Mít před svým domem hnědou popelnici nebo kontejner na bioodpad a nic za jeho odvoz neplatit, se stává samozřejmostí ve stále více městech. Od ledna jsou zdarma také pro obyvatele hlavního města. Do BIOpopelnic je možné házet například rostlinné zbytky jídla z kuchyně nebo listí a trávu ze zahrádky.

Pražané ročně vyprodukují více než 100 tisíc tun bioodpadu, přičemž jeho značná část zatím končila ve směsném komunálním odpadu. Evropská i národní odpadová legislativa přitom tlačí na výrazné zvýšení třídění a recyklace odpadů. V Praze byl celoplošný svoz bioodpadu zaveden v roce 2020, předtím bylo možné službu objednat komerčně.

Obsah hnědých BIOpopelnic putuje do kompostáren přímo v Praze nebo v jejím blízkém okolí. Za dva roky od zařazení separace bioodpadu do celopražského odpadového systému ho Pražané vytřídili téměř 11 tisíc tun. Jenom v uplynulém roce ho podle Pražských služeb přibylo rekordních 6 435 tun.

Začátkem letošního roku bylo v metropoli více než 18 tisíc nádob na bioodpad, které slouží jednotlivým domům nebo bytům – podle toho, jak si je obyvatelé objednali. „Od ledna je možné objednat si hnědou nádobu bezplatně, což způsobilo značný zájem ze strany obyvatel metropole. Nových žádostí je od ledna 2022 evidováno přes 5,2 tisíc,“ řekl mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Zdarma mají tuto službu rovněž lidé, kteří už hnědou popelnici používali v minulosti.

Změna odpadové vyhlášky

Aby lidé skutečně nic neplatili, musí splnit několik podmínek. Pokud bude BIOpopelnice stát na veřejném místě, případně ji bude naplňovat šest a více domácností, musí být opatřena zámkem na víku. Nádobu se zámkem a dvěma klíči dodává vlastníkovi objektu také bezplatně svozová společnost. Další klíče si platí uživatelé sami, rovněž tak případné další nadstandardní služby. Vyvezení hnědé nádoby zaplatí vlastník či vlastníci domu také v případě, když v BIOpopelnici budou odpady, které tam nepatří.

FOTO: Pražské služby

Náměstek primátora Petra Hlubučka (TOP 09 a STAN - Spojené síly pro Prahu) uvedl, že separace bioodpadu je důležitá a prospěšná. „Biologickou složku odpadu lze využít lépe než při jejím energetickém zpracování. Jde o cenný produkt, který je v kompostárnách využíván k výrobě přírodního hnojiva. Mám radost, že Pražané projevili o hnědé popelnice takový zájem, a věřím, že se počty budou nadále zvyšovat,“ řekl Hlubuček.

Zájmu o bezplatné BIOpopelnice napomohlo také to, že pražské zastupitelstvo koncem loňského roku schválilo kvůli novele zákona novou odpadovou vyhlášku, podle níž si většina Pražanů od letoška za svoz odpadu připlatí. Právě tříděním bioodpadu ale mohou zdražení částečně kompenzovat. Rostlinný odpad přitom tvoří podstatnou část obsahu běžných popelnic.

„Stačí vyhodit například natě či slupky z kuchyně ne do běžné, ale právě do BIOpopelnice. A druhá šance je tu! Rostlinný odpad se změní v užitečný kompost. Snížíte obrovské množství směsného městského odpadu a prospějete parkům, sadům a zahradám, které nám zlepšují ovzduší,“ vybídla Praha své obyvatele.

Brněnské zkušenosti

Pozitivní zkušenosti se svozem bioodpadu mají za necelý rok také v Brně. Nový systém tam začal fungovat loni v dubnu, kdy svozová společnost SAKO navezla první nádoby do Slatiny, Černovic a Líšně. „Teď už neplatí, že jsme jedním z posledních měst, které bioodpad netřídí,“ řekl tehdy náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

Do konce loňského roku popeláři odvezli do centrální brněnské kompostárny více než 900 tun odpadu, který by jinak skončil ve spalovně. Podle náměstka Hladíka lidé třídí až překvapivě dobře. Nežádoucích příměsí, které musejí zaměstnanci kompostárny ručně vytřídit, je zhruba šest procent. Brno loni rozmístilo tisíc hnědých popelnic o objemu 240 litrů na místa, kde jsou kontejnery pro sběr tříděného odpadu.

„Dělali jsme to podle požadavků městských částí. Některé to chtěly všude, některé byly opatrnější. Ale různé obavy se nenaplnily, proto bychom během letoška chtěli doplnit nádoby na bioodpad do všech míst, kterých je zhruba 1300,“ řekl Hladík.

Největším problémem při sběru bioodpadu bývá to, že lidé rostlinné zbytky z kuchyně hodí do nádoby společně s papírovým či plastovým sáčkem. „Ale není to zdaleka tak moc, i když by bylo ideální, abychom už nemuseli nic dotřiďovat. Ale určitě na tom nejsme tak špatně jako například v Ústí nad Labem či Moravské Třebové, kde k našemu překvapení se sběrem bioodpadu museli skončit,“ řekl Hladík.

Kompost si z kompostárny může kdokoliv odvézt. Jedním z největších uživatelů je Veřejná zeleň města Brna, která jej používá při nových výsadbách a rekultivacích.

Vedení města diskutuje o tom, zda a jak svážet bioodpad od rodinných domů. Řešení musí být takové, aby dopady na životní prostředí nepřevýšily benefity, tedy aby popelářská auta nejezdila zbytečně mnoho kilometrů. „Zatím však dobře funguje mobilní svoz v zahrádkářských koloniích, stejně také mohou lidé svážet zahradní odpad do sběrných dvorů,“ doplnil Hladík.

Hnědá popelnice zdarma

Bezplatnou hnědou popelnici zavádí rovněž další města, například středočeská Hostivice. Od ledna mohou žádat o bezplatnou BIOpopelnici také lidé v Břeclavi. „Rozbory obsahu kontejnerů a popelnic ve městě nám ukázaly, že někde i přes polovinu jejich objemu tvoří biologicky rozložitelná složka. Hledali jsme cestu k lepšímu separování této složky odpadu a rozhodli jsme se, že nabídneme do každého rodinného domu BIOpopelnici,“ vysvětlilo vedení města.

Na jaře budou do rodinných domů nabídnuty zdarma také kompostéry na biologický odpad ze zahrádek. Systém třídění bioodpadu by se měl postupně rozšířit také na sídliště. Kompostéry spolufinancují evropské fondy, hnědé popelnice pořídilo město. Zájem o ně už loni projevila více než tisícovka obyvatel Břeclavi.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Pražské služby