Fialův poradce Křeček by rád zabetonoval Česko. V minulosti

„Máme problém s bytovou výstavbou. Přitom by stačilo tak málo – vyčlenit zemědělskou půdu na stavební pozemky. Bydlení by pak bylo výrazně dostupnější. Nemůžeme být skanzenem s pozemky, které nic nenesou. Ty budovy by měly daleko větší ziskovost,“ uvedl ekonom Křeček.

Než Křeček příště pozve posluchače na exkurzi do minulosti, která vedla k výstavbě sídelní kaše s často chybějícími službami a infrastrukturou, které spíše veřejné rozpočty zatěžují, mohl by se sám dovzdělat studiem programové prohlášení vlády Petra Fialy. Tedy premiéra, kterému poskytuje ekonomické poradenství.

Našel by tam několik závazků k půdě ve zcela jiném duchu, například: „Změny klimatu jsou nezpochybnitelné. Tato vláda se zavazuje hledat řešení, která budou omezovat lidský vliv na klimatické změny. Budeme hledat realistická řešení, která opravdu pomohou ochránit životní prostředí, vodu, půdu, lesy. A to vše s vědomím odpovědnosti za prosperitu naší země.“

Podobně se vláda zavazuje v kapitole zemědělství chránit půdu před zábory s cílem podpořit biodiverzitu a opylovače. Také v oblasti podnikání slibuje vláda, že otevře prostor pro novou výstavbu, ale s využitím takzvaných brownfieldů.

Česko je premiantem v zastavěnosti krajiny

Neregulované betonování krajiny již Česko poznamenalo. Pavel Baroch pro Obnovitelně.cz před 2 lety napsal, že máme nejvíce průmyslových a skladových ploch na obyvatele ve střední Evropě. Na tisícovku obyvatel připadá 850 metrů čtverečních. Naše sousedy necháváme daleko za sebou. Kam se hrabou Poláci s 542 metry nebo Slováci s 500 metry.

Příčiny lze hledat v minulých dekádách: jenom v letech 2000 až 2006 byla v Česku urbanizovaná plocha o rozloze, která odpovídá 32 tisícům fotbalových hřišť. Například statistika z konce předminulé dekády ukázala, že nejvíce zabrané půdy posloužilo pro těžbu nerostů (25,5 procent), pro průmyslovou výstavbu (23,7 procent), pro nové byty (15 procent) a pro dopravu a sítě (11,8 procent).

Česko novou bytovou výstavbu potřebuje jako sůl. Ovšem těžko ji lze adresovat na zemědělskou půdu – ostatně kterou se i Fialova vláda zavázala chránit. Jinak se s výstavbou ztratí po generace ochraňované bohatství, tedy cenná zemědělská půda. Dobře fungující nezastavěná krajina také dokáže lépe zadržet vodu v krajině.

Naopak zastavěná krajina hůř odolává přívalovým dešťům a zvyšuje riziko povodní. Voda se nemá kam vsakovat a odtéká z krajiny mnohem rychleji. Možná by si mohl ekonom Křeček vedle programového prohlášení vlády nastudovat také rostoucí výdaje pojišťoven za škody v důsledku přírodních katastrof právě v podobě bleskových povodní a jiných dopadů změn klimatu.

Řešení, které pan poradce nevidí

Křeček navíc volá po výstavbě pro bydlení paradoxně 14 dnů poté, co kritizoval program na renovace stávajících budov představený Ministerstvem životního prostředí. Stranou nechme fakt, že by Křeček místo zvyšování energetické účinnosti dotoval radši teplárny, tedy jen další tupé prodávání gigajoulů tepla, a zapomíná na fakt, že právě renovace budov řeší problém podstatně více systémově navíc s vyšším multiplikačním efektem do ekonomiky zasažené krizí.

Oprav dům po babičce přitom dává potřebný impuls k opravě starých domů tak, aby se zmírnilo rozšiřování měst a obcí. Ministerstvo životního prostředí se při představení programu odkázalo na statisku, podle které je až 17 procent domů neobydlených. Jde tedy o jasný nástroj, který pomáhá zajistit domácnosti před výkyvy cen energie na trhu a jako bonus přidává ekologický rozměr do urbanismu.

Pokud by chtěl poradce premiéra Fialy podpořit české stavebnictví, může premiérovi poradit řadu efektivních změn ve stavebním zákoně a zůstat můžeme i u energetiky. Víc než rok od začátku války Česká vláda neudělala téměř nic pro zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů. Povolení pro větrnou elektrárnu trvá i 10 let.

Pokud chce Štěpán Křeček předsedovi vlády poradit, jak Česko modernizovat, může tedy začít u klíčových zákonů, které máme mít už dávno zapracované, jako například pravidla pro komunitní energetiku nebo pro akumulaci, agregaci a flexibilitu, která zůstávají nedotažená i za Fialovy vlády. Česku kvůli tomu hrozí žaloba ze strany Evropské komise za neplnění povinností.

Úvodní foto: Frettie, CC BY 3.0