Pavel Baroch | 13. 11. 2022

Český karas čelí invazní asijské konkurenci. Pražská zoo spustila záchranný program

Před lety to bývala nejběžnější ryba rybníků na vesnických návsích nebo přírodních tůní. V současnosti je ovšem karas obecný na pokraji vyhynutí. Ačkoli vědci pokládají tuto rybu za mistra v přežívání v nehostinných podmínkách, doplácí na ztrátu svých přirozených biotopů a navíc ho vytlačuje invazní karas stříbřitý. Nyní se spustil projekt na jeho záchranu.

Přibližně stovku malých karasů obecných rozmnožených v Zoo Praha vypustili začátkem listopadu pracovníci zahrady do rybníku U Kamenného stolu ve Vinoři na okraji hlavního města. Tím byl fakticky zahájen dlouho připravovaný návrat téměř vyhynulé ryby do tuzemské přírody.

„Naše zahrada má řadu projektů na ochranu biodiverzity ve světě; asi nejznámější je návrat koní Převalského do Mongolska. Snažíme se však přispět také k záchraně některých ohrožených druhů naší fauny – a jedním z nich je kdysi zcela běžný karas obecný. Dnes je v naší přírodě vzácností, a proto začínáme s jeho reintrodukcí,“ řekl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

Razantní pokles populace

Myšlenka na záchranu karase se objevila ke konci roku 2020, když pražská zoo hledala, jak smysluplně využít bývalý mlýnský náhon v areálu zahrady. Následně ho proto vypustila, vyvápnila a osadila vodními rostlinami. Dalším krokem bylo sehnat samotné karasy. A tak vznikla spolupráce s hydrobiologem Markem Šmejkalem z Biologického centra Akademie věd ČR a s odborníkem na rybí genetiku profesorem Lukášem Kalousem z České zemědělské univerzity v Praze. Oba také hledali možnosti, jak karasovi pomoct.

Vysazování karasů v pražské Vinoři.
Foto: Miroslav Bobek

„Za mého dětství bylo na návesních rybníčcích těžké chytit jinou rybu než karase obecného,“ řekl hydrobiolog Šmejkal, podle něhož se běžně vyskytoval rovněž ve slepých ramenech a tůních okolo řek. Dokonce mnohdy zůstal jediným druhem ve stojaté vodě s nedostatkem kyslíku a posledním druhem v zanesené nádrži nebo tůni.

Šmejkal připomněl, že tento druh ryby umí dlouhodobě přepnout na takzvaný bezkyslíkatý metabolismus. Díky tomu pak přežívá i v zabahněných tůních pokrytých ledem a sněhem, kde v zimě kyslík rychle a na dlouhou dobu dochází a ostatní druhy ryb už hynou. Ovšem na přelomu tisíciletí razantně poklesla populace i této odolné ryby.

„Karas obecný se z důvodů vymizení svého přirozeného biotopu, což byly převážně dolní toky řek, stěhoval do náhradního prostředí, do rybníků, rybníčků, zatopených těžebních jam a podobně. Teď už se ale nemá kam stěhovat a vymírá,“ upozornil profesor Lukáš Kalous z Katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity.

Podobnou zkušenost má rovněž zoolog Jaroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny, který pracuje v CHKO Beskydy. „Jako malý kluk jsem chytal ryby na plavanou. Karas obecný byl běžnou součástí stojatých vod. Nyní provádím ichtyologické průzkumy po celé republice a chytit karase obecného je velkou vzácností,“ konstatoval Kubín.

Invaze karase stříbřitého

Zásadní ránu zasadila domácímu karasovi invaze konkurenční ryby z Asie, která se rozšířila po evropských tocích i do českých vod. „Poslední pohromou se pro karase obecného stal jeho příbuzný, invazní karas stříbřitý. Ten k nám byl zavlečen zhruba v šedesátých letech a našeho karase obecného vytlačil i z hrstky zbývajících lokalit,“ vysvětlil kurátor plazů, obojživelníků a ryb Petr Velenský.

Podle něj je zavlečený karas stříbřitý nejen velmi odolný, ale navíc se umí rychle množit pomocí gynogeneze – formy nepohlavního rozmnožování. „Tomu karas obecný zkrátka nedokáže konkurovat,“ konstatoval Velenský. Připomněl, že spolu s karasem obecným obývalo tůně ještě několik druhů obojživelníků, po jejich obsazení karasem stříbřitým ovšem tyto druhy zmizely.

Marek Šmejkal z Biologického centra Akademie věd varoval, že karase obecného mohl potkat podobný osud jako u několika jiných druhů ryb, které z tuzemských vod vymizely už dříve. A připomněl třeba lososa obecného nebo platýse bradavičnatého.

Úspěšné rozmnožování

Proto vznikl projekt na záchranu karase obecného. Výsledkem spolupráce bylo vypuštění 166 karasů obecných do mlýnského náhonu v areálu pražské zoologické zahrady na jaře 2021. Vhodné místo pro život poté nalezli karasové i v rybníčku v Dětské zoo a v nádrži u chovné stanice Zoo Praha v Dolním Dobřejově.

V současné době se karas obecný na všech třech místech úspěšně množí a malé ryby, které byly začátkem listopadu vysazeni v pražské Vinoři, jsou potomky právě těchto karasů. Navíc jde o geneticky ověřenou labskou linii, tedy původní českou formu, která v posledních dekádách z tuzemských vod zmizela.

Rybník U Kamenného stolu v Praze-Vinoři byl vybrán především díky své ekologické hodnotě – jde o průtočnou lesní nádrž s bohatou vegetací a absencí hospodářsky chovaných ryb. Podle ředitele pražské zoo Miroslava Bobka je nyní klíčové, aby to tak zůstalo. „Apelujeme na to, aby lidé do vod nevypouštěli ryby, které tam nepatří, například zlaté karasy. I vánoční kapři vhození do rybníka, kam jsme vrátili karase obecné, by však způsobili nenapravitelnou škodu,“ zdůraznil Bobek.

Autor: Pavel Baroch

Úvodní foto: Biologické centrum AV ČR