Bezprecedentní útok ruských vojsk na svobodnou Ukrajinu musí vést k urychlení proměny české energetiky směrem k řešením, díky kterým budeme nezávislí na dovozu zemního plynu a ropy z východu. Současná situace podle oborových sdružení neznamená konec Zelené dohody pro Evropu, je ale třeba úprava jednotlivých cílů a cest k jejich dosažení. Právě rozvoj obnovitelných zdrojů a renovace budov bude třeba jednoznačně urychlit. Tato řešení jsou nástrojem, které zvýší energetickou nezávislost Evropy a sníží emise současně. Členské státy musí odstranit překážky, které brání rychlému rozvoji moderní energetiky, shodují se zástupci profesních sdružení.

Evropská zelená dohoda je strategie, která řeší klimatickou neutralitu a současně posiluje energetickou bezpečnost v Evropě. Její výhodou je komplexní přístup. Řeší dekarbonizaci napříč ekonomikou: v energetice, dopravě, zemědělství, průmyslu i obytných budovách. S válečnou agresí Ruska nezmizel problém změny klimatu. Změna klimatu stojí evropskou ekonomiku desítky miliard euro na přímých škodách ročně.

“Evropská zelená dohoda nyní dostane k naplnění svého cíle nový impuls: vyřešit nezávislost na ruských fosilních zdrojích. Ročně odtečou z evropské ekonomiky stovky miliard euro za nákup zemního plynu nebo ropy. Na místo toho, aby za ně rozvíjel Putin svůj zbrojní průmysl, je třeba tyto prostředky investovat přímo do zelených řešení v členských státech Evropy,” komentuje situaci Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. “Evropa musí řešit oba problémy současně: nahradit import z Ruska produkcí domácího biometanu, instalací tepelných čerpadel či solárních elektráren a renovací budov s cílem snížit jejich energetickou spotřebu,” dodává Martin Sedlák.

Svaz moderní energetiky, sdružení CZ Biom, Solární asociace, Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT a konzultační společnost Budovy21 proto shrnují klíčová opatření a potřebné kroky, které mohou Česko postupně ochránit před dovozní závislostí na ruském plynu. Plán budou společně s dalšími experty precizovat a následně s ním seznámí zástupce vlády Petra Fialy. Společně zjistily, že lze během tohoto desetiletí snížit spotřebu zemního plynu o

  • 1,8 miliard kubíků pomocí renovace budov. Především díky zateplování, výměně oken, instalací rekuperace a optimalizací zdrojů tepla
  • 1,3 miliardy kubíků dodá produkce biometanu
  • solární elektrárny mohou vyrobit 9-12 terawatthodin čisté elektřiny
Bioplynové stanice mohou do 5 let nahradit dvě třetiny spotřeby plynu v domácnostech.
FOTO: Pixabay

Renovační vlna - budovy nezávislé na plynu

Česká ekonomika má jednu z nejvyšších spotřeb na jednotku HDP v Evropské unii. Je třeba začít konečně čerpat potenciál úspor energie. Dovezená energie z Ruska končí vyplýtvaná nezateplenými budovami nebo v energeticky náročných průmyslových procesech. Pojďme to konečně změnit. Začít můžeme právě u budov.

“Energetické úspory v budovách mohou podle progresivního scénáře jejich renovace uspořit do roku 2030 až 1,8 miliard kubíku zemního plynu. Je ale potřeba, aby úspěšný program Nová zelená úsporám se ještě rozrostl např. o programy chránící před energetickou chudobou. Naopak z kotlíkových dotací by měla zmizet podpora přechodu na plyn. Pro středně příjmové domácnosti byly pomocí státní garance nabídnuty zvýhodněné renovační úvěry. Pro nízkopříjmové pak investiční složka sociálních dávek. K tomu je potřeba lidem pomoci s předprojektovou přípravou, aby se mohli správně rozhodnout, jak renovaci domu naplánovat,” říká Petr Holub, zakladatel konzultační společnosti Budovy21.

Evropské vlády by také měly požádat domácnosti o spolupráci: snížení teploty vytápění minimálně o 1 °C. To Evropě uspoří jako celek 10 miliard kubíků zemního plynu (číslo dle kalkulací IEA). Je proto potřeba spustit informační kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti a firem o možných dalších opatřeních, které mohou udělat pro zvýšení energetické účinnosti budov či provozů.

Zelená domácí energie

“Program na náhradu zemního plynu je již legislativně připraven, čeká se jen na schválení Evropskou komisí a cenové rozhodnutí. Pokud bude podpora dobře nastavena, jsme si schopni během krátké doby dodávat 0,8 miliardy m3 a třeba do pěti let vyrábět 1,3 miliardy m3 ročně “obnovitelného zemního” plynu. To odpovídá zhruba dvou třetinám roční spotřeby zemního plynu českých domácností,” uvedl Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. Velký potenciál skýtá také produkce syntetického plynu vyráběného dnes již biologicky z oxidu uhličitého koncentrovaného v bioplynu a přídavkem vodíku získaného transformací z přebytečné elektřiny v síti. Bioplynové stanice mohou také poskytnout regulační potenciál srovnatelný s výkonem přečerpávací elektrárny Dlouhých strání, navíc efektivněji a decentralizovaně na celém území České republiky.

Jan Habart, předseda CZ Biom
FOTO: CZ Biom

Významnou část spotřeby zemního plynu používaného na topení lze nahradit také biomasou. Stačí následovat příklad měst, která tak již učinila, jako je např. Kutná Hora, Třebíč nebo Kněžice. Využívání biomasy může pomoci zvýšit pestrost české krajiny, dodá živiny a organickou hmotu do půdy a přinese práci do venkovského prostoru i do průmyslu.

Dostupná solární energie

“Velice efektivním řešením pro zvýšení energetické bezpečnosti Česka je masivní rozvoj fotovoltaiky, kterou lze velice rychle a levně instalovat,” říká ředitel Solární asociace Jan Krčmář. “Hlavní kroky, které vláda a parlament musí proto učinit, je odstranit administrativní bariéry - především v oblasti stavebních a územních řízení - tak, abychom mohli levné solární elektrárny ještě rychleji stavět. Dále velice pomůže zrušení takzvaného měření po fázích, kvůli kterému jsme dnes odkázáni z velké části na solární střídače z Číny. Chceme-li podpořit instalaci evropských technologií, musíme se vrátit k takzvanému součtovému měření,” dodává Krčmář.

Fotovoltaika je řešení, které může přispět do skládačky opatření pro snížení závislosti na Rusku.
FOTO: Pixabay

Uložená energie

Krátkodobá (bateriové systémy, přečerpávací vodní elektrárny aj.) i dlouhodobá akumulace energie ve formě nízkoemisních plynů (zelený vodík, příp. jeho “další barvy”, či biometan) jsou klíčovými aktivátory urychleného, přitom stále bezpečného navyšování výkonu solárních, větrných a dalších obnovitelných zdrojů.

“Nízkoemisní zdroje ve spojení s úložišti energie mohou být velmi významným nástrojem k posílení energetické bezpečnosti EU, navíc je jejich výstavba mnohem rychlejší ve srovnání s konvenčními elektrárnami,” říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.

“Celá Evropa a zejména ČR musí urychleně odstranit všechny dosud existující bariéry rozvoje zejména solárních a větrných elektráren, stejně jako bateriových systémů. Zároveň se musí co nejdříve revidovat vodíková strategie ČR a stanovit jasné termíny a cíle výstavby elektrolyzérů a další infrastruktury pro výrobu, uskladnění a další využití vodíku. Ale hovořit stále o zeleném vodíku a nesoustředit se přitom na výstavbu obnovitelných zdrojů, je protimluv,” dodává Jan Fousek.

Příprava na další zimu

Z pohledu krátkodobých opatření je třeba společný koordinovaný postup evropských států v zajištění dostatečných zásob zemního plynu na příští zimu. Klíčem je zajištění LNG dodávek a smluvní naplnění kapacit zásobníků zemního plynu v Evropě. Právě zásobníky plynu musí plnit stabilizační funkci a poskytnout plyn tehdy, když se zvýší poptávka a nabídka ji nedotáhne. Česko by se mělo v EU zasadit o to, aby byla přijata pravidla, která to zajistí. Společný postup celé unie by měl vést k tomu, že se rozdělí očekávané zvýšené náklady na nákup zemního plynu z nových zdrojů mezi členské státy a současně bude mít Evropa silnější vyjednávací pozici.

Autorka: Jana Pikardová, Svaz moderní energetiky

FOTO: Robert Heilinger / Creative Commons / CC-BY-SA (ilustrační foto bioplynové stanice)