Nečekaně levné: proměnu energetiky zaplatí desetina fosilních dotací

Nečekaně levné: proměnu energetiky zaplatí desetina fosilních dotací

11. srpna 2019

Svět řeší potřebu zastavit spalování uhlí nebo ropy, jenže současně masivně dotuje fosilní paliva v řádu stovek miliard dolarů ročně. Experti spočítali, že pro proměnu energetiky stačí investovat 10 až 30 procent z fosilních dotací.

„Dotace fosilních paliv jsou často neefektivní, nákladné pro vlády a podkopávají rozvoj čistých zdrojů energie,“ okomentoval výsledky zjištění Richard Bridle, hlavní politický poradce Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj (IISD). „Všechny státy by proto měly zmapovat, kde mohou začít měnit dotační politiku a podpořit přechod na čistou energii.“ 

Analýza IISD se opírá o příklady Indie, Indonésie, Zambie a Maroka, ve kterých již vlády nastartovaly redukci podpory fosilních paliv a díky tomu došlo k rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Jen v Indii se podařilo snížit dotace na spotřebu ropy o zhruba 75 % oproti roku 2014. Vláda tak získala prostředky, kterými mohla rozhýbat rozvoj solární a větrné energetiky. Dnes využívá Indie pro podporu výstavby nových fotovoltaických parků tržní princip aukcí, ve kterých zájemci soutěží o podporovanou cenu vykupované solární elektřiny. Tu se podařilo dostat pod 0,04 dolarů na kilowatthodinu, v přepočtu tedy necelou korunu za kilowatthodinu. 

Africké poučení 

Dalším úspěšným příkladem je Maroko. To je na dobré cestě naplnit svůj závazek získávat z obnovitelných zdrojů více než 50 % do konce příštího desetiletí. V Maroku stojí například největší solárně-termická elektrárna. Komplex Noor-Ouarzazate byl postaven na 3 000 hektarech půdy (30 km²) na okraji Sahary. Elektrárna vyrobí dvojnásobek spotřeby více než 800tisícového města Marrákeš. Ročně se díky provozu této solární elektrárny uspoří 760 000 tun oxidu uhličitého. Nyní se připravuje nový projekt, který bude kombinovat fotovoltaickou a opět solárně-termickou elektrárnu. Celkový výkon bude 800 megawattů a díky akumulaci energie bude do sítě dodávat až pět hodin po západu slunce. Přitom nabídne konkurenceschopnou cenu, v přepočtu 1,6 korun za kilowatthodinu. 

Ekonomickou výhodnost obnovitelných zdrojů potvrzují v obecném principu i závěry autorů studie. „Téměř všude jsou obnovitelné zdroje velmi blízko konkurenceschopnosti, že stačí jen malá část dotací, které plynou do fosilních zdrojů (10–30 % z celkové částky) pro srovnání situace na trhu. Čistá energie se pak rychle stává zdrojem, který je dostupný a může růst ve velkém objemu,“ dodává k ekonomice obnovitelných zdrojů Richard Bridle z IISD. 

Pět bilionů pro fosilní zdroje 

Podpora fosilních paliv postupně klesá. Ale zdá se, že tempo není dostatečně rychlé. V současné době podporují státy spalování uhlí, ropy a zemního plynu 372 miliardami dolarů ročně. V roce roce 2013 se dotace na fosilní paliva pohybovaly okolo 550 miliard dolarů. Mezinárodní měnový fond (MMF) vypracoval v roce 2015 ještě hlubší analýzu fosilních subvencí. K finanční podpoře fosilních zdrojů připočítali experti negativní sociální a environmentální dopady a MMF vyšlo, že svět stojí spalování uhlí, ropy a zemního plynu pět bilionů dolarů. Pro srovnání: číslo odpovídá rozpočtu Česka na dalších 76 let. 

Opět platí, že rozvoj obnovitelných zdrojů pomáhá státům šetřit také nepřímé výdaje, které musí vynakládat na zdravotní péči obyvatel, nebo řešení problémů způsobených klimatickou změnou. Investice do proměny energetiky se vyplatí. Navíc díky pokroku technologií zejména solární a větrné energetiky nemusí svět investovat tak masivní sumy jako do podpory fosilních zdrojů.

 

Zdroj: IISD