Pivovar Prazdroj definitivně končí s jednorázovými plastovými lahvemi

Umělohmotné lahve s limonádami nebo pivem se staly jedním ze symbolů přechodu od socialismu ke kapitalismu. Teď se významné firmy jednorázových PETek začínají postupně zbavovat, protože je nepovažují za ekologické. Nyní se jich například zbavil Plzeňský Prazdroj. Iniciativa vlivných nápojářských společností zase usiluje o zavedení plošného zálohového systému, který už funguje v několika evropských zemích včetně Slovenska.

Plzeňský Prazdroj učinil další krok k tomu, aby jeho výroba co nejméně zatěžovala životní prostředí. Z pultů prodejen natrvalo zmizí jeho piva v PET lahvích. Pivovar ukončil stáčení do plastových obalů na konci loňského roku. V obchodech se nyní doprodávají poslední kusy. Z více než sedmdesáti procent teď Prazdroj plní pivo do vratných, znovupoužitelných obalů, tedy sudů a skleněných lahví.

„Rozhodnutí skončit s PET lahvemi souvisí s dlouhodobou snahou minimalizovat dopad našeho podnikání na životní prostředí. Naším cílem je maximální cirkularita obalů, to znamená využívat je opakovaně, nebo je vyrobit z použitého obalu, tedy z recyklátu,“ řekla ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Pavlína Kalousová.

Pivní PET lahve ale nelze znovu využít na výrobu nových pivních lahví. Hlavní překážku představuje vnitřní ochranná membrána, která je nezbytná pro zachování kvality piva. Materiál z pivních PETek tak lze recyklovat například pro výrobu koberců, ale nelze z nich znovu vyrobit lahve nové. Proto od nich Prazdroj definitivně upustil.

Pavlína Kalousová z Plzeňského Prazdroje
FOTO: Plzeňský Prazdroj

Úspora 1,3 tisíce tun plastu

S koncem plnění piva do PET lahví začal pivovar před dvěma lety, kdy tento obal přestal používat nejprve u piv Gambrinus, Radegast a Klasik. Nyní se k němu přidaly další značky – Kozel a Primus. Prazdroj tak nabízí svá piva už jen ve skleněných lahvích, sudech, tancích nebo plechovkách.

„Ukončením stáčení piva do plastových obalů ušetříme ročně přes 1,3 tisíc tun plastu. To vydá na řadu PET lahví dlouhou 2,5 tisíce kilometrů, což odpovídá třeba trase z Plzně do Lisabonu,“ uvedla Kalousová. Podle dat Prazdroje tento přístup preferují i zákazníci, zhruba dvě třetiny z nich přešly od nákupu piva v PET lahvích ke skleněným vratným lahvím, třetina lidí pak místo PETek nakupuje plechovky.

I u nich usiluje pivovar o co největší snížení ekologické stopy a stal se proto členem Iniciativy pro zálohování. „Obrovskou výhodou hliníku je skutečnost, že jej lze recyklovat v podstatě do nekonečna, přičemž kvalita materiálu zůstává stejná. V případě zavedení zálohového systému tak prakticky ze starých plechovek bude možné téměř beze zbytku vyrábět nové plechovky,“ vysvětlila Pavlína Kalousová.

Plechovky z recyklátu mají navíc až o 80 procent nižší uhlíkovou stopu a spotřebuje se na ně jen pět procent energie ve srovnání s plechovkami z hliníku, který se musí nově vytěžit. „Dlouhodobě se snažíme s dodavateli navyšovat podíl recyklovaného hliníku v plechovkách, aktuálně jsme v průměru na zhruba padesáti procentech a rozhodně míříme výš,“ dodala Kalousová.

6 tisíc nepokácených stromů

Konec stáčení piva do PET lahví není jediným krokem, kterým Prazdroj snižuje spotřebu plastů. O třetinu snížil tloušťku fólie, která se používá pro ovinutí produktů na paletách, aniž by snížil její pevnost. Tím ušetří 19 tun plastů ročně.

Pro plastové fólie, které drží pohromadě větší množství plechovek, používá výhradně recyklovaný plast, čímž ročně nevyprodukuje téměř 600 tun nového plastu. Na loni představené nové láhvi zase pivovar odstranil plastovou nálepku, což přináší úsporu dalších 58 tun plastů za rok.

„Nedíváme se ale jen na plasty nebo hliník, k obalům přistupujeme komplexně, aby každá jejich část měla co nejmenší dopad na přírodu. Proto u většiny našich značek používáme na skleněných lahvích etikety z recyklovaného papíru. Díky tomu ročně ušetříme přes 350 tun nového papíru,“ uvedla Pavlína Kalousová. Každá tuna recyklovatelného papíru přitom zachrání přibližně 17 stromů, v případě Prazdroje jde tedy o skoro 6 tisíc nepokácených stromů za rok.

Cílem největšího tuzemského pivovaru je postupnými kroky dosáhnout toho, aby jeho výroba byla do roku 2030 uhlíkově neutrální.

Konec jednorázových lahví v ČEZ

Loni v dubnu na Den Země zase oznámila společnost ČEZ, že ve všech svých provozech končí s jednorázovými PET lahvemi, kterých se každoročně vyhodilo až 6,5 tuny. Energetici nejprve před dvěma lety vyřadili plastové lahve z kanceláří a loni rovněž z elektráren a distribuce. Pitný režim administrativních zaměstnanců nově zajišťují barely s vodou nebo kohoutková voda, pracovníkům ve výrobě a distribuci slouží ekologičtější tritanové lahve. Aktivita je součástí dlouhodobé komplexní strategie udržitelného rozvoje ČEZ.

„Těší mě, že se nám během půl roku podařilo nahradit jednorázové plastové lahve, což radikálně sníží produkci zbytečných odpadů. Láhev s pitím vnímáme jako banální věc, ale protože u nás jde o tisíce zaměstnanců, není celková spotřeba nápojových jednorázových plastů zanedbatelná,“ řekla Michaela Chaloupková, ředitelka divize správa a leader udržitelného rozvoje Skupiny ČEZ.

Dodala, že ČEZ jako největší energetické uskupení v České republice se chce chovat odpovědně k životnímu prostředí nejen při výrobě energií, ale také při každodenních pracovních činnostech, které s výrobou souvisejí nepřímo.

Iniciativa za zálohované lahve

Každoročně končí ve volné přírodě v Česku až 100 milionů PET lahví. A i podobné množství plechovek. Významní výrobci nápojů, mezi které patří i zmiňovaný Plzeňský Prazdroj, usilují o zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky. Generální ředitelé proto na podzim vyzvali klíčové hráče na trhu včetně obchodních řetězců k diskuzi o tomto plánu.

„Současný systém třídění odpadu funguje dobře, recyklace už méně. Je potřeba posunout se o krok dál, od třídění k opravdové recyklaci tak, aby vysbírané materiály mohly být opakovaně používány v uzavřeném koloběhu,“ uvedla Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, kterou vedle Plzeňského Prazdroje založily ještě Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko a Mattoni 1873.

Podle Iniciativy pro zálohování povede změna systému k 90procentní návratnosti PET lahví.
FOTO: Iniciativa pro zálohování

Podle iniciativy zálohový systém zajišťuje až 90procentní návratnosti PET lahví a plechovek. Právě peníze jsou podle iniciativy silně motivační a donutí zákazníka obaly vracet. „Opakované použití materiálu pro stejný účel v uzavřeném cyklu je nejlepší cestou, jak minimalizovat jeho dopad na životní prostředí,“ uvedla iniciativa.

K zavedení zálohového systému se kriticky stavělo bývalé vedení ministerstva životního prostředí, které se odvolávalo na studii Centra ekonomických a tržních analýz, podle níž je plán na zálohování PET lahví pro Česko nevhodný. Klade prý nároky na spotřebitele, obchodníky a obce a je rizikem pro zavedený funkční systém třídění.

Současná vládní koalice ve svém programovém prohlášení slíbila podpořit snížení množství produkovaného odpadu přechodem na oběhové hospodářství. „Podpoříme rozvoj technologií pro třídění a recyklaci a opětovné využití odpadu, včetně recyklačních hubů, kompostování bioodpadu a využití gastroodpadu. Omezíme využívání jednorázových obalů a zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů (PET, hliník),“ stojí v dokumentu.

V Evropě má zálohový systém PET lahví zavedeno 11 zemí, například všechny severské země nebo Německo, Nizozemsko nebo Chorvatsko. Od ledna má zálohový systém také Slovensko.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay