Kde natankujete palivo budoucnosti? Vodíková mapa ukazuje plánované vodíkové stanice

Kde se zrovna plánuje stavba nové vodíkové stanice? A v jaké fázi se právě nachází? Vodíková mapa České republiky, kterou představilo Centrum dopravního výzkumu, není určena jenom pro odbornou veřejnost – když například chce firma investovat do nové plničky a chce se zorientovat, jestli o pár ulic dál nevzniká jiná. O vodíku se přitom někdy hovoří jako o palivu budoucnosti, které může hrát klíčovou roli v dekarbonizaci ekonomiky.

Pavel Baroch

6. 11. 2022

Cílem Vodíkové mapy je monitoring veškerých aktivit, které souvisejí s vodíkovou infrastrukturou v dopravě. Přehledně mapuje projekty výstavby plnicích stanic a výroben vodíku v jejich různých fázích realizace. Webová aplikace je součástí internetových stránek cistadoprava.cz.

„Mimo jiné zde zveřejňujeme statistická data a novinky k bezemisní a nízkoemisní mobilitě – jak z oblasti vozidlového parku, tak dobíjecí a plnicí infrastruktury,“ vysvětlil Bronislav Vahalík, vedoucí Oblasti vodíkových technologií Centra dopravního výzkumu, které se dlouhodobě věnuje oblasti čisté dopravy.

Mapa je určena pro všechny zájemce, kteří chtějí přehledně vidět, jaké jsou plány v této oblasti a jak se vodíkové hospodářství vyvíjí. „Investoři mají k dispozici geografické podklady pro návaznost svých zamýšlených projektů v dané lokalitě. Jinými slovy, z hlediska podnikatelského záměru nemá velký smysl přemýšlet o plnicí stanici, pokud jiný investor o tři ulice dál má podobnou plnicí stanici již ve stavebním řízení. Mapa může také sloužit jako doplňkový nástroj orgánům státní správy pro případné plánování podpory,“ konstatovalo Centrum dopravního výzkumu.

Na mapě se může podílet každý

Na vytvoření nového záznamu v mapě, případně aktualizaci už zveřejněného údaje se po příslušné registraci může podílet každý. Všechny záznamy ale podléhají schválení odborným pracovníkem. „Pokud u návrhu nového záznamu objevíme nějakou nejasnost nebo neověřený údaj, vyzveme uživatele k jeho vysvětlení či doplnění,“ poznamenal Bronislav Vahalík z Centra dopravního výzkumu.

Záznamy se nezobrazují přímo v mapě, ale také ve vedlejší přehledné tabulce, kde uživatel snadno najde hledaný projekt. Tabulka nabízí několik parametrů na filtraci, jako je provozovatel, stupeň realizace nebo přístup veřejnosti, ale také třeba denní výkon nebo typ média. Uživatel také může pro vybraný záznam zvolit jednu ze tří úrovní důvěrnosti: veřejný, pouze pro členy České vodíkové technologické platformy, neveřejný. Ten poslední je určený hlavně pro zamýšlené projekty, kdy se ještě nezveřejňují jakékoli detaily.

„Ačkoliv dokončených vodíkových projektů u nás zatím moc není, může Vodíková mapa přinést všem stakeholderům (zainteresovaným stranám – pozn. aut.) v této oblasti velmi cenné informace. Za Ministerstvo dopravy, které se věnuje podpoře vodíkových plnicích stanic, přitom musím konstatovat, že těchto informací rádi využijeme při budoucím vyhodnocování daných projektů, které by měly být podpořeny z Operačního programu Doprava,“ řekl Jan Bezděkovský, zmocněnec ministra dopravy pro čistou mobilitu. „Vzhledem k tomu, že zdroje na podporu vodíkové mobility nejsou neomezené, je určitě žádoucí, aby tato podpora směřovala jen do skutečně strategických projektů.“

Podle státních úřadů zapadá mapa do Vodíkové strategie České republiky, protože názorně ukazuje místa, kde se toto „palivo budoucnosti“ vyrábí a distribuuje. „Umožní snadné propojení mezi producenty, distributory a uživateli vodíku. Provázání a vzájemné sladění výroby, distribuce a spotřeby vodíku je klíčem k jeho efektivnímu nasazovaní v dopravě. Právě doprava je z hlediska české vodíkové strategie prioritní oblastí, kde s vodíkem musíme začít, protože náhrada fosilních paliv vodíkem přinese pozitivní business case dříve než náhrada zemního plynu nebo uhlí při výrobě tepla,“ řekl Petr Mervart, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodíkové strategie.

Ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič uvedl, že v oblasti vodíkové dopravy je republika na samém začátku. V říjnu bylo registrováno dvanáct osobních vozidel a jedna veřejná plnicí stanice. „Pro další rozvoj této lokálně bezemisní dopravy jsou klíčové vstupní informace. Naší ambicí je prostřednictvím Vodíkové mapy dát jak odborné, tak laické veřejnosti k dispozici uživatelsky přívětivý informační nástroj nejen k plnicím stanicím a jejich stupni realizace, ale také o výrobnách vodíku. Právě způsob výroby je klíčový z pohledu celkových emisí,“ poznamenal Frič.

První veřejná plnička stojí v Ostravě

Onu první veřejnou vodíkovou plnicí stanici v České republice uvedla do provozu začátkem letních prázdnin společnost Vítkovice. Je určena pro osobní vozidla a stojí u vjezdu do výrobního areálu Cylinders Holding v Ostravě. Nová plnicí stanice v Ostravě je už registrována do evropské sítě vodíkových stanic. „Celková investice byla zhruba patnáct milionů korun. Vybudování nám od vydání stavebního povolení trvalo dva měsíce. Při výběru technologie jsme už předem počítali s nízkou energetickou náročností, což se povedlo,“ uvedl předseda představenstva Vítkovic Rodan Broskevič.

Zvládněte zimu i bez ruského plynu. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu

Vodíkem stanici naplnila společnost Messer Technogas. Vodíkových projektů je ale po republice více. Výrobu bezemisního vodíku chystá například také společnost Solar Global. Výhodou tohoto plynu je, že ho je na Zemi prakticky neomezené množství. A pokud se vyrábí pomocí obnovitelných zdrojů, jde prakticky o bezemisní palivo.

Analytik Martin Tengler ale nevěří tomu, že by vodík dokázal nahradit elektroauta. Jedním z hlavních důvodů jsou vysoké náklady na výrobu tohoto paliva. „Vodíková vozidla jsou dražší než bateriová. Vodík samotný navíc nikdy nebude levnější než elektřina, protože je pomocí elektřiny vyráběn a to s výraznými ztrátami. A nakonec vodík samotný pak musíme stlačit a znovu konvertovat zpět na elektřinu, což způsobuje další ztráty,“ řekl Tengler v nedávném rozhovoru pro Obnovitelně.cz. V chemických provozech nebo metalurgii by ale zelený vodík mohl být ideálním prostředkem pro dekarbonizaci.

Autor: Pavel Baroch

Úvodní obrázek: Centrum dopravního výzkumu