Boj o stavební zákon: Vrátí vláda lidem právo podílet se na rozhodování?

Parlament právě projednává novou podobu stavebního práva. Jde o klíčový zákon, který na dlouhé roky nastaví pravidla vývoje celé země a tedy i nejbližšího okolí kolem prakticky každého obyvatele.

Pavel Baroch

15. 2. 2023

V souvislosti s novým stavebním zákonem se debaty vedou také o zapojení veřejnosti do rozhodování o nových stavbách, které více či méně zasáhnou do kvality jejich životů. Redakce Obnovitelně.cz proto v sérii textů nabídne několik pohledů na tuto připravovanou normu.

Prvním z nich je postoj asociace Zelený kruh, která sdružuje desítky nevládních organizací v České republice a věnuje se nejen ochraně životního prostředí, ale také legislativními otázkami a občanskými právy v rozhodovacích procesech.

Když krátce před posledními sněmovními volbami v roce 2021 tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) protlačila parlamentem zcela nový stavební zákon, Zelený kruh ho okamžitě označil za špatný. „Po volbách by měl být jako jeden z prvních zneplatněn,“ oznámila organizace.

Předloze vyčítala například to, že návrh likviduje systém ochrany veřejných zájmů, což by mohlo mít značné dopady na životní prostředí. „O betonování v lesích, v části území národních parků či o záboru a zničení zemědělské půdy bude rozhodovat stavební úřad,“ konstatoval Zelený kruh.

Výtek ale předložil mnohem více. Například že centralizace rozhodování posílí korupční prostředí, že stanovené rozhodovací lhůty zůstanou nevymahatelné nebo že se rozsáhlé organizační změny neobejdou bez miliardových výdajů. „Zákon byl připraven v rozporu s legislativními pravidly a jeho výsledná podoba může vyhovovat jen několika největším developerským firmám s vlastními týmy právníků,“ tvrdilo rovněž sdružení.

Změňte legislativní zmetek

Kritikou k nové podobě stavebního práva nešetřily ani tehdejší koaliční strany, především zástupci KDU-ČSL, STAN a Pirátů. Ve svých volebních programech kladly strany důraz na ochranu zemědělské půdy před zábory kvůli výstavbě nebo posílení pravomocí samospráv při územním plánování. Po volbách následně vytvořily spolu s ODS a TOP 09 vládní koalici.

„Klíčem k naplnění předvolebních záměrů je moderní stavební právo. Apelujeme proto na vznikající koalici, aby neopakovala chyby předchozí vlády, která tato témata ve stavebním zákoně zcela ignorovala. Revize stavebního zákona musí být připravena důkladně a transparentně, a to vyžaduje minimálně dvouletý odklad účinnosti,“ uvedla Petra Kolínská, která se v Zeleném kruhu stavebním zákonem dlouhodobě zabývá.

Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?

Organizace vyzvala k úplnému přepracování předlohy. „Klientelistický legislativní zmetek, který tu zůstal po předchozí vládě, nelze postavit na nohy jen několika drobnými úpravami,“ konstatovala organizace, která jako jednu z priorit uvedla, že „dotčená veřejnost má mít právo na rozhodování o dopadech staveb na životní prostředí“.

Jenže příprava nové předlohy se nevyvíjela a nevyvíjí podle představ Zeleného kruhu. Organizace na to upozornila před jednáním vlády o tomto návrhu loni na podzim. Uvedla, že na stole jsou dvě varianty: první vychází z toho, co bylo schváleno již v minulém volebním období, a přiznává spolkům právo vyjadřovat se například ke kácení stromů nebo záboru zelených ploch.

Druhá varianta, prosazovaná zejména Ministerstvem průmyslu a obchodu, má hlas veřejnosti z povolování staveb až na výjimky úplně vyloučit.

„Vláda se v programovém prohlášení zavázala k tomu, že občané budou mít možnost vyjadřovat se k projektům, které ovlivní jejich životní prostředí. Návrh Ministerstva průmyslu a obchodu je s tímto závazkem v přímém rozporu. Situaci komplikuje i fakt, že důležitý zákon předkládá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL), která ohlásila odchod z vlády,“ uvedla k tomu Petra Kolínská.

„Stát investuje stovky milionů do výsadby nových stromů a využívá k tomu tisíce dobrovolníků. Když se však stejní lidé chtějí vyjádřit k návrhům stromy kácet, stát jejich hlas umlčuje,“ dodala Kolínská. Proti předloze protestovaly i další ekologické spolky, například Arnika.

A advokát Petr Svoboda, který podával kvůli omezování práv veřejnosti jménem skupiny senátorů stížnost k Ústavnímu soudu, ve společném prohlášení se Zeleným kruhem a Arnikou uvedl: „Ústavní soud poměrem hlasů 8:7 konstatoval, že omezování práv veřejnosti schválené v roce 2017 není v rozporu s Ústavou. Vláda Petra Fialy (ODS) má nyní možnost říci, zda považuje občany za partnery při rozhodování o životním prostředí našich měst, nebo zda půjde Česká republika maďarskou cestou oklešťování občanských práv.“

Ještě horší než předchozí zákon

Nová předloha posléze doputovala do Parlamentu, kde dostane konečnou podobu. Zelený kruh sice uznává, že rozsáhlá novela napravuje mnohé chyby předchozí vlády, současně přiznává, že v případě účasti veřejnosti je paradoxně horší než původní Babišova verze.

Organizace tvrdí, že by se podle nového zákona nemohli lidé vyjadřovat k 90 procentům všech záměrů, které mají vliv na životní prostředí. Dokonce i v případě, pokud se kvůli výstavbě mají kácet stromy. Desítky neziskových organizací proto požadují, aby byla obnovena pravidla, která platila do konce už zmiňovaného roku 2017, kdy se spolky mohly účastnit povolování staveb v případě, že jsou dotčeny zájmy podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

„Občané a spolky, kterým záleží na ochraně životního prostředí, získali po revoluci možnost připomínkovat záměry, které významně ovlivňují životní prostředí. Toto občanské právo je ale postupně omezováno. Vláda nyní udělala další krok, který nás vzdaluje od demokratických principů,“ upozornila někdejší ombudsmanka Anna Šabatová, která se na konci roku účastnila happeningu před Poslaneckou sněmovnou.

„Chceme, aby vláda dodržela slib, který dala v programovém prohlášení. Občané mají mít možnost ovlivňovat výstavbu v místě, kde žijí. Vláda takzvaných demokratických stran by měla vrátit práva občanům. Překvapivě ale dělá pravý opak a chystá se další práva veřejnosti sebrat. Paradoxně Babišova verze stavebního zákona dávala veřejnosti více možností,“ upozornila Anna Vinklárková z organizace Arnika, která spolu ze Zeleným kruhem protestní akci organizovala.

Zvládněte zimu i bez ruského plynu. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu

Návrh stavebního zákona nyní projednávají vybrané výbory Poslanecké sněmovny a Zelený kruh v tom vidí šanci, jak předlohu upravit. Do 20. února totiž zákonodárci mohou předkládat pozměňovací návrhy. Zelený kruh spolu s Arnikou vyzvaly poslance, aby vrátili veřejnosti právo vyjadřovat se k novým stavbám. Výzvu – otevřený dopis – podpořila víc než stovka spolků z celé republiky.

„K otevřenému dopisu se k dnešnímu dni připojilo už sto deset spolků a další se stále přidávají. Neustále nám kvůli tomu do Arniky někdo volá nebo píše. Trápí to každého, komu záleží na životním prostředí, či se obává zásadních proměn místa, kde žije. Pokud poslanci tento návrh nepodpoří, půjdou proti svým vlastním voličům,“ upozornila začátkem února Anna Vinklárková z Arniky.

„Radovali jsme se, když jsme si v programovém prohlášení vlády přečetli, že vláda zavede u staveb jednotné environmentální povolení, které by zaručovalo nejen důslednou ochranu životního prostředí, ale rovněž účast veřejnosti. Bohužel během projednávání došlo k takové úpravě návrhu zákona, že veřejnost vypadla. Vyzýváme proto poslance, aby tuto chybu napravili,“ vysvětluje Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

Podle organizací je několik důvodů, proč by měli být občané k rozhodování přizváni. Právo na příznivé životní prostředí je zaručeno Listinou základních práv a svobod a podle občanského zákoníku patří k základním právům každého člověka. Veřejná kontrola a transparentnost rozhodování úřadů je nenahraditelným protikorupčním opatřením a prevencí před některými chybnými rozhodnutími úřadů.

„Tím, že se potenciální spory vyřeší už v procesu povolování staveb, předejdeme soudním sporům. Díky spolkům byly již v minulosti zachráněny před necitlivými stavebními záměry některé přírodní lokality nebo došlo k přepracování a zlepšení návrhů staveb,“ konstatoval Zelený kruh s Arnikou, podle nichž občané ani spolky povolování staveb nezdržují.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Arnika