí.
„Současně se jedná o zdaleka největšího výrobce a vývozce zelených technologií, jako jsou solární panely, baterie, elektromobily nebo větrné turbíny. Tyto technologie jsou ve velkém vyváženy do celého světa včetně Evropy (přibližně 98 procent solárních panelů na evropském trhu pochází z Číny). Jejich energeticky náročná výroba je přitom z většiny kryta právě pomocí elektřiny z uhlí,“ dodává Sklenář.
Report podle něj správně upozorňuje, že to nejmenší co lze pro snížení dopadů těžby udělat, je omezení emisí metanu. Potřebné technologie jsou k dispozici jak pro povrchové, tak hlubinné doly a většinou spočívají v zachytávání a následném energetickém využití tohoto plynu. Jeho spalování totiž z pohledu klimatu stále vychází lépe, než neřízené úniky do atmosféry v průběhu těžby nebo po jejím skončení.
Úvodní foto: Unsplash