Chemická válka proti hrabošům pozastavena. Přirození predátoři a pestrá krajina jsou řešení

Suché a teplé počasí přeje již druhým rokem hrabošům. Ti jsou podle zemědělců v některých okresech přemnožení až pětinásobně. Jádrem sporu byla právě plošná aplikace jedů, a to nejen na polích, ale také například v ovocných sadech, vinicích, a dokonce v remízcích a polních příkopech. Zemědělci tak už nemuseli otravné látky aplikovat přímo do nor hrabošů, ale šlo je ponechávat volně na povrchu. Před tím varovali například ornitologové. „Sledujeme s velkými obavami, že ústav povolil plošné rozmisťování jedu volně po povrchu, aniž by ho zemědělci museli aplikovat do nor. Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ podotýká Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické. 

Kritické stanovisko publikoval také prof. David Storch, Ph.D., předseda České společnosti pro ekologii, který působí v Centru pro teoretická studia UK a AVČR a na Katedře ekologie PřF UK. „Plošné trávení hlodavců přitom může mít zcela zásadní dopady na přírodu a životní prostředí, jejichž vyčíslení dalece přesahuje hodnotu ztracené úrody. Požadujeme proto pozastavení platnosti tohoto rozhodnutí a urychlené svolání širokého panelu, kam budou sezváni odborníci z řad zemědělců, myslivců, přírodovědců a ochranářů, včetně státních orgánů ochrany přírody,” uvádí ve svém stanovisku prof. David Storch.  

Současně připomíná jasná fakta negativních dopadů plošného trávení hrabošů: „Plošná aplikace jedu může ohrozit celou řadu necílových druhů. Hraboši jsou častou kořistí dravců, sov, ale také třeba volavek či krkavců; posledně jmenovaní patří dokonce mezi zákonem výjimečně chráněné druhy. Pozřením otrávené kořisti může dojít k druhotné otravě a úhynu. Jelikož úřad povolil i aplikaci jedu na povrchu země, může dojít dokonce k otravě přímo pozřením jedu; v přímém ohrožení jsou tak kromě divokých zvířat i domácí psi a kočky. Zkušenosti z minulosti ukazují, že tyto následky jsou očekávatelné s vysokou pravděpodobností – jen na Olomoucku v roce 2005 kvůli plošné aplikaci jedů uhynuly stovky zajíců a srnců, v roce 2010 pak téměř 1500 racků chechtavých.“ 

Přirození predátoři zvládnou víc

Před důsledky masových otrav hrabošů varuje také Česká ornitologická společnost: „Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především všichni ptáci, kteří se hraboši živí. Trávení považují za krajní a nebezpečné řešení a upozorňují, že s hlodavci by si lépe poradila pestrá krajina, kde se daří dravcům, sovám a dalším přirozeným predátorům hrabošů.“ 

Právě fakt, že se hrabošům daří, vedl podle ornitologů také k růstu populace dravců. „Objevili jsme rekordní rodinu se 7 mláďaty kriticky ohrožených sýčků, kteří jich jinak mívají 3 až 5. Celkově jsme spočítali o třetinu mláďat sýčků víc než loni. To je skvělá zpráva, protože sýčků u nás zbývá posledních sto párů,“ říká Martin Šálek, který se v České společnosti ornitologické a na Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR zabývá výzkumem a ochranou zemědělské krajiny. 

Růst populace hrabošů jde přitom podle přírodovědců na vrub stavu zemědělské krajiny. Prospívají jim velké plochy polí bez remízků, které jsou naopak vhodné pro dravce. „S hrabošem si lépe poradí pestrá krajina s křovinami a remízky, kde žije víc predátorů, kteří se na hraboše specializují. Krátkodobým řešením je možné podpořit přítomnost ptačích predátorů hrabošů například umísťováním berliček, ze kterých mají lepší rozhled. Dlouhodobým a vhodnějším řešením je vytvoření pestré krajiny namísto současných monokultur,“ říká ornitolog Zámečník. 

Česká společnost ornitologická současně požádala veřejnost o monitorování uhynulých živočichů s podezřením na otravu. Informace lze zaslat například na e-mail cso@birdlife.cz.



Zdroje: Univerzita Karlova, Česká společnost ornitologická