Pavel Baroch | 19. 11. 2022

Fotovoltaika na chráněných budovách? Památkáři doporučují solární střešní tašky

Rozhodování památkových úřadů, na kterých historických budovách nebo v jakých chráněných územích povolovat výstavbu střešních fotovoltaických elektráren, dostává jednotná pravidla.

Ministerstvo kultury spolu s Národním památkovým ústavem vypracovalo metodický pokyn, který dává úřadům návod, podle jakých kritérií střešní instalace povolovat. Na problémy s památkáři včetně nejednotného postupu si stěžovali například majitelé vesnických prodejen, kteří chtějí díky solárním panelům výrazně ušetřit na vysokých nákladech za energie.

Spotřební družstvo COOP v Uherském Ostrohu provozuje několik desítek fotovoltaických elektráren na střechách svých obchodů. Když chtělo letos na jaře instalovat další, aby se bránilo před extrémním nárůstem cen, narazilo na odmítavé stanovisko památkových úřadů.

„Velká část našich prodejen jsou obchody s plochými střechami, které byly postavené v sedmdesátých a osmdesátých letech. Z našeho pohledu jde o ideální objekty pro umístění solárních elektráren, bohužel je nám často instalace znemožněna, protože by panely byly vidět z nějakého vyvýšeného místa, jako jsou rozhledny nebo věže kostelů,“ konstatoval tehdy František Polák.

Dodal, že postup památkových úřadů bývá rozdílný, nejednotný. Zatímco na některých místech není s instalací problém, jinde jsou s tím potíže, protože na panely by bylo vidět. „Při striktním výkladu bychom dnes solární panely nemohli mít téměř nikde, protože obchody jsou typicky vždy v místech větší koncentrace obyvatel,“ uvedl Polák.

Stejnou zkušenost měl za sebou rovněž Roman Slamka z Jednoty Volyně, která provozuje obchody na jihu Čech. „Drahé energie nám způsobují obrovské potíže a jsou jedním z důvodů zdražování potravin, soláry umí zajistit snížení závislosti prodejny na vnějších dodávkách o zhruba čtyřicet procent. Velmi bychom v této souvislosti uvítali jednodušší povolování jejich instalace,“ poznamenal Slamka.

Dopis ministerstvům

Asociace českého tradičního obchodu, která sdružuje přibližně 7 tisíc nezávislých prodejen, dokonce na jaře poslala zodpovědným ministerstvům dopis s výzvou, aby instruovaly povolovací úřady k jednoduššímu postupu.

„Máme tady energetickou krizi, stát i úředníci by nyní více než kdy jindy měli hledat cesty k dosažení energetických úspor na těch správných místech, těmi menší obchody v obcích a malých městech bezpochyby jsou. Je třeba skloubit péči o památky a dodržování stavebních předpisů s péčí o životní prostředí a kvalitu života v obcích,“ uvedl předseda asociace Pavel Březina. Podle něj nejde o instalaci fotovoltaických panelů na sedlové střechy v historických centrech, ale právě o jejich využití v rámci relativně moderních a k tomu vhodných obchodů.

Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?

Podobně se k tomu postavil také Spolek pro obnovu venkova. „Pokud se venkov nemá stát noclehárnou bez obchodů, škol či hostinců, musí se stát a jeho úřednicí začít na věc dívat z širšího pohledu, u našich západních sousedů se dnes běžně umisťují solární panely dokonce i na střechy venkovských kostelů,“ řekla předsedkyně spolku Veronika Vrecionová.

Jednotná metodika

Ministerstvo kultury se spolu s Národním památkovým ústavem začalo touto problematikou zabývat už zkraje letošního roku. A začátkem listopadu představilo „metodické vyjádření k posuzování záměrů na osazování fotovoltaických a jiných solárních zařízení na kulturních památkách a v památkově chráněných územích“. Tedy jakýsi návod, jak by úřady měly při povolování střešních instalací postupovat – jednotně, transparentně a předvídatelně.

„Jsem rád, že se nám s Národním památkovým ústavem v relativně krátké době podařilo zareagovat na složité období energetické krize, války a dalších doprovodných jevů a otevřít diskusi nad dosud dlouhá léta do jisté míry tabuizovaným tématem. Naším cílem je sjednocení a praxe na území celé České republiky, a to vše s maximálním respektem k ochraně hodnot kulturního dědictví,“ řekl ministr Martin Baxa (ODS).

Metodika počítá například s tím, že přímo na kulturních památkách je instalace elektrárny víceméně nežádoucí, i když jsou možné výjimky, kam je možné integrované fotovoltaické panely umístit. Jednou z takových je například elektrárna na střeše Nové scény Národního divadla a přilehlé administrativní budovy (viz úvodní foto) nebo na přístavku národní kulturní památky Elektrárna Přelouč. Jednou ze zásadních podmínek je, že budou panely skryté, tedy že nebudou takzvaně pohledově exponované.

Metodický návod rovněž řeší střešní instalace elektráren v památkově chráněných územích, která představují pouhých 2,34 procent z celkového území republiky. V památkových rezervacích budou panely povolovány také spíše jen výjimečně, v památkových zónách to pak bude možné za určitých okolností. Jednou z nich je opět to, že elektrárna nebude příliš na očích – například ji investor „ukryje“ na plochou střechu. V ochranných pásmech pak bude instalace panelů možná v případech, kdy podle památkového ústavu nebude důvod k zamítnutí.

Přečtěte si: V Tachově vyroste největší střešní solární elektrárna v Česku. Zákazníkům dodá levnou energii s dlouhodobou fixací

Památkáři zdůraznili také to, že při instalaci fotovoltaické elektrárny nejde jenom o samotné panely, ale je nutné řešit a schvalovat další doprovodné záležitosti, jako je například umístění baterie, vedení kabelů, zpevnění krovů, požární ochrana nebo údržba objektu. Generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková uvedla pozitivní příklady ze zahraničí, kde se na vybraných šikmých střechách používají solární tašky, které vypadají téměř stejně jako tradiční střešní krytina. „Z dálky to ani nepoznáte,“ řekla Goryczková.

Dodala, že snahou při tvorbě metodického návodu byla snaha, aby výsledné řešení bylo výhodné pro obě strany – pro ochranu bohatého českého kulturního dědictví i pro fotovoltaické investory. „Věřím, že naše metodika transparentně a dostatečně srozumitelně přispěje k objektivnímu posuzování možnosti umístění fotovoltaických systémů v památkově chráněných územích České republiky, která nerezignuje na ochranu kulturně-historických hodnot,“ dodala Goryczková.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Pavel Baroch (administrativní budova Národního divadla v Praze)