Poprvé přes 1,5 stupně Celsia. Obávaný klimatický limit padl, co bude dál?
Lidstvo poprvé svou činností dovedlo planetu k oteplení na hranici limitu Pařížské dohody. Podle expertů je příklon k uhlíkové neutralitě nutný.
Kristýna Čermáková
9. 2. 2024
Když se v roce 2015, tedy před méně než deseti lety, sešli světoví lídři v Paříži, zavázali se k zastavení klimatické změny. Za zlomovou hranici považovali tehdy 1,5 stupně Celsia. Všechna úsporná opatření, snižování emisí i neplýtvání energiemi má od té doby jen jediný cíl. Zatím bohužel neúspěšně, a to ještě dříve, než se čekalo.
Rok 2023 byl v průměru teplejší o 1,52 stupně Celsia, než jaký byl průměr v dobách před průmyslovou revolucí. Jak jsme na Obnovitelně.cz také psali, již v lednu vydala meteorologická služba Copernicus zprávu, že byl rok 2023 nejteplejším v historii vůbec. Zatím ale nebyla vydána všechna data, nyní je ale, i po analýzách ledna 2024, jasno.
„Téměř 50 procent dnů bylo o více než 1,5 stupně teplejších než z doby mezi roky 1850 a 1900, a dva listopadové dny byly poprvé teplejší o více než 2 stupně,“ zněly zprávy z prvotních analýz.
Vysokou teplotu loňského roku zapříčinilo mimo jiné několik dalších přírodních jevů, které všechny ukázaly svou výjimečně extrémní tvář. Kromě samotného vlivu rostoucí koncentrace skleníkových plynů se jednalo také o jev El Niño, extrémní srážky a prudké změny počasí.
„Podívejte se, co mělo za následek zvýšení teploty o pouhých 1,5 stupně – viděli jsme povodně, viděli jsme sucha, zažili jsme vlny veder nebo lesní požáry po celém světě,“ komentuje pro BBC Bob Watson, bývalý předseda klimatického oddělení OSN.
Horká budoucnost
Začátek letošního roku naznačuje, že trend se ani v roce 2024 nezlomí. Leden je považován za nejteplejší leden v historii měření vůbec a byl o 0,12 stupně Celsia teplejší, než předchozí držitel rekordu, leden z roku 2020. Jde navíc o osmý měsíc v řadě, který pokořil rekordní teploty.
Nezvykle teplý leden plynule přešel v teplý únor. Mnoho tradičních lokalit trápí nedostatek sněhu a ani předpovědi příštích týdnů zatím nejsou dvakrát optimistické. Jeden a půl stupně ale stále neznamená konec světa, ačkoliv to tak možná zní. Jde o hranici vymezenou vědci, kdy je klima ještě přijatelné pro život.
I nadále bude vše fungovat stejně, ale pokud si opravdu nepospíšíme s přechodem na dekarbonizaci a udržitelnější žití, budeme se jako lidstvo potýkat se stále vyšším množstvím extrémních situací. Za skutečný bod zvratu považují klimatologové dva stupně Celsia. To by totiž vedlo k definitivnímu roztání velkého množství ledovců, vzestupu hladin moří a oceánů a celosvětové krize.
Podle BBC se sice svět blíží spíše teplotně k tomuto bodu zlomu, současně ale snižuje šance na třetí a zcela nejdepresivnější scénář překročení 4 stupňů Celsia. Taková realita by znamenala konec světa tak, jak ho známe. Díky velkým pokrokům v dekarbonizaci ale lidstvo má dobrou šanci vyhnout se nejděsivějšímu scénáři.
Ve chvíli, kdy se lidstvo přiblíží k nulové uhlíkové stopě, bude z části vyhráno a klimatická změna by mohla velice prudce zpomalit. Nicméně, globální klima má značnou setrvačnost a k úplnému zvrácení postupných změn nedojde hned.
„Rok 2024 začíná dalším rekordním měsícem, který je jednak nejteplejším lednem v historii, ale také navazuje na 12měsíční období s teplotami vyššími než 1,5 stupně Celsia nad předindustriálním referenčním obdobím. Rychlé snížení emisí skleníkových plynů je jediným způsobem, jak zastavit zvyšování globální teploty,“ komentuje zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgess.
Foto: Climate visuals/ CC 2.0 Christian Julliard