Cesta z nejhlubšího propadu ekonomiky: vsaďte na rozvoj moderní energetiky, radí IEA

02. května 2020

Světovou ekonomiku zastavila pandemie koronaviru. Vlády jednotlivých států musí hledat cesty, jakými opatřeními opět oživí hospodářství. Výkonný ředitel Fatih Birol respektované Mezinárodní energetické agentury (IEA) nabídl tipy do stimulačních balíčků ve svém nedávném komentáři. Další doporučení pak obsahuje jeho společná výzva s Dan Jørgensenonem, dánským ministrem pro klima, energetiku a veřejné služby.

Ekonomický propad, do kterého se dostalo světové hospodářství v důsledku pandemie koronaviru, je podle expertů z Mezinárodního měnového fondu horší, než krize v roce 2008. Svými důsledku se bude blížit světové krizi ve 20. a 30. letech minulého století. Technologicky je však naštěstí naše společnost dál. Můžeme využít nástroje, které fungovaly právě v rámci restartu ekonomiky před 10 lety. Mezinárodní energetická agentura (IEA) pak nachází recepty na oživení ekonomiky ve využití obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti.

Fatih Birol, výkonný ředitel IEA, uvedl, že jeho organizace již pomáhá vládám po celém světě identifikovat, jak efektivně sladit stimulační balíčky s jejich energetickou bezpečností a cíli v oblasti řešení změn klimatu. Podle Birola lze také poukázat na některá klíčová poučení, která můžeme čerpat z poslední vlny hlavních vládních stimulačních plánů po globální finanční krizi na konci roku 2008. Text je výtahem z doporučení IEA doplněným o český kontext.

Zelený restart ekonomiky

“Z hospodářského hlediska přispěly dodatečné výdaje na čistou energii po krizi v roce 2008 k širšímu oživení pozitivně, zejména prostřednictvím programů zvyšování energetické účinnosti, které posílily těžce zasažený sektor stavebnictví,” píše Fatih Birol.

S pozitivními impulsy v podobě podpory energetické renovace máme také dobré zkušenosti v Česku. Jedním z českých klíčových programů, který pomohl nastartovat stavebnictví, byla Zelená úsporám. Miliardy získané z prodeje přebytečných emisních povolenek jsme mohli investovat do zateplování budov, výměny oken či náhrady systémů vytápění. Od svého vzniku pomohla Zelená úsporám k energetické renovaci desítkám tisíc rodinných a bytových domů. Domácnosti, který žijí v těchto domech tak díky podpoře šetří na výdajích za energii. Od roku 2015 se přidala podpora pro fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů. 

“Vládní peníze také pomohly podnítit rozvoj klíčových nízkouhlíkových technologií a odemknout velkolepý růst větrné a solární energetiky, kterého jsme byli svědky za poslední desetiletí,” pokračuje Fatih Birol ve výčtu technologií, které posílily ekonomické oživení. Symbolem je právě solární energetika, které se díky dynamickému rozvoji za uplynulé desetiletí podařilo srazit náklad o více než 80 procent.

Současně však ředitel IEA upozorňuje, že i přes nástup zelených řešení, došlo ve světové ekonomice k růstu emisí. Zejména daný růstem asijských států. Pandemie sice snížila emise skleníkových plynů na minimum, ale podle šéfa IEA bychom to neměli brát jako výhr: “Musíme se poučit z toho, co se stalo v letech 2009 a 2010, abychom mohli přijmout chytrá politická rozhodnutí, která mohou v tomto desetiletí snížit emise a zajistit strukturální pokles.”

Fakt, že v potřebném snižování emisí hrají klíčovou roli právě dva zmíněné zelené recepty, tedy energetická účinnost a obnovitelné zdroje, dokázal rok 2019. I přes globální růst ekonomiky se emise oxidu uhličitého nezvýšily.

Stavte na tom, co již máte - a přemýšlejte ve velkém

IEA se domnívá, že vzhledem k velikosti současného ekonomického šoku bude nutné investice do čisté energie provést ve velkém měřítku. Státy by měly stavět na opatřeních, které mají stávající právní a institucionální strukturu, a nejsnadněji rozšiřují. V oblasti obnovitelných zdrojů to jsou dva klíčové nástroje, které v minulosti mobilizovaly investice do obnovitelných zdrojů v Evropě a ve Spojených státech - jmenovitě výkupní tarify a daňové úlevy.

Birolův globální pohled můžeme doplnit zkušenostmi z posledních let v Evropě. Díky technologickému vývoji a poklesu cen technologií se můžeme opřít také o tržní mechanismy podpory. Jde o aukce nových kapacit, ve kterých stát vypíše objednaný objem nových projektů například větrných parků nebo solárních elektráren a stanoví maximální poptávanou cenu. Zájemci o jejich výstavbu následně mohou podat nabídky a podporu vyhrávají ti s nejnižší cenou. To je výhodné pro obor - soutěž ho posouvá dopředu, i pro spotřebitele - získávají dodávky z těch nejlevnějších řešení. Bohužel Česko během pandemie koronaviru sice projednalo novelu zákona, které aukce přináší do Česka, ovšem s vynecháním nejlevnější technologie. Aukce totiž nechce vláda zavést pro solární elektrárny.

Vyberte technologie, které jsou připraveny na velké časy

“Akcelerace větrné a solární energie může být pilířem post-pandemických stimulačních kroků. To zásadním způsobem přispěje k úsilí o urychlení přechodu na čistou energii. Dvě důležité nové technologie v oblasti čisté energetiky, jsou zatím na startu, tedy v podobné situaci jako byly vítr a slunce v roce 2008-2009. Jde o lithium-iontové baterie a vodíkové elektrolyzéry. Ty mají potenciál být technologiemi rozvoje v příštích deseti letech,” zamýšlí se Fatih Birol.

Dávejte pozor na velké a velmi složité projekty

Šéf IEA současně varuje před věcmi, které byly sice objemnými investicemi, ale pozitivní efekt nepřinesly. “V Evropě i ve Spojených státech bylo vynaloženo značné úsilí na čerpání stimulačních fondů do velmi rozsáhlých komplexních inženýrských projektů, často s obtížnými licenčními a společensky přijatelnými rozměry. V mnoha případech byly výsledky zklamáním,” uvedl Fatih Birol. Z toho bychom se podle něj měli poučit například u vývoje technologií pro zachycování a ukládání uhlíku.

Jednou z cest vpřed je také to, aby se tvůrci politik soustředili na projekty, které se provádějí relativně jednoduše, ale kde je omezen přístup k financování, nabádá Fatih Birol. “Projekty energetické účinnosti v rezidenčním a komunálním sektoru jsou dobrým příkladem. U velkého počtu standardizovaných projektů energetické účinnosti - jako je například dodatečná montáž technologií ve veřejných budovách a výměna elektrických motorů používaných malými podniky - je méně pravděpodobné, že zapadnou, než jeden velký a složitý projekt.”

Proč je to tentokrát jiné

“Současná situace má některé zásadní rozdíly oproti stavu během krize v letech 2008 a 2009. Aktuální hospodářská krize je mnohem závažnější a potřeba s dekarbonizace ještě naléhavější. Energetické technologie se posunuly dále: některé důležité komponenty pro čistou energetickou budoucnost jsou vyspělejší a připravené na svérozšíření,” domnívá se Fatih Birol.

Výkonný ředitel IEA Fatih Birol našel shodu s Dan Jørgensenem, ministrem pro změnu klimatu, energetiku a veřejné služby. K jejich pohledu na potřebu dekarbonizace a rozvoje řešení z oblasti moderní energetiky se připojili zástupci vlád i průmyslových podniků. Společnou výzvu podepsali například také Amina Mohammed, zástupkyně generálního tajemníka OSN, Frans Timmermans, výkonný místopředseda Evropské komise, Simonetta Sommaruga, švýcarská prezidentka, zástupci vlád Kanady, Francie, Indie, Indonésie, Nového Zélandu, Švédska, Velké Británie, Finska, Německa, Itálie, Nizozemska. Přidali se také Francesco La Camera, generální ředitel, Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie a Sharan Burrow, generální tajemnice, Mezinárodní odborová konfederace.

Všichni zúčastnění se shodli na potřeba postavit stimulační balíčky na využití možností energetické efektivity a obnovitelných zdrojů energie: “Zkušenosti prokázaly, že zahrnutí energetické účinnosti do stimulačních programů funguje. Zvyšuje konkurenceschopnost, snižuje účty za energii a rychle vytváří pracovní místa. Obnovitelné zdroje, jako jsou větrná a solární energie, tvoří klíčový pilíř přechodu k čisté energii. Ukázaly, jak mohou nové nízkouhlíkové technologie za správných podmínek rychle růst a stát se dynamickou a inovativní součástí perspektivních ekonomik. Při navrhování stimulačních balíčků by vlády měly mít na paměti strukturální výhody, které mohou obnovitelné zdroje přinést, pokud jde o hospodářský rozvoj a tvorbu pracovních míst, a zároveň snížení emisí a podpory technologických inovací.”

Zbývá jen nalézt odpověď na to, zda na podobný impuls začne slyšet také vláda Andreje Babiše...

 

Zdroje: iea.orgiea.org

FOTO: Rab Lawrence