Je to jasný trend. České domácnosti hledají způsob, jak se odstřihnout od závislosti na ruském plynu. Jednou z oblastí, kam se značná část rodin přesunuje, jsou dřevní paliva. Tuzemští výrobci hlásí takový zájem, že někteří dokonce musí tvořit pořadníky. Enormní je rovněž poptávka po tepelných čerpadlech nebo střešních solárních elektrárnách.

Prodeje kotlů na dřevo nebo dřevní pelety se v posledních měsících zvýšily o 50 procent. A výroba pelet v České republice vzrostla v prvním čtvrtletí oproti stejnému období loni o rekordních jedenáct procent. České peletárny od ledna do března vyrobily 141 tisíc tun dřevních pelet. Palivovým dřevem vedle toho topí asi 1,2 milionu domácností, číslo rapidně roste. Dřevní paliva tak zachraňují domácnosti postižené rapidním zdražováním elektřiny a plynu.

„Zájem o dřevo a dřevní pelety v České republice stále výrazně roste. Vytápění dřevními palivy je nyní nejlevnější a obrovskou výhodou je, že jde o lokální surovinu,“ řekl předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský.

Zdražování o stovky procent

Podle jeho názoru se budou ceny plynu a elektřiny dále masivně zvedat. „Současná kalkulace v tomto roce je pro nákup silové elektřiny na burze za padesát eur za megawatthodinu, na rok 2023 se ovšem nakupovala již za 194 eur a na rok 2024 za 145 eur za megawatthodinu. To ukazuje na další budoucí zdražení ceny elektřiny o stovky procent,“ upozornil Stupavský. Dodal, že cena plynu bude pravděpodobně tento trend zdražování následovat.

Dřevěná paliva se tak stávají zachráncem nízkopříjmových domácností – především na venkově. Poptávka po kotlích, kamnech, dřevu a peletách narostla čtyřnásobně. Dobrou zprávou je, že instalace nových kotlů na dřevo a dřevní pelety jsou tvořeny z 90 procent českými výrobci. Zastoupení domácí výroby spalovacích zařízení je v Česku dominantní.

Ceny paliv jsou v současné době ovlivněny panikou na trhu srovnatelnou s nedávným kolísáním cen pohonných hmot. Hlavním viníkem je jednoznačně ruský útok na Ukrajinu a strašení s vypínáním plynu. Ceny dřevních pelet a briket jsou nyní ve velkém rozpětí, lze je zakoupit od 7,60 až za více než 10 korun za kilogram.

Předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský
FOTO: Česká peleta

Jde sice o zdražení mezi dvaceti až čtyřiceti procenty, což je relativně hodně, ale pořád je to zásadně méně než v případě zmiňované elektřiny a plynu, kde se počítá už ve stovkách procent.

Zákaznické pořadníky

„Prodejci k nárůstu zájmu o dřevní paliva přistupují různě, protože na čtyřnásobný nárůst poptávek nemůže být nikdo připraven. Pelety a brikety se postupně vyrobí, protože dřevozpracující průmysl funguje dobře, ale taková nárazová poptávka nemůže být hned uspokojena. Někteří paliva mají na skladě, jiní zavádějí pořadník, jiní podstatně zdražují, aby omezili příval nových objednávek,“ vysvětlil Vladimír Stupavský.

Česká výroba pelet je každoročně ve velkém převisu, vyrábí se zde třikrát více pelet, než se spotřebuje. V Evropě je ale propojený trh a ne všechny země jsou s výrobou a spotřebou soběstačné. Starý kontinent spotřebovává pro vytápění asi 18 milionů tun pelet a aktuálně se musí vyrovnat s výpadkem 2 milionů tun z Ruska, Běloruska a Ukrajiny.

„Není to nenahraditelný výpadek, ale dokázal viditelně zamíchat s cenami,“ poznamenal Stupavský. Domnívá se, že by určitě pomohlo lépe chránit domácí strategické surovinu, tedy dřevo ve všech formách, a bránit momentálnímu masovému vývozu. „Potom by ceny tolik neeskalovaly,“ dodal Stupavský, podle něhož se instalace kotlů a kamen na dřevo zvýšila několikanásobně.

Dřevo je a bude podle Vladimíra Stupavského z Klastru Česká peleta nejlevnějším ekologickým topivem. Moderní dřevozplynovací kotle mají o stovky procent nižší emise než staré prohořívací kotle. Zmiňovaný plyn vychází minimálně dvojnásobně dráž.

V České republice topí se dřevními peletami asi 45 tisíc domácností a firem. Největší produkce dřevních pelet v České republice je v Plzeňském a Moravskoslezském kraji a na Vysočině. Roční výroba pelet v Evropě stejně jako v České republice stále roste. Dosahuje celkem 24 milionů tun. Česká republika se na ní podílí 2,3 procenty.

Zájem o tepelná čerpadla

Enormní je rovněž zájem domácností o tepelná čerpadla. „Aktuálně máme nárůst objednávek oproti loňskému roku o padesát procent,“ citovala ČTK například Jiřího Svobodu, jednatele společnosti MasterTherm. A majitel společnosti Malina Group Cyril Regner potvrdil, že v posledních měsících je zájem o tepelná čerpadla, ale také fotovoltaické instalace enormní.

Tepelné čerpadlo se vyplatí pro náhradu plynu i elektřiny na vytápění. Snížit výdaje pomůže i fotovoltaika.

Přechod na ekologické zdroje se zvýšil také díky podpoře Ministerstva životního prostředí, které přesměrovalo kotlíkové dotace z plynových kotlů právě na tepelná čerpadla. Ten, kdo si nainstaluje namísto starého kotle na uhlí právě tepelné čerpadlo, může dostat příspěvek až 180 tisíc korun. Už nyní si o dotaci požádalo více než pět tisíc domácností, což je více než vloni.

Zájem je rovněž o fotovoltaické systémy a další úsporná opatření z programu Nová zelená úsporám, která snižují závislost na ruském plynu. Celkem si od ledna do dubna požádalo o podporu na 18 tisíc lidí, což je více než 70 procent z celkového objemu za celý uplynulý rok.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Klastr Česká peleta