Nový kotel na spalování odpadu má v Brně na kahánku. Může za to horkovod z Dukovan za 19 miliard?
Brněnští zastupitelé zastavili připravovanou zakázku na výstavbu dalšího kotle ve spalovně odpadů. Podle informací Obnovitelně.cz za tím může být tlak na výstavbu teplovodu z Dukovan.
Pavel Baroch
18. 10. 2023
Aktualizace 18. října v 15:25
Brněnští zastupitelé v tajné volbě stopli projekt na plánovanou výstavbu třetího kotle ve spalovně odpadů za necelých 5 miliard korun. O události informoval například Brněnský deník nebo Seznam Zprávy. Zastupitelé prý chtějí zakázku znovu prověřit.
Memorandum o spolupráci, které počítalo s výstavbou třetího kotle na energetické využívání odpadu, společnosti Teplárny Brno a SAKO Brno podepsaly před třemi lety a příprava samotného projektu zabrala ještě o několik let více. Ačkoliv měl projekt původně podporu brněnské magistrátní koalice, její část v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) v poslední době otočila.
I když to momentální zastánci toho, aby se investice v brněnské spalovně zastavila, odmítají, jedním z veřejně probíraných vysvětlení je, že by nový kotel a případné zapojení čistírny odpadních vod do výroby tepla pro brněnské domácnosti konkurovaly jiné investici – horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany za 19 miliard korun.
„Celé tohle cvičení je zametání cesty pro horkovod,“ řekl Obnovitelně.cz místní expert, který zná energetické možnosti Brna a podle něhož je v pozadí současného odporu proti rozšiřování spalovny právě dukovanský horkovod. Expert si nepřál být jmenován, protože není oprávněn o těchto záležitost hovořit s tiskem. O celé problematice je ale velmi dobře informován a redakce jeho totožnost zná.
Nechceme být popelnicí Česka
Brněnská ODS ale odmítá, že by chtěla zastavit stavbu nového kotle kvůli plánovanému horkovodu z Dukovan. Na druhou stranu ovšem o něm její představitelé mluví, když obhajují svůj názorový veletoč.
„Byla jsem přesvědčena, že projekt je prospěšný, a to hlavně v době, kdy eskalovala energetická krize. Třetí kotel měl být jedním z projektů posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti Brna, abychom v rámci výroby tepla nebyli závislí na ruském plynu. Dalšími projekty jsou nový kotel na dřevní štěpku, který je již realizován z úrovně městské společnosti Teplárny Brno, a horkovod z Dukovan, který je ve stadiu intenzivních příprav a který má podporu vlády a poslanecké sněmovny,” napsala například primátorka na facebookovou stránku brněnských občanských demokratů.
Uvedla, že její pochyby o kotli začaly v okamžiku, kdy se do výběrového řízení přihlásila pouze jedna firma a vzrostla i konečná nabídková cena. Pak se podle ní začaly objevovat další otázky o potřebnosti a přínosu projektu pro obyvatele Brna. „Jsem přesvědčena o tom, že odpad nepatří na skládky, ale ani do kotle,“ uvedla Vaňková, podle níž by se navýšením spalovaného odpadu zvýšily emise včetně oxidu uhličitého.
Někteří politici dokonce mluvili o tom, že by se z moravské metropole stala „popelnice Česka“, protože by se do spalovny vozil také odpad z okolních regionů. „Ten projekt, který spočívá v tom, že by se sem navážel odpad z jiných částí České republiky, není pro Brňany prospěšný. Ti, kteří měli zájem u nás spalovat odpad, si budou muset udělat nějaké jiné rozhodnutí,“ dodala primátorka Vaňková.
Reagovala tím právě na stížnosti starostů z okolních regionů, které s rozšířením spalovny počítali. „My teď do spalovny v Brně dovážíme sedm tisíc tun ročně a nevíme, zda budeme mít kam v budoucnu odpad odvážet,“ řekl například starosta Svitav David Šimek (KDU-ČSL).
Náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS) přidal další vysvětlení, proč není nový kotel dobrý nápad. „Evropská legislativa se na spalování odpadu začíná dívat jinou optikou. Máme se soustředit na to, ať odpady nevznikají. Ať třeba obaly neskončí na skládce, ani v kotli, ale ať je možné je recyklovat. Evropská unie jasně říká, jak se máme dívat na odpad. A to jako na surovinu, kterou je potřeba recyklovat, a ne tak, že by měla vyletět komínem. Svět se prostě mění, taková je doba,“ sdělil Kerndl.
I on ale také několikrát zopakoval argument s „nečistým“ spalováním odpadu a bezemisním „lepším“ teplem z Dukovan.
Teplárenství má být lokální
Podle původních představ mělo SAKO Brno v místním Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) dodávat do sítě tepláren po vybudování nového kotle oproti současným 980 tisícům gigajoulů (GJ) tepla minimálně 1,33 milionů GJ.
Už zmiňovaný brněnský odborník na energetiku a teplárenství redakci Obnovitelně.cz prozradil, že energetické možnosti společnosti SAKO Brno jsou ještě výrazně vyšší než se oficiálně uvádí. A právě proto by tak mohly být reálnou konkurencí dukovanského horkovodu. Expert upozornil, že jen kapacita brněnské spalovny by s novým kotlem dosáhla až dvou milionů GJ. K tomu by šel přidat další milion GJ, pokud by se využilo také odpadní teplo z brněnské čistírny odpadních vod.
A zatímco potrubí z čistírny by vedlo jen asi šest kilometrů, dukovanský horkovod má mít více než 40 kilometrů. „Teplárenství se má dělat lokálně,“ poznamenal zdroj redakce Obnovitelně.cz. Dodal ještě, že zatímco ze ZEVO by vyšel jeden GJ na asi 208 korun, z Dukovan několikanásobně více.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák pak ve sporu o řešení pro dodávky tepla do Brna připomíná, že město musí primárně využít potenciál úspor energie v budovách. „Rozhodování o nových investicích do tepelného zdroje je třeba dělat právě s ohledem na zvyšování efektivity obytných domů. Zateplené domy nemusí teplo z Dukovan potřebovat,“ říká Martin Sedlák. Dobrým příkladem renovace panelových sídlišť je právě brněnská městská část Nový Lískovec, která během minulých 20 let zateplila kvalitně panelové domy.
Podle někdejšího prvního náměstka brněnské primátorky a současného ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) jsou kotel a horkovod dva naprosto nesrovnatelné projekty. „Třetí kotel řeší snížení cen tepla pro obyvatele, nezvyšování ceny za komunální odpad, energetickou soběstačnost a bezpečnost. Je ekologický,“ sdělil Hladík pro Obnovitelně.cz. „Projekt teplovodu z Dukovan je zajímavý, ale bohužel zatím neznáme jeho časový harmonogram, a především cenu tepla. Třetí kotel může stát už v roce 2026.“
Podpora premiéra Fialy
Horkovod má být podle odhadů dokončen v roce 2030, ale už citovaný nejmenovaný expert o tomto termínu se znalostí místní problematiky značně pochybuje. Projekt horkovodu podporuje nejen primátorka Markéta Vaňková, podle níž zajistí teplo pro značnou část města, ale také premiér Petr Fiala (ODS), který pochází z Brna a loni v červnu se osobně zúčastnil podpisu memoranda o spolupráci mezi společnostmi Teplárny Brno a ČEZ.
„Tento projekt je strategický, je velmi rozumný, efektivní, využívá místních podmínek, podporuje bezemisní energetické zdroje a je příspěvkem energetické bezpečnosti České republiky. Splňuje tedy všechna kritéria, která bychom dnes na velké infrastrukturní projekty v oblasti energetiky měli uplatňovat,“ řekl Fiala.
Brněnská opozice odmítla argument, že kvůli novému kotli vzrostou škodlivé emise. „Dopady byly vyhodnoceny v posouzení vlivu na životní prostředí EIA s kladným výsledkem,“ poznamenala Jana Drápalová ze Zelených.
Na internetových stránkách městské společnosti SAKO Brno se mimo jiné odpovídá na to, jestli nové zařízení na 132 tisíc tun odpadu za rok negativně neovlivní ovzduší ve městě:
„Celý proces čištění spalin je ovládán řídicím systémem automaticky tak, aby na výstupu ze systému čištění spalin byl zbytkový obsah sledovaných škodlivin nižší, než jsou přípustné emisní limity. Účinnost čištění spalin je u znečišťujících látek na úrovni 99 procent.“
Obdobně argumentuje i člen představenstva společnosti SAKO Brno a zároveň brněnský koaliční zastupitel Jakub Hruška (KDU-ČSL). „Pokud se projekt nebude realizovat, nedojde ke snížení emisí oxidu uhličitého, ani ke snížení závislosti na fosilních palivech. Navíc nutně dojde ke zvýšení ceny tepla,“ upozornil Hruška. Lidovci dokonce zvažují, že brněnskou koalici opustí, pokud bude projekt nového kotle zastaven.
Ilustrační foto: SAKO Brno