Pruhy za letadly jsou opravdu problém. Oteplují klima mnohem více, než se čekalo

Pruhy za letadly jsou opravdu problém. Oteplují klima mnohem více, než se čekalo

05. října 2019

Fakt, že letadla přispívají ke změně klimatu vypouštěním emisí skleníkových plynů, je všeobecně známá skutečnost. Letecký průmysl se však nově stává terčem kritiky i z dalšího důvodu. Zjistilo se totiž, že bílé kondenzační pruhy, které za sebou letadla na obloze zanechávají, způsobují ještě větší oteplování než již relativně prozkoumané skleníkové plyny.  Řešení existují v podobě inovativních technologií, nové legislativy či „prosté“ změny myšlení, v nelétání.

Spočítáme-li vliv oxidu uhličitého, který byl vypuštěn do atmosféry veškerými letadly od chvíle vzletu prvního letounu, a porovnáme-li jej s dopadem bílých kondenzačních pásů na oteplování, dostaneme překvapivou odpověď. Dle studií publikovaných v časopisech Nature nebo Atmospheric Chemistry and Physics totiž právě tyto pruhy přispívají k oteplování planety více než samotný oxid uhličitý produkovaný letadly. V souvislosti s objevením dalšího zdroje oteplování je nutné zmínit fakt, že dle některých odhadů by se do roku 2050 měl objem letecké přepravy v porovnání s dnešními hodnotami zčtyřnásobit. Dle vědecké zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2018 je ale zároveň nutné přejít co nejrychleji na celosvětovou klimaticky neutrální ekonomiku nízkoemisní hospodářský model, chceme-li předejít nevratným změnám, které ovlivní život na zemi tak, jak jej dnes známe. 

Technické okénko ke kondenzačním pruhům

Jak informuje časopis Science, bílé čáry na obloze, tzv. kondenzační pruhy, se tvoří za letadly při vletu letadel do řídkého studeného vzduchu. V okolí sazí, které jsou vypouštěny výfuky letadel, vodní pára zkondenzuje, zmrzne a vytvoří tzv. cirovou oblačnost. Ta může zůstat na obloze pár minut i několik hodin, nicméně v kontextu změny klimatu jsou zajímavé především vlastnosti této oblačnosti. Vysoko plující cirová oblaka jsou totiž příliš tenká na to, aby byla schopna odrazit sluneční záření, nicméně ledové krystalky nacházející se uvnitř těchto oblaků jsou schopné zadržovat teplo. A tak, na rozdíl od oblaků nacházejících se níže, cirová oblačnost nemá schopnost chlazení jako „normální“ oblaka, ale naopak zemskou atmosféru ohřívá.  

Proč jsou kondenzační pruhy problémem

Letecký průmysl je zodpovědný za 3 % globálních emisí oxidu uhličitého a lze očekávat, že s čím dál dostupnějšími leteckými službami, které i nadále nebudou zahrnovat veškeré environmentální náklady, se toto procento bude jen navyšovat. Vedle nutnosti sledovat emise oxidu uhličitého je na základě nových informací nyní klíčové také sledovat již zmíněné oteplování v důsledku vznikající cirové oblačnosti. Právě v souvislosti se zaměřením na oxid uhličitý je většina současných pravidel v oblasti letectví namířena na emise tohoto skleníkového plynu, avšak intenzivnější zdroje oteplování tvořené dosud relativně „neviditelnými“ kondenzačními pruhy jsou opomíjeny. To se brzy změní, uvědomíme-li si, že dle výpočtů reflektujících nové poznatky se ohřívací potenciál kondenzačních pruhů zvýší z 50 mW/m2 (2006) na 160 mW/m2 v roce 2050. Ohřívací potenciál oxidu uhličitého je znatelně menší – z 24 mW/m2 (2006) se do roku 2050 očekává nárůst hodnot na úroveň 84 mW/m2. 

Teoretických řešení není málo, ale…

Vztah mezi oblačností a změnou klimatu je stále ještě předmětem zkoumání. Již dnes je však jisté, že vysoká úroveň sazí v atmosféře vede k tvorbě cirových oblak, které následně mají schopnost ovlivňovat počasí i klima. Vliv globálních emisí skleníkových plynů na oteplování atmosféry je mnohem větší než oteplování způsobené v důsledku kondenzačních pásů, nicméně podchycení dalšího zdroje oteplení může vést ke změně v jeho řízení. Co tedy s tím? Jedním z řešení je omezit dopad emisí/kondenzačních pruhů v rámci mezinárodního systému CORSEA, který se zaměřuje právě na leteckou dopravu. Toto je však komplikované, neboť už současná opatření úroveň emisí z letectví nesnižují, pouze je kompenzují. Další diskutovanou možností je například zdanění paliv letadel, inovace v podobě elektrických motorů či efektivní geoinženýrství. Čím dál více získává na popularitě také postoj k létání známý například ve Švédsku jako „flygskam“. Přívrženci tohoto postoje spojují cestování letadlem s nevhodným chováním, naopak je za společensky „cool“  považována doprava jinými prostředky, například vlakem (tzv. tågskryt). 

Technické inovace, změny v myšlení a chování společnosti, příkazy a nařízení

Omezení vlivu bílých kondenzačních pruhů na klima je zatím v nedohlednu, za pozitivní se však může považovat alespoň identifikace dalšího zdroje oteplení/změny klimatu, který vzniká v důsledku lidské činnosti. Zda se v následujících letech objeví opatření, která negativní vliv kondenzačních pásů na klima omezí, zůstává otázkou. Nízkonákladová letecká společnost Ryanair se nově rozhodla na základě společenského tlaku zveřejnit množství emisí oxidu uhličitého, které produkuje. Půjde právě firma Ryanair příkladem dalším společnostem a představí způsob, jak o letecké uhlíkové stopě nejen informovat, ale také ji potenciálně snižovat? Nebo jde pouze o způsob marketingu, jenž v má v konečném důsledku přilákat jen další „uvědomělé“ zákazníky?   

Zdroje:

  1. https://inhabitat.com/airplanes-contrail-clouds-are-more-harmful-than-their-carbon-emissions/
  2. https://www.newscientist.com/article/2207886-it-turns-out-planes-are-even-worse-for-the-climate-than-we-thought/
  3. https://www.ft.com/content/0a892278-87a0-11e9-97ea-05ac2431f453
  4. https://www.eurocontrol.int/sites/default/files/2019-06/eaer-2019_0.pdf
  5. https://www.nature.com/articles/nclimate1068
  6. https://www.atmos-chem-phys.net/19/8163/2019/


Foto: Pixabay