Rozvoj agrovoltaiky, akcelerační zóny i podpora dětských skupin. Ministři nastínili své nejbližší plány
Opatření na úsporu energií i peněz zvýší jak kvalitu života, tak soběstačnost a bezpečnost celé země.
Kristýna Čermáková
14. 3. 2024
O tom, jak na energetickou nezávislost obcí a měst, debatovali kromě odborníků v oborech energetiky, legislativy nebo technologií také zástupci vlády na středeční konferenci Svazu moderní energetiky v Jablonci. Že zelená modernizace přináší nové příležitosti i pro obce, vysvětlil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Do debaty o české půdě i stabilitě zemědělství promluvil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a o reformách dávkového systému a pomoci nejen sociálně slabším vrstvám společnosti diskutoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Jako primární považuje Hladík rozvoj obnovitelných zdrojů i podporu energetické nezávislosti a soběstačnosti. Většina projektů a změn ale zabere mnoho času. Pro urychlení výstavby obnovitelných zdrojů proto připravuje Ministerstvo životního prostředí akcelerační zóny. Jedná se o plochy, ve kterých bude usnadněna výstavba obnovitelných zdrojů, jako jsou solární panely a větrné turbíny.
„V akceleračních zónách zahrnujeme i vodní plochy pro fotovoltaické elektrárny nebo lesy pro větrné turbíny, samozřejmě mimo chráněné oblasti a rezervace,“ vysvětluje Hladík. Akcelerační zóny by měly být Ministerstvem připravené v polovině roku a poté přejdou do legislativního procesu.
Budoucí podporu agrovoltaických systémů přislíbilo Ministerstvo zemědělství. Půda pod solárními elektrárnami zůstane v zemědělském půdním fondu, bude ji ale nyní nově možné využít právě i jako plochu pro fotovoltaické ploty, stěny či panely.
„Když se nám podaří dostat agrovoltaiku do zákona do konce roku, očekávám první vlaštovky projektů již v následujících dvou letech,” avizoval Výborný. První agrovoltaiky by se tak mohly týkat například sadů, vinohradů nebo chmelnic.
Výzvy a dotace nejen pro obce
Ministři představili také dotační režimy, které podporují jednotlivé municipality. Týkají se například zásahů do krajinných rázů, podpory biodiverzity, péče o půdu nebo energetické úspory. Některé výzvy a dotační tituly podpoří i společenské fungování a infrastrukturu obcí. Ministři vyzdvihli také nutné zrychlení výstavby bioplynových a především biometanových stanic.
„Obce upozorňuji na nově modifikovanou výzvu pro dětské skupiny. Nyní je nastavená velice velkoryse,“ uvádí Jurečka. Je totiž třeba umožnit rodičům větší flexibilitu a počítat s tím, že v budoucnu poroste zájem rodičů o kapacitu pro děti v předškolním věku. Výzva pokryje jak renovaci budovy, kterou by obec pro děti využívala, tak další připojené výdaje.
„Do roku 2030 zanikne 300 tisíc pracovních pozic, snažíme se na to proto reagovat vzdělávání nejen dětí, ale i dospělých,” říká dále Jurečka a vysvětluje, že možnost zvyšování kvalifikací by mělo být umožněno i zaměstnaných fungujících pracovníků. Nyní je praxe spíše taková, že pokud je člověk veden jako zaměstnanec, stát se o něj nijak nestará.
Navyšovat své vzdělání a schopnosti přitom zaměstnanec bude moci průběžně s prací. Až se v příštích letech díky vyšší automatizaci a robotizaci práce změní pracovní trh, nemusí nastat kolaps díky průběžnému rekvalifikování.
Pro obce také platí výzvy z Modernizačního fondu, který nabízí štědré dotace. Stejně tak lze čerpat z Nové zelené úsporám, na kterou od roku 2026 naváže Sociálně klimatický fond.
Proti půdní erozi i pro konkurenceschopnost
Na zmínku přišla také opatření v zemědělském sektoru, která vedou ke snižování půdní eroze, ochrany krajiny a její schopnosti zadržovat vodu. „České zemědělství je odlišné od evropského průměru, v Evropě je připadá kolem 35 hektarů půdy na farmu, u nás je to 17 hektarů. Tomu musíme přizpůsobit celý systém podpor, snažíme se maximálně uzpůsobit fungování i živočišných podniků, na které nesmíme zapomínat,” uvedl ministr zemědělství Výborný.
České zemědělství ale současně musí zůstat konkurenceschopné, a právě problematiky cenotvory se ministr také dotkl. Kromě různě nastavených dotací v ostatních producích například obilovin, hrála roli také výrazná loňská nadúroda obilí. Problémy způsobené výkyvy cen pocítili nejenom pěstitelé plodin, ale také hospodáři zaměření na živočišnou výrobu.
„Nechceme, aby si byl kdokoliv nucen na produkci živočišné výroby půjčovat. Není to proto otázka jen přímých finančních podpor, ale především investičních dotací,” říká Výborný.
Ministr dodává, že českým zemědělcům se oproti ostatním v Evropě například podařilo výrazně snížit množství užívaných pesticidů a hnojiv. Na druhou je ale potřeba měřit všem stejně. „Čeští farmáři a zemědělci udělali obrovský krok, pokud jde o používání pesticidů a hnojiv. Když je srovnáme s jinými státy, jsme na tom určitě lépe. Právě proto ale nelze požadovat další snižování o dalších padesát procent. To je nutné chtít po zemích, kde je procento využívání pesticidů stále vysoké,” říká.
Ministerstvo životního prostředí pak dotačně podpoří tvorbu stromořadí, remízků, retenčních tůní a dalších krajinných prvků, které pomohou udržet vodu v krajině, podpoří rozmanitost fauny i flory a ochrání okolní půdu před erozí.
Green Deal jako Dohoda pro budoucnost
Jurečka vnímá Green Deal jako otázku, která se prolíná do všech sektorů. „Zda chceme dát našim vnoučatům zdravou krajinu, zda chceme úrodnou půdu, zda se tu nechceme topit v odpadcích,” komentuje Jurečka. S pojmem Zelená dohoda je podle ministrů spojeno mnoho negativních emocí a to zbytečně. „Je to velká příležitost jak změnit svět, ve kterém žijeme,” dodává.
Ministr Výborný upozornil na skutečnost, že ačkoliv je v české společnosti rozšířený názor, že nás klimatická změna mine či že se nás netýká, je třeba činit opatření. A v zemědělství především.
„Pojem Green Deal přináší zbytečně negativní konotace,“ dodává Výborný. Sám by dohodu označil třeba pojmem ‚krásný život‘, protože k němu cesta ‚zelené dohody‘ povede.
Foto: Kristýna Čermáková