Zálohy na plastové lahve pomohou recyklaci. Ministerstvo je nechce

Zálohy na plastové lahve pomohou recyklaci. Ministerstvo je nechce

03. května 2019

Přesná data z České republiky o tom, kolik PET lahví skončí v přírodě, neexistují. Nicméně loňská akce Ukliďme Česko zjistila, že na 3 kg vysbíraných odpadků připadá 1 PET lahev. Analýza materiálových toků pak odhalila, že v Česku je každý rok pohozeno ve veřejném prostoru zhruba 3046 tun PET lahví.

Jen přibližně 40 % z nich se podaří vysbírat, a to ještě s dodatečnými náklady. V mnoha evropských zemích funguje zálohový systém, který motivuje k vracení použitých PET lahví. Proč jej zatím nemáme i v Česku?

Litva to zvládá bez dotací

Zálohový systém na nápojové obaly již úspěšně funguje v deseti zemích Evropy, a to konkrétně v Chorvatsku, Německu, Dánsku, Norsku, Finsku, Švédsku, Holandsku, Estonsku, na Islandu a v Litvě. V České republice funguje takový systém na vratné skleněné lahve od piva, který zajišťuje zpětný odběr asi 94 % těchto lahví. Zavedení zálohového systému na nápojové obaly mají v plánu na Slovensku, v Portugalsku, Maltě, Velké Británii nebo Rumunsku.

Například Litevci svůj zálohový systém spustili v roce 2016. Už po dvou letech fungování vykázal systém více než povzbuzující čísla – jeho prostřednictvím se vybralo 83 % skleněných lahví, 92 % PET lahví a 93 % hliníkových plechovek.

Litva využívá centralizovaný systém, jehož zisky kryjí náklady na provoz. PET lahve i plechovky jsou po vrácení rozdrceny na recyklát, který patří provozovateli systému a používá se, mimo jiné, zpět do výroby nových nápojových obalů. Systém je tak plně soběstačný a nepotřebuje žádné finance od státu. Většina odběrných míst v Litvě se nachází v maloobchodní síti. Jednotlivé prodejny získávají přístroje na zpětný odběr zdarma od provozovatele systému, který si je pronajímá.

Na začátku roku 2018 bylo v Litvě, která má 2,8 mil. obyvatel, 2 713 sběrných míst. Z toho 1006 bylo vybaveno stroji na zpětný odběr, ostatní místa využívala manuálního sběru.

Zálohy se budou zavádět také například u našeho nejbližšího souseda, na Slovensku. Slovenský ministr životního prostředí otevřel diskuzi o možném zavedení zálohového systému již v červnu 2018. Následně byla vypracována studie o vhodnosti tohoto řešení, která pomohla k rozhodnutí, že se zde systém do roku 2022 zavede.

Česko: zálohy by pomohly, ale zatím není vůle

Tři rozsáhlé studie vypracované nezávislými experty analyzují možnosti zavedení vratných záloh na PET lahve a hliníkové plechovky v ČR. Studie počítají s výší zálohy 3 Kč. Po počáteční investici by byl systém plně finančně soběstačný. Vedl by též k zásadnímu omezení množství odhozených lahví v přírodě či okolo dopravních cest. Systém umožní České republice splnit cíle Evropské unie v oblasti třídění a recyklace. Skupinu Zálohujme.cz založila společnost Karlovarské minerální vody, a. s., ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT.

Zavedení záloh by navíc nemuselo dopadnout na malé prodejny potravin, které mohou mít nedostatek prostoru pro umístění recyklačních automatů. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zálohový systém nebývá pro malé prodejny povinný. Případně mohou prodejny využít i tzv. manuálního sběru do speciálních pytlů. Navíc systém počítá – na rozdíl od současného systému zpětného odběru skleněných lahví – s kompenzací nákladů obchodům prostřednictvím tzv. manipulačních poplatků.

Ministerstvo životního prostředí však zatím se zavedením povinného zálohového systému v aktuální novele odpadového zákona nepočítá. Proti jsou například města a obce. Ministerstvo slíbilo, že bude koncem dubna prezentovat vlastí studii hodnocení zálohového systému. Uvidíme, zda její výsledky posunou českou debatu o vyšší míře recyklace plastových lahví.