Praha ušetří energii díky tepelným čerpadlům. V zimě dodají teplo, v létě chlad

Celkem sedmdesát čerpadel zajistí vytápění Průmyslového paláce na pražském Výstavišti s úsporou až 75 procent energie. V létě navíc poslouží jako efektivní zdroj chlazení. Průmyslový palác nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí, má za sebou první půlrok. A pamatuje také na výrazné energetické úspory, když se v místě vyhořelého levého křídla právě dokončují vrty pro tepelná čerpadla.

Pavel Baroch

5. 9. 2022

„Tepelná čerpadla jsou ideálním řešením termoregulace takových staveb, jako je Průmyslový palác. Právě dokončované vrty pro tepelná čerpadla pod levým křídlem mají průměrnou hloubku asi 140 metrů,“ uvedl náměstek primátora pro oblast financí a rozpočtu Pavel Vyhnánek (Praha sobě), který má areál Výstaviště Praha na starosti. Pokud by se všechny vrty sečetly, dostali bychom se až na hloubku nejníže položeného místa na světě – Mariánského příkopu. „Tedy úctyhodných deset kilometrů,“ dodal náměstek Vyhnánek.

Poznamenal, že vyřešit chlazení historických budov bývá komplikované, protože do nich není možné umístit objemná klimatizační zařízení. Vzhledem k tomu, že se celé levé křídlo Průmyslového paláce staví od základů, je však možné využít technologii tepelných čerpadel pro dosažení optimální teploty v budoucím levém křídle. Ta v zimě čerpají ze země teplo, při čemž spotřebují jen mezi 25 až 30 procenty energie, která by byla jinak potřeba na vytápění.

Chlad, který naopak ukládají do země, v letních měsících zase odčerpají a využijí k chlazení budovy. Odpadní teplo vzniklé při chlazení je uloženo zpět do země. Energie se tedy přečerpává mezi zemí a budovou, takže vzniká ekologický a úsporný koloběh.

Ze sedmdesáti geotermálních vrtů je již padesát hotových. Práci vykonává ponorné pneumatické kladivo, které se do země rotačním způsobem zavrtává pod tlakem vzduchu 35 barů z obřího kompresoru na nákladním autě. Hned po dovrtání se každý vrt osazuje injektážním a teplonosným potrubím a zalije termosměsí, která zajistí přenos tepla z podloží do potrubí. Vrty jsou poté vždy po deseti propojené horizontálním rozvodem se sběrnou jímkou, ze které vede potrubí do strojovny.

Padesátiprocentní nárůst

Současná energetická krize vyvolává v Česku dosud nevídaný zájem o tepelná čerpadla. Již vloni ministerstvo průmyslu a obchodu zaznamenalo 25procentní nárůst prodejů oproti roku 2020: na český trh jich bylo dodáno více než 30 tisíc kusů. Je velmi pravděpodobné, že letos padne nový rekord. Asociace pro využití tepelných čerpadel odhaduje až 50procentní nárůst prodejů – tedy více než 45 tisíc kusů.

„Obliba tepelných čerpadel, která jsou - zvláště ve spojení s fotovoltaikou - jedním z nejčistších a nejúspornějších zdrojů vytápění a chlazení, neustále stoupá. Aktuálně je jich v Česku instalováno kolem 160 tisíc,“ konstatoval Petr Horký, nový ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel - jediné tuzemské profesní organizace v oboru, která sdružuje většinu významných dovozců a výrobců tepelných čerpadel.

Horký dodal, že zájem o tepelná čerpadla narostl natolik, že výrobci nestíhají naplňovat poptávku a dodací lhůty se prodlužují o měsíce. Dalším problémem je aktuální nedostatek potřebných komponent pro jejich montáž a kritická situace v celosvětové dopravě. Mnozí výrobci a dodavatelé, kteří jsou z valné většiny sdruženi právě v Asociaci pro využití tepelných čerpadel, proto plánují významné rozšíření svých vlastních výrobních kapacit.

Například česká firma AC Heating plánuje do dvou let zdvojnásobit produkci tepelných čerpadel na dva tisíce kusů ročně. Výroba v jejím novém závodě v Letkově, který zaujímá plochu čtyři tisíce metrů čtverečních, má být zahájena do konce příštího roku. Mezinárodní koncern Stiebel Eltron, který patří k technologickým lídrům v oborech elektrického vytápění a obnovitelných zdrojů, plánuje do roku 2026 zdvojnásobit svou výrobní kapacitu v centrále společnosti v saském městě Holzminden. Investice, která přinese rovněž 400 nových pracovních míst, dosáhne výše přibližně 120 milionů eur.

„Z nečlenů pak rozšiřuje kapacitu své výroby v České republice – konkrétně na Plzeňsku – například firma Panasonic, která ji už zvýšila mezi lety 2019 až 2022 čtyřnásobně,“ dodal Petr Horký z Asociace pro využití tepelných čerpadel. Komora obnovitelných zdrojů energie přitom předpovídá, že do roku 2027 přejde na čisté vytápění až 500 tisíc domácností, z toho nejméně polovina bude využívat právě tepelná čerpadla.

„Obnovitelné zdroje mohou do pěti let v Česku nahradit deset až dvacet procent ruského plynu. Vedle nejméně 250 tisíc nových tepelných čerpadel v domácnostech očekáváme, že soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění v administrativních a komerčních budovách,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Nová zelená úsporám a kotlíkové dotace

Ohromný zájem o dotace na instalaci tepelných čerpadel z úspěšného programu Nová zelená úsporám eviduje také ministerstvo životního prostředí. Státní fond životního prostředí podle posledních dostupných údajů přijal letos už zhruba 1,5 tisíce žádostí, přičemž v uplynulých letech to bylo okolo dvou set za celý rok.

Už na konci března ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) oznámila, že se z takzvaných kotlíkových dotací zvýšila pro nízkopříjmové domácnosti podpora na tepelné čerpadlo o 50 tisíc korun, tedy na celkových 180 tisíc korun. „Obnovitelné zdroje jsou totiž v daný okamžik – spolu s energetickými úsporami – nejčistší, nejlevnější a nejrychlejší cestou, jak urychlit odklon od drahých fosilních paliv, primárně od ruského plynu,“ poznamenala ministryně Hubáčková.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Praha