Výrobní kapacity uhelných dolů klesají, těžbě uhlí ale zatím konec není

Kapacita nově otevřených uhelných dolů v roce 2024 dosáhla nejnižší úrovně za deset let. Pokles může být krátkodobý kvůli řadě plánovaných projektů, ohrožujících globální cíle snižování emisí skleníkových plynů. Uvádí to zpráva organizace Global Energy Monitor (GEM).

Údaje z Global Coal Mine Tracker ukazují, že výrobní kapacita nově provozovaných dolů dosáhla v roce 2024 celkem 105 milionů tun, což je nejnižší úroveň od roku 2014 a pokles o 46 procent oproti 193 milionům tun v roce 2023.

Pokles je z velké části připisován Indii a Číně, kde bylo zpomalení způsobeno zpožděním ve schvalování a uvolněním tlaků na dodávky po prudkém nárůstu kapacit v předchozích dvou letech.

• Psali jsme: O krok blíž ke konci uhlí v Česku: Těžba na Bílině skončí do roku 2033

Těžaři však těžební plány opět navyšují a chtějí otevřít více než 850 nových dolů, rozšiřovat stávající nebo obnovovat uzavřené projekty. Téměř 90 procent této kapacity se nachází v pouhých několika zemích. Čína vede s velkým náskokem a představuje 1 350 milionů tun ročně navrhované kapacity, přičemž většina projektů se soustřeďuje na severu a severozápadu země.

Následuje Indie s 329 miliony tun ročně, z čehož téměř polovinu rozvíjí státní společnost Coal India. Austrálie je na třetím místě s 165 miliony tun ročně. Rusko a Jihoafrická republika také zaznamenávají významný rozvoj, a to přibližně 98 milionů tun ročně a 73 milionů tun ročně.

Vážnější emise metanu

Aktuálně je globálně rozvíjeno 2 270 milionů tun ročně kapacity uhelných dolů, což představuje významné riziko zvýšených emisí metanu, silného skleníkového plynu s více než 80krát vyšším potenciálem globálního oteplování než oxid uhličitý za období 20 let.

Zpráva odhaduje, že pokud budou všechny navrhované projekty těžby uhlí realizovány, mohlo by se ročně uvolnit 15,7 milionů tun metanu, což by překročilo celkové roční emise skleníkových plynů Japonska, jednoho z deseti největších emitentů na světě.

• Tip: Když biomasa a plyn nestačí. Čím nahradíme uhlí?

Bez opatření ke snížení emisí by emise metanu z navrhovaných uhelných dolů přispěly k již tak značným emisím ze stávající těžby, které GEM odhaduje na 58,9 milionů tun ročně, čímž by se celkové emise zvýšily na úroveň srovnatelnou s ročními emisemi skleníkových plynů Spojených států, druhého největšího emitenta na světě.

Tento nárůst plánované kapacity uhelných dolů je také v rozporu se scénáři mezinárodních orgánů, které navrhují snížit těžbu uhlí v souladu s cíli Pařížské dohody o změně klimatu.

Dorothy Mei, projektová manažerka Global Coal Mine Tracker v Global Energy Monitor, uvedla: „Kanárek je doslova i obrazně v uhelném dole. Bez drastického omezení plánů na nové těžební kapacity by svět mohl čelit masivnímu nárůstu emisí metanu, který by dosažení cílů Pařížské dohody prakticky znemožnil.“

Mezinárodní energetická agentura a Organizace spojených národů navrhly snížení těžby v uhelných dolech o 39 až 75 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovní těžby v roce 2020, která činila přibližně 7 607 milionů tun. Současné plány na rozvoj uhelných dolů by tento rozdíl pouze zvětšily.

Úvodní foto: Unsplash