Čpavek jako ekologické lodní palivo? Raději ne, varují vědci
Amoniak neboli čpavek je jednou ze zvažovaných alternativních náhrad za fosilní paliva. Nevypouští do vzduchu totiž emise uhlíku a je vhodný pro lodní dopravu. Jenže také produkuje rajský plyn.
Kristýna Čermáková
7. 2. 2024
Podle švédské studie Chalmerské technologické univerzity není amoniak vhodnou náhražkou za lodní fosilní paliva. Při jeho používání sice nevznikají emise uhlíku, což byl základní požadavek na alternativní paliva, ale do ovzduší může unikat oxid dusný, známější pod názvem rajský plyn.
Látka známá pro své uspávací a tlumící účinky je současně také třetím nejčastějším skleníkovým plynem po oxidu uhličitém a metanu, a to velmi účinným. Podle výzkumů dokáže za sto let ohřát klima 275krát více než oxid uhličitý. Zatím ale není takovým strašákem pro klimatickou krizi, protože je jeho produkce z velké části způsobena lidskou činností a samovolně nevzniká.
Vyskytuje se nejčastěji v zemědělství, kdy je dusík v různých formách využíván pro hnojení a jeho spotřeba a produkce je tak přísně kontrolována. Rozvoj amoniaku jako zdroje pro lodní dopravu by nicméně vedl ke snížení emisí uhlíkových oxidů, ale rozhodně by nepomohl boji s klimatickou změnou, spíše naopak.
Důvodem, proč je amoniak zvažován jako náhrada tradičních paliv, je jeho flexibilita. Jedná se o hustší látku než jakou je například vodík, a může být tak snadno zkapalněn z plynné podoby. Jeho výroba je ale stále energeticky náročná.
Trh zlákají nízké náklady
„Testy motorů změřily různé množství emisí rajského plynu, což je velice silný skleníkový plyn s více než 200násobným dopadem na globální oteplování, než v případě oxidu uhličitého,“ potvrzuje výzkum motorů poháněných amoniakem spoluautorka článku Selma Brynolf.
Její kolega Fayas Malik Konchiralla varuje, že trh by mohly ovlivnit přislíbené nízké náklady, ačkoliv využití amoniaku nedává v současné situaci smysl. Přesto, že je jeho výroba nákladná a náročná, je totiž ze všech zvažovaných paliv stále mezi nejlevnějšími.
Konchiralla ale dodává, že to působí, jako by svět zapomněl, jaký je pravý důvod zbavovat se fosilních paliv a soustředil se jen na snižování oxidů uhlíku.
Kromě úniků emisí rajského plynu totiž hrozí i únik samotného amoniaku do vody, což by značně poškodilo místní podmořské ekosystémy. Samotná výroba amoniaku je pak podmíněna procesy eutrofizace a acidifikace. Obojí může při špatném zacházení způsobit škody na přírodním prostředí.
„Ikdyž je zelený čpavek nefosilní a relativně čisté palivo, stále není dostatečně zelený pro životní prostředí. Před přijetím tohoto paliva pro lodní dopravu je nutné provést další posuzování rizik jeho emisí a s tím souvisejících sloučenin,“ doporučuje Konchiralla.
První lodě poháněné čpavkem
Na začátku roku 2023 společnost Amogy představila své plány na konstrukci prvních amoniakových motorů a slibovala první takovou loď na světě. Zelený čpavek měla poskytovat hnojivářská společnost Yara Clean Ammonia.
Stejná společnost pokročila také ve spolupráci s norskou přepravní společností NorthSea. V provozu by měla být v roce 2026 a měla by poskytovat bezemisní přepravu mezi Německem a Norskem. V obou těchto případech se konstruktéři honosí naprostou bezemisností těchto lodí. Zda vzali v úvahu i výsledky výše uváděných výzkumů, těžko říct.
Sami vědci v závěru své studie dodávají, že šance na využití amoniaku jako paliva existuje, je ale třeba dalších výzkumů a procedur k zajištění snížení emisí rajského plynu. Pokud by totiž ona bezemisnost amoniakových lodí znamenala, že pouze neprodukují emise uhlíku, ale vytváří alternativní množství oxidu dusného, ničemu to neprospěje.
Foto: Petra Persson, Chalmers university