Pavel Baroch | 10. 8. 2022

Jen ochrana přírody již nestačí a je potřeba také její obnova. Pomoci má ptačí park v každém kraji

Česká společnost ornitologická ve své nové strategii počítá s tím, že do roku 2042 bude v každém kraji republiky jeden plně funkční ptačí park, přičemž zatím jsou čtyři. Jde o reakci na největší úbytek biologické rozmanitosti v historii lidstva, který prožíváme v tomto desetiletí. Plán podporuje také ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL), která pokládá obnovu přírody za jednu z priorit českého předsednictví Evropské unie.

Za posledních deset let v ptačím parku Josefovské louky ve východních Čechách stoupl počet zjištěných ptačích druhů o čtvrtinu, tedy ze 143 v roce 2012 na současných bezmála dvě stě. Mezi nimi je i mnoho vzácných a ohrožených druhů. Mnohonásobně také přibylo žab a čolků, daří se i ohroženým rostlinám.

Josefovské louky jsou nejdéle fungujícím ptačím parkem v zemi. Podle ornitologů jsou jednoznačným důkazem, jak obrovský efekt mají takové projekty na obnovu biologické rozmanitosti. Rádi by proto do dvaceti let dosáhli toho, aby byl v každém kraji s výjimkou Prahy jeden funkční ptačí park – počítá s tím nová Strategie rozvoje ptačích parků České společnosti ornitologické.

Zatím jsou takové oblasti čtyři. K Josefovským loukám u Jaroměře se v roce 2020 přidaly další tři: Mnišské louky u České Lípy v severních Čechách, Kosteliska u Dubňan na jižní Moravě a Malá Lipová u Přerova na střední Moravě.

Hnízdní stěna vlh v Malé Lipové
Foto: L. Korešová

„Pokud chceme v krizi biodiverzity udělat něco více, je nutné od ochrany přírody přistoupit k její obnově. V ptačích parcích ČSO se ukazuje, že obnovní projekty mají obrovský potenciál a že jejich fungování je v podmínkách nevládní neziskové organizace reálné. V ptačích parcích pečujeme o přírodu formou vlastnictví pozemků, které vykupujeme za podpory členů, podporovatelů a dárců,“ řekl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Jen ochrana už nestačí

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková potvrdila, že k zastavení krize biodiverzity už nestačí pouze ochrana dochovaných částí přírody, ale je třeba také aktivní obnova hodnotných stanovišť. Zdůraznila, že prioritou jejího resortu během českého předsednictví v Radě EU bude ambiciózní zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law), který učiní obnovu ekosystémů v členských zemích právně závaznou.

„Je zřejmé, že ochrana přírody již nestačí a je potřeba přírodu také obnovovat. Závaznými cíli v oblasti obnovy přírody se bude zabývat nový zákon Evropské unie o obnově přírody, jehož návrh zveřejnila Evropská komise 22. června a který patří k prioritám českého předsednictví,“ řekla Hubáčková.

Dodala, že Česká společnost ornitologická je v tomto ohledu napřed a k obnově přírody ani speciální zákon nepotřebuje. „Ptačí parky jsou příklad hodný následování a jsem ráda, že jeden z nich – Kosteliska – je na mém rodném Hodonínsku. My politici nejsme schopni dosáhnout cíle v boji s krizí biodiverzity a klimatu. Je potřeba spolupracovat s neziskovými organizacemi, podnikateli, soukromými subjekty a dalšími složkami společnosti,“ připomněla ministryně Hubáčková.

Připravovaný zákon vítá také europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Jsem rád, že Evropská komise přišla s návrhem zákona o obnově přírody, prostřednictvím kterého budeme bojovat s krizí. A to nejenom na globální úrovni, ale především na lokální pomocí menších projektů,“ konstatoval Vondra, který je současně členem České společnosti ornitologické.

Alexandr Vondra, europoslanec )ODS)
FOTO: Elekes Andor

„Na zákonu o obnově přírody nás nicméně čeká ještě dlouhá cesta, já budu pravděpodobně jedním ze zpravodajů zákona. Je potřeba dosáhnout toho, aby lidé v zákoně o obnově přírody viděli výhody a nejenom problémy,“ dodal europoslanec Vondra.

Ráj nejen pro ptáky

Ornitologové přišli s myšlenkou budovat své ptačí parky už v roce 2006. Od počátku provázely jejich vznik dvě hlavní myšlenky: ochrana přírody formou vlastnictví pozemků a aktivní obnova hodnotného přírodního prostředí mimo státem zřízená chráněná území. První park vznikl o dva roky později – zmiňované Josefovské louky.

Významný vliv na biologickou rozmanitost přitom mají i nově vytvořené ptačí parky, jak ukazuje příklad Kosteliska na jižní Moravě. Ornitologové tam pozorovali už 190 ptačích druhů. Původní opuštěné a nehostinné území u Dubňan na Hodonínsku zarostlé invazními druhy rostlin se díky péči Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické rychle proměnilo v mozaiku vodních ploch, rákosin, luk, lesíků a suchých písčin, která je rájem pro ptáky a další živočichy a rostliny.

„Ptačí park Kosteliska už teď ukazuje výsledky, a to funguje teprve dva roky,“ uvedl Alexandr Vondra. Správce tamního ptačího parku Gašpar Čamlík připomněl, že před třemi lety byla na tomto místě neprostupná džungle třtiny křovištní a zlatobýlu. „Během několika let se péčí a obnovou podařilo území otevřít a zpřístupnit,“ poznamenal Čamlík.

V ptačích parcích se využívají ptáci jako deštníková skupina druhů, jejichž prostřednictvím chrání ostatní součásti ekosystémů. Česká společnost ornitologická vykoupené pozemky vrací přírodě tím, že je postupně a systematicky obnovuje za pomoci tradičních metod hospodaření včetně pastvy, která pomáhá s návratem vzácných rostlin a živočichů a s vytvářením vhodných podmínek pro ptáky. V ptačím parku Josefovské louky se pasou exmoorští koně a pratuři, v ptačím parku Kosteliska zase uherský stepní skot.

Ptačí park Kosteliska
FOTO: Aleš Prágr

„Pastvou uherského stepního skotu, která je jednou z tradičních metod obnovy na Kosteliskách, navazujeme na historii. Na tomto území se dlouhodobě páslo už před tisícovkami let. V ptačích parcích ČSO se neorientujeme na konkrétní živočišné druhy, ale hledáme místa s velkým potenciálem. A to se daří. V záplavě zlatobýlu nacházíme malé ostrůvky biodiverzity, které postupně obnovujeme a zvětšujeme,“ sdělil tamní správce Gašpar Čamlík.

Desítky hektarů území

Obnovu biodiverzity podporují rovněž někteří podnikatelé, jako je například Prokop Svoboda, který se věnuje realitní oblasti. „Investici do biodiverzity a obnovy přírody vidím jako velkou příležitost. Věřím, že postupně se začnou zapojovat i další podnikatelé a dokážeme zprostředkovat i cestu pro soukromý kapitál, jak se zapojit do obnovy přírody,“ poznamenal Svoboda.

Ptačí parky jsou souvislá území o velikosti alespoň desítek hektarů. Vznikají především mimo dosavadní státem chráněná území. Dlouhodobým cílem je získání pozemků do vlastnictví České společnosti ornitologické a vytvoření území výjimečných biologických hodnot. Důraz se zároveň klade na možnost bezprostředního kontaktu návštěvníků s přírodou. Čtyři nyní existující ptačí parky jsou přístupné zdarma a s neomezenou otevírací dobou.

Autor: Pavel Baroch

Úvodní ilustrační foto: Pixabay (čejka chocholatá)