Americká zelená revoluce: protiinflační zákon vytvoří pracovní místa i zlevní obnovitelné zdroje

Minulý rok schválený zákon o snížení inflace (IRA), s přibližně 370 miliardami dolarů určenými na pomoc v boji proti změnám klimatu, je největší investicí do dekarbonizace, kterou kdy USA schválily.

Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES) připravila infoseriál o Bidenově protiinflačním balíčku a mezinárodní reakci na tuto přelomovou legislativu. První díl seriálu si můžete přečíst v následujícím článku.

Zatímco Evropu v srpnu 2022 sužoval probíhající válečný konflikt i nejistota ohledně dodávek plynu na nadcházející zimu a nebývalé lesní požáry, ve Spojených státech amerických byl podpisem prezidenta Joea Bidena přijat zákon o snížení inflace, tzv. Inflation Reduction Act (IRA). Tento zákon o 725 stranách, který vyčlenil 369 miliard USD na investice americké vlády do energetické bezpečnosti v příštích deseti letech, je považován za přelomový právní předpis USA v oblasti klimatu.

Z hlediska nezbytného snížení emisí v souladu s globálními dohodami o zmírnění dopadů změny klimatu (Pařížská dohoda) je IRA považován za krok správným směrem. Tento zákon však obsahuje také protekcionistická opatření, která jsou v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a která podmiňují státní podporu místní výrobou.

Spojené státy vyslyšely Evropskou unii, která dlouhé roky volala po jejich větší aktivitě v ochraně klimatu. Pro Evropu může Bidenův plán současně představovat ohrožení v podobě odlivu producentů zelených technologií, kteří mohou získat výhodnější podmínky pro své nové investice v USA.

Přijetí zákona o snižování inflace odstartovalo řadu globálních reakcí a mezistátních jednání o tom, jak bude probíhat proces dekarbonizace a podpory zeleného průmyslu a technologií napříč kontinenty. Tento první informační list ze série „Souboj o vítěze zelené transformace“ představí klíčové návrhy IRA a jeho možné důsledky pro dekarbonizaci a energetickou bezpečnost.

Zelená administrativa Biden–Harris

Zelené ambice prezidenta Bidena (a jeho viceprezidentky Kamaly Harris) byly patrné již během jeho kandidatury. Hned v prvních dnech svého působení v úřadu představil odvážný klimatický program a od té doby tvrdě prosazuje politická opatření k dosažení závazku snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v USA o 50–52 % oproti úrovni z roku 2005. V listopadu 2021 prezident Biden podepsal zákon o investicích do infrastruktury a zaměstnanosti (IIJA).

Tento právní předpis, obecně známý jako Bipartisan Infrastructure Act, poskytuje 909 milionů dolarů pro vodohospodářský průmysl prostřednictvím různých grantových, výzkumných a vývojových programů. 9. srpna 2022 byl k zákonům podporujícím klima přidán zákon o čipech a vědě, který nabízí 280 miliard dolarů na oživení amerického polovodičového průmyslu. Tento zákon nabízí rovněž podporu na urychlení růstu bezuhlíkového průmyslu a na výzkum související s klimatem. 16. srpna byl na základě úspěchů a pravidel těchto zákonů podepsán také zákon o snižování inflace.

„Zatím si to uvědomuje jen málo Američanů, ale trojice zákonů z Bidenovy éry představuje jeden z největších experimentů v oblasti vládního dohledu nad ekonomikou USA za celou generaci. Pokud bude tento experiment úspěšný, změní na dlouhá léta způsob, jakým politici uvažují o řízení trhu. Pokud selže, výrazně sníží počet nástrojů, které jsou k dispozici v boji proti klimatickým změnám nebo recesi. Příběh americké ekonomiky 21. století se utváří právě teď,“ okomentoval baliček pro The New York Times klimatický reportér. Robinson Meyer.

IRA v kostce

Jak už název napovídá, americký zákon o snižování inflace má za cíl omezit inflaci snížením deficitu, a to především podporou investic do domácí výroby čisté energie, snížením cen léků na předpis a reformou daňového systému. Vláda zákon spojuje také se snížením nákladů na energie pro rodiny a malé podniky, urychlením investic soukromého sektoru do čisté energie, posílením dodavatelských řetězců (včetně kritických nerostných surovin) a vytvořením nových pracovních míst.

Spočítejte si úsporu díky fotovoltaickým panelům

Poučena z předchozích neúspěšných snah o zavedení ceny uhlíku vsadila americká vláda tentokrát na finanční pobídky pro podniky v podobě dotací a daňových úlev. Tyto finanční pobídky budou zaměřeny na podporu různých dekarbonizačních iniciativ, včetně využívání elektrických vozidel, výroby solárních panelů, usnadnění procesu elektrifikace a vývoje zeleného vodíku.

Zákon rovněž vyčleňuje částky na podporu konkrétních zelených technologií a na projekty soukromých osob. Pravidla pro získání finančních prostředků jsou v celé zemi stejná. Předpokládá se, že financování IRA zvýší federální výdaje, které budou částečně kompenzovány zvýšením daní pro velké korporace a úsporami ve zdravotnictví. Zákon o snížení inflace vstoupil v platnost 1. ledna 2023.

Klíčové prvky návrhu zákona napříč odvětvími

Podpora projektů výroby čisté elektřiny v USA je z investičního hlediska nestabilní, protože daňové úlevy musí opakovaně schvalovat Kongres. Hlavním přínosem IRA pro větrné a solární projekty je dlouhodobé prodloužení záruky za úvěry na 10 let spolu s prodloužením daňových pobídek.

Vyšší daňové úlevy jsou k dispozici pro projekty, které využívají domácí materiály, aby byla zajištěna podpora amerických pracovních míst. V praxi IRA poskytuje 30% daňovou úlevu pro investice do solární energie až do roku 2025. Projekty, které budou využívat domácí ocel a železo a jejichž výrobky budou vyrobeny z dílů produkovaných v USA, mohou získat další 10% daňový kredit, stejně jako projekty umístěné v komunitě, která byla v minulosti závislá na průmyslu fosilních paliv.

Zákon obsahuje nové daňové úlevy zaměřené na podporu technologií pro ukládání energie, prodloužení provozu jaderných elektráren modernizaci energetické infrastruktury. IRA poskytuje rovněž finanční pobídky ve výši 37 miliard dolarů pro fyzické osoby, konkrétně na instalaci domácích solárních systémů, realizaci projektů energetické účinnosti v domácnostech (až 14 000 dolarů na domácnost) nebo instalaci tepelných čerpadel (až 8 000 dolarů na domácnost). Investice do transformace energetiky tvoří největší část celkových finančních prostředků a odhadují se na 237-250 miliard dolarů.

Zvýhodnění pro domácí technologie: aby mohl investor získat bonus, musí být větrné farmy na pevnině, solární projekty a úložiště energie ze 100 % z americké oceli a železa a 40 % použitých dílů (měřeno podle nákladů) musí být vyrobeno v USA. U pobřežních větrných elektráren, nového průmyslového odvětví v USA, musí domácí obsah tvořit 20 % nákladů.

Podíl domácí produkce se zvyšuje na 55 % u projektů, které se začnou stavět po roce 2026.

Dalším důležitým odvětvím, kterého se IRA dotýká, je doprava. Z mnoha iniciativ zaměřených na snižování emisí v dopravě přináší nejvýznamnější změny návrh týkající se daňových úlev na nákup elektromobilů. IRA zavádí daňovou úlevu ve výši 7 500 USD na nákup nového elektromobilu, která se však bude vztahovat pouze na ta vozidla, jejichž baterie a většina komponentů je vyrobena v Severní Americe.

Toto pravidlo má také důležité důsledky pro stávající dodavatelské řetězce. Aby USA splnily kritéria při výrobě baterií, musí posílit domácí produkci kritických nerostných surovin a dovážet je od partnerů, s nimiž mají uzavřeny dohody o volném obchodu. Kromě výše uvedených daňových úlev podporuje IRA také investice do dekarbonizace nákladní dopravy nebo alternativních leteckých paliv.

Významná část finančních prostředků IRA směřuje do dekarbonizace průmyslu a výrobních procesů. Z průmyslových činností je podporována výroba vodíku a zachytávání a ukládání uhlíku. IRA zavádí rovněž daňové úlevy pro výrobní procesy s cílem urychlit výrobu solárních panelů, turbín, baterií a zpracování kritických nerostů v USA. Odhaduje se, že investice do těchto odvětví budou činit přibližně 60 miliard USD. Menší části finančních prostředků jsou také zaměřeny na ochranu amerických pracovníků a znevýhodněných komunit, transformaci zemědělství a lesnictví, podporu místních iniciativ a dekarbonizaci sektoru budov.

(Ne)dobré zprávy pro klima

IRA je považován za nejvýznamnější klimatický zákon v americké legislativě, jehož opatření a dotace mají do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů v USA o 31–44 % oproti roku 2005, přičemž nejčastěji uváděný výsledek je 40 %. I v nejlepším případě je však tato předpověď stále daleko od klimatického slibu prezidenta Bidena, který sliboval snížení emisí do roku 2030 o 50 % ve srovnání s rokem 2005.

Prosazení balíčku, který podporuje rozvoj zelených technologií a průmyslu, je v kontextu USA považováno za úspěch a možný první krok k rychlejší dekarbonizaci americké ekonomiky. Ve scénáři, který nezohledňuje změny IRA, je odhadované snížení emisí v USA o 7–10 % nižší. Snaha o zavedení IRA vyvolala také reakci dalších globálních hráčů, jako je EU a Čína, kteří se připojili k vyčlenění finančních prostředků na podporu zelených projektů.

Podle prognózy časopisu The Economist by americký plán výdajů (369 miliarddolarů) a evropská reakce na něj v rámci Průmyslového plánu Zelené dohody (270 miliard dolarů) mohly pomoci urychlit přechod na bezemisní energetiku během 5–10 let, a to především díky výraznému nárůstu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů.

Jsou tu však i některá ale: zvláště kontroverzním faktorem návrhu zákona IRA je podpora nových projektů těžby ropy a zemního plynu, což by mohlo zpomalit investice do obnovitelných zdrojů energie. Z hlediska klimatické spravedlnosti pak IRA neobsahuje žádné finanční prostředky na podporu dekarbonizace v rozvojových zemích ani na podporu Zeleného klimatického fondu.

„Tento zákon sám o sobě k odvrácení klimatické katastrofy nestačí. Je však velkým krokem správným směrem a vytváří předpoklady pro další opatření v příštích letech. Bude katalyzátorem pokroku 
v oblasti zelených technologií, jeho ekonomický přínos usnadní přijetí dalších právních předpisů a Spojeným státům dodá důvěryhodnost, kterou potřebují k tomu, aby vedly celosvětové úsilí o omezení emisí skleníkových plynů,“ řekl k zákonu americký ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman.

Geopolitické důsledky

Součástí podpory rozvoje nových bezuhlíkových technologií v USA je také významná geopolitická linka: Spojené státy se chtějí stát nezávislými na dovozu kritických surovin nebo fotovoltaických modulů z Číny. Biden pak chápe IRA jako příležitost pro posílení domácích producentů zelených technologií a přilákání nových investic. Vedle Číny jsou však znevýhodněny i další státy, které nemají s USA uzavřeny smlouvy o volném obchodu, včetně členských zemí EU.

Podle Asociace solárního průmyslu (SEIA) oznámily americké společnosti od vstupu IRA v platnost investice do amerických továren ve výši více než 13 miliard dolarů. Příkladem společností, které mohou z posílení domácího trhu těžit, je First Solar. Tomuto producentovi tenkovrstvých solárních panelů se jako prvnímu na světě podařilo snížit náklady na produkci pod hranici 1 dolaru za watt (v roce 2009). First Solar od zahájení komerční výroby v roce 2002 do letošního jara vyrobila fotovoltaické články o celkovém výkonu 50 gigawattů.

Na domácí půdě pak bude podle analýzy Národní laboratoře pro obnovitelné zdroje zpracované pro Bílý dům těžit nejvíce Texas. Dominantní stát USA v oblasti větrné energie získá investice ve výši 66,5 miliard dolarů, nejvíce ze všech států. Na druhém místě je Florida s 62,7 miliardami dolarů a následuje další větrný gigant Iowa s 24,6 miliardami dolarů investic.

„Věřím ve zdravá pravidla hry, kdy existuje férová soutěž a všichni pravidla akceptují. Je téměř jisté, že IRA není kompatibilní s WTO a jejími pravidly,“ řekl francouzský prezident Emanuel Macron na loňském summitu EU v Bruselu.

První reakce evropských „čistě technologických“ podniků na uzákonění IRA přišly rychle. Italský energetický gigant Enel oznámil v listopadu 2022 plány na výstavbu továrny na solární panely v USA. V prosinci 2022 vyzval EU k rychlé reakci na IRA také největší evropský výrobce baterií Northvolt a konečné rozhodnutí o výstavbě nové továrny v Německu přišlo až poté, co se spolková vláda rozhodla projekt podpořit stovkami milionů eur z veřejných prostředků. V březnu letošního roku se ke společnostem, které navýšily své plánované investice v USA, přidal i jihokorejský výrobce baterií LG Energy Solution.

V České republice byla také bedlivě sledována situace kolem společnosti Volkswagen, která údajně odložila rozhodnutí o výstavbě továrny na baterie ve východní Evropě. V březnu letošního roku VW oznámil plány na výstavbu nových továren v Severní Americe, kde může rovněž využít podpory IRA. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely však toto rozhodnutí nebude mít vliv na výstavbu dceřiné společnosti ve východní Evropě a jednání stále probíhají.

„O plánu VW na projekt továrny na baterie ve Spojených státech jsme byli informováni předem. Dnes ráno jsem byl v telefonickém kontaktu s Martinem Jahnem z vedení Škoda Auto, který potvrdil, že rozhodnutí o gigafactory v USA nemá vliv na podobný projekt v Evropě,“ napsal na Twitter ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Kritické materiály

Podpora domácí výroby je v americkém zákoně spojena také s podporou těžby kritických nerostů doma nebo v zemích, s nimiž USA uzavřely dohody o volném obchodu. Proces dekarbonizace a s ním spojená elektrifikace přinášejí zvýšenou poptávku po kritických nerostech, jako je kobalt, lithium a vzácné zeminy. Těžba a zpracování těchto surovin je nyní vysoce koncentrovaná, dokonce více než u ropy.

Analýza Mezinárodní energetické agentury poukazuje na Čínu jako na největšího dodavatele a zpracovatele několika kritických surovin. Aby se zabránilo zvyšování závislosti na Číně, podporuje zákon o snižování inflace domácí těžbu a diverzifikaci dodavatelských řetězců. Bidenova administrativa také nedávno podepsala dohody s Kongem a Zambií, jejichž cílem je zvýšit dovoz nerostných surovin potřebných pro výrobu čisté energie do USA.

Důsledky pro energetickou bezpečnost

Změny zavedené zákonem o snížení inflace přinesou pro energetickou bezpečnost USA jak pozitiva, tak nové výzvy. Pokračující ruská agrese na Ukrajině, známky posilování rusko-čínských vztahů a závislost na dodávkách kritických nerostných surovin jsou okolnosti, které zvyšují riziko pro americký energetický trh.

V této souvislosti lze podporu domácí výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a diverzifikaci těžby kritických nerostných surovin potřebných k dekarbonizaci země považovat za kroky ke zvýšení soběstačnosti a energetické bezpečnosti USA.

Na druhou stranu podpora domácích průmyslových odvětví představuje riziko, že bude podněcovat protekcionismus a fragmentaci globálního trhu, což může vést ke zvýšení rizik pro energetickou a hospodářskou bezpečnost USA. Představitelé amerického solárního průmyslu podporují změny, které povedou k vyšší poptávce po solárních panelech a zvýšení domácí výroby.

Zároveň varují před riziky krátkého přechodného období, během něhož se domácí výroba nebude moci dostatečně zvýšit a solární projekty budou nadále závislé na dovozu ze zahraničí. Vláda by proto měla postupovat obezřetně a uzavírat více obchodních dohod, zejména za účelem získání kritických nerostných surovin a uranu, jejichž dominantním dodavatelem je Rusko. Skutečný dopad zákona o snížení inflace bude i nadále záviset na implementaci legislativy v USA a také na reakcích dalších globálních hráčů.

Co zákon přinesl po půl roce platnosti

Podle analýzy Institutu pro výzkum politické ekonomie (PERI) vytvoří IRA v příštím desetiletí více než 9 milionů kvalitních pracovních míst. Odhad institutu zohlednil veřejnou finanční podporu i soukromé investice, které vzniknou v reakci na přijetí zákona. Od přijetí zákona společnosti zabývající se čistou energií oznámily nebo zahájily projekty, které zajistí více než 142 tisíc nových pracovních míst pro elektrikáře, mechaniky, stavební dělníky, techniky, pomocný personál a mnoho dalších. K 31. březnu 2023 bylo realizováno 191 nových projektů v oblasti čisté energie s celkovou výší nových investic 242,81 miliard dolarů.

IRA zavádí rovněž daňový kredit pro pokročilou výrobní produkci, tzv. 45X MPTC (Advanced Manufacturing Production Tax Credit), který nabízí daňové úlevy za každou lokálně vyrobenou součástku pro technologie čisté energetiky.

Vztahuje se také na komponenty fotovoltaických panelů, baterií a vybraných kritických nerostů. Nedávno zveřejněná studie vypočítala, že jen díky 45X MPTC jsou náklady na solární panely sestavené v USA a vyrobené výhradně z amerických komponent o 30 % nižší než náklady na solární panely z dovozu. Větrné komponenty vyrobené v USA, jako jsou stožáry, lopatky turbín a gondoly, budou také poprvé levnější než dovážené komponenty.

Evropská zelená reakce

Evropská unie se po schválení IRA dostala do závěsu Spojených států. V reakci na IRA představila letos v březnu dva zásadní legislativní akty, které mají zabezpečit dodávky surovin důležitých pro naplnění unijních cílů v dekarbonizaci a také zajistí transformaci průmyslu směrem k vyšší udržitelnosti a konkurenceschopnosti.

Jedná se konkrétně o Net-Zero Industry Act (NZIA) a The Critical Raw Materials Act (CRMA). Přelomová legislativa přichází právě ve chvíli, kdy od laické i odborné veřejnosti stále hlasitěji zaznívá varování před příliš vysokou závislostí na několika málo dodavatelích klíčových surovin a potenciálním zaostávání evropského průmyslu za trendy v ostatních částech světa. Práci Evropské komise musí ještě potvrdit Evropský parlament a Rada Evropské unie.

Nová legislativa NZIA přináší balíček nástrojů, které posílí konkurenceschopnost evropského byznysu, přilákají investice do uhlíkově neutrálního průmyslu a posílí zelené technologické inovace. Díky tomu NZIA zvýší soběstačnost Evropy v technologiích klíčových pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Jde zejména o posílení domácí výroby tepelných čerpadel, větrných elektráren, fotovoltaických a fototermických panelů nebo technologií pro výrobu zeleného vodíku, geotermální energie a zachytávání uhlíku z atmosféry. Cílem Evropské komise je do roku 2030 pokrýt 40 % roční evropské poptávky po těchto zelených technologiích domácí produkcí. Evropská komise má zároveň za cíl v roce 2030 ukládat do strategických úložišť 50 megatun oxidu uhličitého ročně.

Podrobnosti k evropským strategiím přinese další díl tohoto seriálu.

Autoři: Martin Sedlák, Tatiana Mindeková

Úvodní foto: AdobeStock