Lesy i půda nejsou v dobré kondici. Nový ministr Výborný nemá moc času, ale může nastavit směr

Na začátku je potřeba připomenout, že značná část českých lesních porostů i zemědělské půdy nejsou v dobré kondici. Například podle loňského monitoringu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ukázal, že ve špatném stavu je na 80 procent českých jehličnanů.

Na zemědělské půdě se zase stále hospodaří na obrovských lánech, hojně se využívají pesticidy, chybí remízky, tůně, stromořadí nebo skupiny stromů. Krajina je málo pestrá a přechemizovaná, což se projevuje například na razantním úbytku ptáků zemědělské krajiny, ale i dalších živočichů včetně zajíců.

V této souvislosti není obecnému prohlášení nově jmenovaného ministra zemědělství Marka Výborného, že jeho „cílem je udržitelné, moderní a konkurenceschopné zemědělství pro 21. století“ vlastně co vytknout. Ani tomu, že Výborný považuje za své priority „obnovu lesů, ochranu půdy a boj se suchem“.

Otázkou samozřejmě je, jak se tyto proklamace skutečně promítnou do reality. A případně co se mu v náročném resortu plném silných hráčů v zemědělství i lesnictví podaří prosadit do dalších voleb, které jsou už za dva a půl roku. Přinejmenším ovšem může nastavit směr.

Vládní sliby zatím zůstávají na papíře

Koaliční vláda se přitom ve svém programovém prohlášení mimo jiné přihlásila ke „snižování využívání umělých hnojiv a pesticidů“, ke „zmenšování půdních bloků“ anebo slíbila, že „čtvrtina zemědělské půdy se do roku 2030 přesune do režimu ekologického zemědělství s důrazem na ornou půdu“. U lesnictví slíbila, že podpoří „obnovu lesů po kůrovcové kalamitě přírodě blízkými postupy s přirozenou druhovou skladbou“ a také že prosadí „cílené, nikoli plošné kácení“.

Z těchto slibů se toho zatím příliš nepodařilo, i když se v určitých oblastech země přece jen o něco posunula směrem k zelenější budoucnosti. Ale zcela nedostatečně. Jeden příklad za všechny: na konci června při jednání Rady Evropské unie pro zemědělství a rybolov požádali čeští zástupci spolu s představiteli dalších šesti zemí udělení výjimek pro čerpání dotací.

Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky

Jedna z nich by umožnila i v příštím roce na půdě ležící ladem pěstovat potraviny a používat pesticidy. Jenže právě pole ležící ladem je jedním ze zásadních opatření pro ochranu půdy a zastavení úbytku biodiverzity. Další výjimka se týká střídání plodin, což je zase důležité pro snižování spotřeby pesticidů a ochranu půdy před degradací. Česko také požádalo o možnost rozorávání pastvin pro pěstování potravinářských plodin. Podobné výjimky přitom evropské úřady jako zcela výjimečné udělila už loni a letos.

Totéž se týká lesů, kde neustále přetrvává dosavadní praxe rozsáhlého plošného kácení na místo výběru jednotlivých stromů. Dostatečné rovněž není ani vytváření skutečně druhově pestrých lesů, což následně vede ke zlepšení půdního prostředí a ochraně živočišných a rostlinných druhů. Je zapotřebí ještě více podporovat přirozenou obnovu porostů. Názor, že jsou lesy především továrnou na dřevo, do moderního lesního hospodářství dávno nepatří.

• Tip: Jak vrátit život do české krajiny? Zemědělci dostanou dotace na výsadbu remízků či alejí

Kapitolou samou pro sebe je neúnosný stav s přemnoženou spárkatou zvěří, který na různých místech brání přirozené obnově lesů. Přitom se Fialova vláda zavázala, že posílí „pravomoci vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb“ a ke včasnému řešení „problémů s přemnoženou zvěří či škůdci“, což „uchrání krajinu před většími škodami a ušetří veřejné peníze“.

Jenže dosavadní příprava novely mysliveckého zákona zatím neukazuje, že by se měl dosavadní přístup, kde mají v mnoha honitbách dominantní postavení myslivecká sdružení, nějak zásadně změnit. Úprava mysliveckého zákona tak bude jedním z prubířských kamenů, u něhož se prokáže Výborného pohled na tuto problematiku.

Půda je to nejcennější, co zemědělci mají

Dalším může být i nově chystané evropské nařízení o obnově přírody. Starý kontinent včetně Česka se totiž dostal do stavu, kdy už nestačí přírodu chránit, ale je zapotřebí ji obnovovat – což má samozřejmě zásadní dopad i do zemědělské krajiny. Závěrečné hlasování o této klíčové normě, kterou v petici podpořily už tisíce vědců a dalších odborníků, se v Evropském parlamentu uskuteční nejspíš v polovině července. Pokud bude dokument schválen, bude právně závazné pro celou EU.

• Tip: Evropští ministři se dohodli na snížení emisí z průmyslu a zemědělství

Ministr zemědělství už nyní může nastavit dotace tak, aby skutečně podpořily farmáře k tomu, aby přecházeli k šetrnějšímu nakládání s tím nejcennějším, co každá země má – s vlastní půdou. Díky tomu pak bude krajina lépe odolávat erozím i klimatickým změnám. Ostatně k tomu míří i novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z pera ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), jehož cílem je také více podpořit obnovu přírodních krajinných prvků, jako jsou meze, remízky nebo mokřady.

Předlohu už má u sebe vláda a nyní se čeká, až se zařadí na program jednání. Posléze o ní bude hlasovat také nový ministr zemědělství Marek Výborný.

Úvodní ilustrační foto: Pixabay