Místo koželužny pasivní domy a vlastní energie. Hradec staví novou čtvrť budoucnosti

Když člověk dnes projde částí Kuklen, která ještě před několika lety působila jako uzavřený průmyslový brownfield, už je vidět, kam se celé území posouvá. Staré provozy mizí nebo dostávají nový účel, vznikají nové bytové domy a postupně se připravuje celé nové centrum této části Hradce Králové.

Jedním z nejvýraznějších objektů je bývalá budova koželužny, dnes přestavěná na Mechovku. Z původního průmyslového areálu zůstala zachována jako poslední historická budova, vedle ní i dva komíny.

Developer se při rekonstrukci snažil co nejvíc zachovat industriální charakter stavby. V interiéru tak zůstávají přiznané cihly, beton, dřevo a ocel, zachoval se i původní rytmus oken a další historické detaily.

Přečtěte si: Vedra nahrávají fotovoltaice. Přebytečnou elektřinu lze využít na chlazení domu

„Snažili jsme se vrátit úplně k historii. Hlavní myšlenkou bylo propsat do budovy beton, cihly, dřevo a ocel,“ popisuje pro Obnovitelně.cz Jakub Kiska ze společnosti NOHO, která za celým projektem stojí.

Budova má tři nadzemní podlaží. V přízemí dnes sídlí kanceláře developera, v horních dvou patrech jsou menší loftové jednotky určené k pronájmu. Celková užitná plocha je zhruba 1600 metrů čtverečních a samotná rekonstrukce vyšla přibližně na 60 milionů korun.

Ačkoliv jsou loftové byty rozměrově menší, při naší návštěvě působí vzdušným dojmem. Celé bydlení navíc usnadňují moderní technologie, které řídí rekuperaci, stahování žaluzií a nebo třeba i otevírání vchodových dveří na kameru.

Od brownfieldu k nové čtvrti

Mechovka je ale jen jednou částí širší proměny celé lokality. V okolí mají postupně vznikat další bytové domy, nové náměstí, park, základní škola, domov pro seniory, parkovací dům a také nová železniční zastávka. Počítá se i s protipovodňovými opatřeními a větším podílem zeleně.

Developer zároveň připravuje projekty Sousedství, které mají vytvořit další část nové obytné čtvrti. Výstavba první etapy by podle současných plánů mohla začít kolem roku 2028, definitivní harmonogram ale závisí na povolovacích procesech.

„Když se podaří dostavit všechno, co je tady plánované, nebude to jen o domech. Celá lokalita bude průchozí, přibudou stromy, keře a veřejný prostor,“ říká Kiska.

Právě průchodnost území považuje za jednu z hlavních změn. Místo uzavřeného průmyslového areálu má vzniknout běžná součást města.

Pasivní domy a sdílená energie

Nejzajímavější je ale energetická koncepce budoucí čtvrti. Nové objekty mají být stavěny v pasivním standardu a využívat tepelná čerpadla, rekuperaci a fotovoltaiku. Developer zároveň připravuje energetické společenství, které by mělo umožnit sdílení elektřiny mezi jednotlivými budovami. Už nyní si mohou obyvatelé objektu řídit energetické výdaje pomocí aplikace.

Do budoucna se počítá i s výrobou elektřiny z větrných elektráren mimo samotnou lokalitu. Vyrobená energie by pak mohla být využívána právě v Kuklenách.

„Projekt by měl být z pohledu CO2 za provozu energeticky soběstačný,“ vysvětluje Kiska. Důležité je právě ono „za provozu“. Do deklarované uhlíkové neutrality se nezapočítávají emise vzniklé při samotné výstavbě budov.

Cílem je, aby se energie spotřebovaná v nové čtvrti během provozu vyrovnala výrobě z bezemisních zdrojů.

Technologie ve znamení úspory energií

Developer ale zároveň upozorňuje, že moderní technologie automaticky neznamenají levnější bydlení. V pasivních domech je výrazně nižší spotřeba energie na vytápění a přípravu teplé vody. Na druhé straně však přibývají náklady na servis rekuperace, tepelných čerpadel, chytrého řízení a dalších technologií.

„Je vidět, že se ušetří na topení a na přípravě teplé vody. Ale ty technologie jako takové něco stojí, takže nemůžeme říct, že celý provoz bude vždy levnější než u standardního domu,“ říká Kiska.

Za hlavní výhodu považuje spíš komfort a odolnost budovy. Pasivní dům například při výpadku energií nevychladne tak rychle jako běžný objekt. V létě naopak lépe zvládá vysoké teploty.

Data budou sledovat i univerzity

Celý projekt zároveň slouží jako živá laboratoř. Developer spolupracuje s univerzitami v rámci projektu zaměřeného na rezilientní čtvrti a poskytuje jim provozní data z budov. Ta mají pomoci při tvorbě prediktivních modelů pro budoucí návrh a řízení energeticky úsporných staveb.

V další fázi chce developer dokonce porovnat dva téměř totožné domy postavené rozdílným způsobem – jeden standardní technologií, druhý s větším využitím dřeva.

„Budeme mít dva skoro stejné objekty a budeme moct porovnat, jak se skutečně chovají,“ popisuje Kiska.

Projekt má být také zařazen do evropské databáze takzvaných Positive Energy Districts, tedy čtvrtí, které mají v roční bilanci vyrábět stejně nebo více čisté energie, než samy spotřebují.

Z průmyslového areálu běžná součást města

Kukleny tak dnes nejsou jen dalším developerským projektem na okraji města.

Vzniká zde pokus propojit rekonstrukci brownfieldu, nové bydlení, veřejný prostor a moderní energetiku do jednoho celku.

Tip: Česko střídá sucho a přívalové deště. Řešení může začínat na střeše domu

Výsledek bude možné hodnotit až za několik let, kdy budou stát i další etapy a začne fungovat plánované energetické společenství. Už teď je ale vidět, že proměna lokality není jen kosmetická.

Místo staré koželužny a uzavřeného areálu má vzniknout nová část Hradce, která má být nejen obytná, ale i energeticky výrazně modernější než běžná česká výstavba.

Úvodní foto: Ondřej Hudec