Čeští ochranáři rozprášili pašerácký gang. I díky nim vzácní loskutáci nevyhynou

Pavel Baroch | 22. 8. 2022

Čeští ochranáři rozprášili pašerácký gang. I díky nim vzácní loskutáci nevyhynou

Už na jaře se mezinárodnímu týmu v čele s českými ochranáři Františkem Příbrským ze Zoo Ostrava a Tomášem Ouhelem ze Zoo Liberec podařilo na Sumatře dostat za mříže klíčového člena indonéského pašeráckého gangu, který ilegálně obchodoval s ohroženými druhy zvířat. O měsíc později se na Jávě díky nim podařilo odhalit dalšího pašeráka. A teď si tito terénní zoologové a ochránci zvířat připsali další velký úspěch při záchraně kriticky ohrožených druhů: indonéské týmy na konci července zabavily jistému obchodníkovi jedenáct loskutáků niaských, jejichž celková světová populace se odhaduje na pouhých 200 až 300 jedinců.

Při zátazích v dubnu a červenci se podařilo zachránit celkem šestnáct loskutáků, ale také další ohrožené ptáky. Dvojice Ouhel a Příbrský se spolu se svými týmy a zoologickými zahradami věnují problematice kriticky ohroženého ptactva v Indonésii dlouhé roky. Pytláci jsou totiž schopni při jediné akci na menším indonéském ostrově kompletně odlovit populaci jednoho druhu – a navíc často vyváznout bez sankcí.

„Způsoby lovu ptactva jsou velmi drastické a řadu ptáků ponechají v zuboženém stavu – mají vytrhané peří nebo jim chybějí části končetin. Pašeráci totiž používají háčky na vlascích, do nichž se ptáci zamotají, nebo nanášejí na stromy lepidlo, které ptákům znemožní odlétnout z místa,“ konstatoval Tomáš Ouhel, poradce pro ochranu přírody a výzkum v Zoo Liberec.

Tomáš Ouhel a František Příbrský
FOTO: Kateřina Podhorská



Hlava místních pašeráků

Nelegální obchodník s ohroženými druhy zvířat, kterého v březnu dostal Ouhel a Příbrský na Sumatře za mříže, byl přitom hlavou místních pašeráků. V dubnu se dvojici Čechů ve spolupráci s indonéskými vyšetřovateli a místní policií zase podařilo odhalit jednoho z deseti největších pašeráků ptáků v Indonésii, který působil na ostrově Jáva. Měl u sebe dva kriticky ohrožené loskutáky niaské, jednoho ohroženého loskutáka engganského, dva loskutáky posvátné a rajku srpozobou – vzácného ptáka z Papuy, který je tradičně loven pro svá pera do čelenek domorodců.

Právě prostřednictvím tohoto případu se dvojici českých ochranářů podařilo dostat do sítě pašeráků ohroženého ptactva a o několik měsíců později rozprášit další pašerácký gang. Za záchranu loskutáků a dalších kriticky ohrožených druhů ptáků hned na několika indonéských ostrovech bojují lokální indonéské týmy vyjednavačů a rangerů, které sestavili a vedou právě čeští ochranáři Ouhel a Příbrský. Tyto týmy chrání ptactvo společně s místní policií, armádou a vyšetřovateli před pytláky, a pokud nelze situaci řešit jinak, pašeráky posílají do vězení.

Další úspěšný zátah se uskutečnil na konci července. Lokální tým ochranářů zabavil obchodníkovi na jednom z ostrovů na západní části Sumatry jedenáct loskutáků niaských, zapsaných na Červeném seznamu ohrožených druhů a řazených v kategorii kriticky ohrožených. Zpěvní ptáci měli být prodáni jako domácí mazlíčci, ale naštěstí byli ihned po ulovení zachráněni. Jejich zdravotní stav byl dobrý, takže mohli být ještě tentýž den vypuštěni zpět do přírody. Zadržení lovci přišli o výdělek a byl jim udělen podmíněný trest.

Zabavení loskutáci
FOTO: Kateřina Podhorská



Běh pro loskutáky

Ve vyšetřování pašeráckého gangu se ale pokračuje a dalším cílem je zátah na klíčové koordinátory této pašerácké sítě. „Máme radost, že se nám povedlo zasáhnout právě obchod s pěvci. Všichni víme, že vymírají nosorožci nebo orangutani. Ale to, že nám pod rukama mizí desítky méně charismatických druhů, už ví málokdo. Právě proto naše zoo podporují primárně ochranu druhů, kterým se dostává méně světové ochranářské pozornosti. A potírání nelegálního obchodu je jen jeden z mnoha příkladů, jak zoo tuto roli v ochraně ohrožených druhů naplňují,“ uvedl František Příbrský, koordinátor mezinárodních in situ projektů a terénní zoolog v Zoo Ostrava.

Za účelem podpory ochrany loskutáků Zoo Ostrava také pořádá Běh pro loskutáky, který se bude konat již 26. srpna 2022. Finanční výtěžek z akce bude využit na posílení indonéských týmů vyjednavačů, práci na rozprášení celého pašeráckého gangu i rozšíření řad rangerů, kteří se starají o ochranu loskutáků na jednom z ostrovů na západní části Sumatry, kde se vyskytuje jejich poslední životaschopná populace. Více informací o běhu je k dispozici na www.behzooostrava.cz.

Loskuták niaský je ikonický černý pták se žlutými laloky po stranách krku, který se pyšní výjimečnými pěveckými schopnostmi, dokáže i výborně mluvit, imitovat zvuky a hlasy dalších ptáků či lidí. To je důvod, proč byla jeho populace v Indonésii – zemi ptačích pěveckých soutěží a šamanské medicíny – téměř vyhubena. Na Červeném seznamu ohrožených druhů je proto řazen v kategorii kriticky ohrožených, již od třicátých let 20. století jej vědci dokonce považovali za vyhubeného.

Na ostrově Nias jej pro svět znovuobjevili Tomáš Ouhel spolu s Terezou Švejcarovou ze Zoo Liberec, kteří zde v roce 2015 prováděli monitoring a výzkum ptactva. Čeští ochranáři následně našli obchodníka s loskutáky, který jim prozradil, kde tento vzácný druh pytláci loví.

Právě znovuobjevení loskutáka niaského bylo spouštěcím momentem k vytvoření celoevropské kampaně Silent Forest (Ztichlý prales), do níž se zapojilo více než 200 zoologických zahrad z jednatřiceti zemí a na ochranu ptactva se vybralo 360 tisíc eur, tedy bezmála devět milionů korun. Díky této kampani se podařilo také stabilizovat tým, který chrání poslední divokou populaci loskutáka niaského na jednom z indonéských ostrovů na západní části Sumatry.

Roku 2019 navázala na badatelskou činnost Terezy Švejcarové, doktorandky České zemědělské univerzity studentka téže školy Martina Maslejová. Pod vedením Švejcarové napsala bakalářskou práci „Monitoring ilegálního indonéského trhu s loskutáky rodu Gracula prostřednictvím Facebooku“, která získala bronz v Czech Envi Thesis – ústecké soutěži vysokoškolských prací o životním prostředí.

Aby získala potřebná data, přihlásila se studentka pod falešným profilem do více než padesáti indonéských skupin na Facebooku, kde zachytila 3 185 inzerátů se 6 137 loskutáky v celkové ceně 4,5 milionu korun. Informace získané při monitoringu sociální sítě pak zúročili čeští ochranáři v praxi při zátazích na pašeráky.

Tradiční šamanská medicína

Obchod se zpěvnými ptáky je nedílnou součástí javánské kultury, která tento zvyk přenesla do celé Indonésie. Staré javánské přísloví říká, že pravý muž musí mít ženu, dům, koně, dýku a klecového ptáka. Pěkný zpěvný pták v kleci před domem byl symbolem každého úspěšného muže.

Další tradicí jsou obří ptačí pěvecké soutěže, při nichž se bohužel šíří mýtus, že pták ulovený z přírody zpívá lépe než pták odchovaný v zajetí. Ptačí pěvecké šampionáty jsou jedním z klasických indonéských hobby. Každý týden se jich tam podle studie organizace Traffic koná přibližně tisíc. Porota pěvecké soutěže ptactva vybere vítěze, na kterého čeká mnohdy cena v řádu milionů indonéských rupií. Například vítězná šáma bělořitá v jedné soutěži svému majiteli vyzpívala nový Ranger Rover. Do těchto soutěží se proto zapojují i nejbohatší Indonésané, u nichž je vlastnictví ohroženého druhu rovněž otázkou prestiže. Čím méně se daný druh vyskytuje v pralese, tím cennější je to domácí mazlíček.

Další hrozbu pro loskutáky představuje tradiční šamanská medicína. Malé děti, u nichž se zpozdil vývoj řeči, léčí batačtí, mentawajští nebo niaští šamani právě vývarem z loskutáků. Věří totiž, že loskutáčí polévka vyléčí nemluvnost, a doporučují pacientům jejich konzumaci do té doby, než se rozmluví.

Z těchto důvodů se ročně na Jávě zobchodují dva miliony pěvců, z toho milion až půldruhého milionu je dovážen ze Sumatry. Například na ostrově Babi profesionální lovci ptáků z Jávy nepozorovaně zakotvili s malou loďkou a za pár dní kompletně vychytali jedinečný poddruh loskutáka simelského a poddruh šámy bělořité, které tím nadobro zmizely ze světa.

Loskutáků niaských v přírodě nežije více než několik stovek, šám bělořitých je řádově několik tisíc, a to včetně poddruhů. Ochranáři se proto snaží zvýšit povědomí o lovu těchto druhů zvířat, které pro mnohé lidi nejsou tak atraktivní, jako například sloni nebo nosorožci. Populace „neatraktivních“ druhů jsou ale kriticky ohrožené a již po několika akcích pytláků a pašeráků mohou z pralesů navždy zmizet.



Autor: Pavel Baroch

Úvodní foto: Kateřina Podhorská (loskuták niaský)