Baterie vytlačují plyn. Jejich kapacita v Evropě má do pěti let vzrůst na čtyřnásobek
Spolu s chytrým nabíjením elektromobilů a řízením tepelných čerpadel mohou baterie postupně převzít část role, kterou dnes při vyrovnávání elektrické sítě plní plynové elektrárny.
Redakce Obnovitelně.cz
26. 6. 2026
Kapacita bateriových úložišť v EU by se podle nové analýzy think-tanku Ember zvýší ze 43 GW v roce 2025 na 178 GW v roce 2030. To znamená více než čtyřnásobný růst. Spolu s chytrým řízením nabíjení elektromobilů a provozu tepelných čerpadel mohou baterie výrazně snížit potřebu plynových elektráren při vyrovnávání přenosové soustavy a pomoci EU lépe využít rostoucí výrobu z větru a slunce.
„Baterie a chytré využívání rostoucího počtu elektromobilů a tepelných čerpadel se stanou skutečnou alternativou k plynu při vyrovnávání sítě. Baterie se budou rychle rozšiřovat, umožní ukládat více obnovitelné elektřiny a dodávat ji ve večerních hodinách. Automatizace nabíjení elektromobilů a provozu tepelných čerpadel, včetně řešení využívajících umělou inteligenci, pak může pomoci přesouvat spotřebu do hodin, kdy je v síti dostatek elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ uvedla Beatrice Petrovich, seniorní analytička Ember.
„Baterie a flexibilita mohou přispět ke snížení potřeby výroby elektřiny ze zemního plynu a omezit tak tlak na jeho dovoz. Ten by se měl zvýšit v souvislosti s náhradou končícího uhlí. Nové technologie by proto měly být zohledněny i při návrhu kapacitních mechanismů připravovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu. Pokud budou podmínky nastaveny hlavně ve prospěch nových plynových zdrojů, hrozí, že potenciál ekonomicky výhodnější kombinace plynu, bateriových úložišť a flexibility u nás zůstane nevyužitý," komentuje analytik AMO Oldřich Sklenář.
Největší potenciál růstu mají podle analýzy velkokapacitní bateriová úložiště připojená k síti. Ta se mají v EU rozšiřovat jak v absolutních číslech, tak v poměru k instalovanému výkonu větrných a solárních elektráren.
Na konci roku 2025 připadaly v EU zhruba 3 GW velkých bateriových úložišť na každých 100 GW výkonu větrných a solárních elektráren, tedy poměr přibližně 3 %. Do roku 2030 by se měl tento poměr zvýšit na 12 %. Velká bateriová úložiště by zároveň v roce 2030 mohla poskytovat krátkodobou flexibilitu přibližně o 20 % levněji než nové plynové elektrárny.
Domácí a firemní baterie pomohou
Růst se očekává také u baterií instalovaných za odběrným místem, tedy například v domácnostech, firmách a dalších budovách. Jejich kapacita by se měla do roku 2030 zdvojnásobit.
V Česku ale čelí růst několika výzvám naráz:„Při zavádění nových bateriových úložišť v Česku narážíme na nedostatek volné připojovací kapacity. Situaci nezlepšuje ani množství spekulantů, kteří svými žádostmi zahlcují provozovatele distribučních soustav. Rozvoji flexibility na úrovni domácností zase brání nízké rozšíření chytrých elektroměrů – jejich podíl u nás stále patří k nejnižším v rámci EU. To jsou úzká hrdla, na která bychom se měli zaměřit v první řadě," říká Sklenář.
V roce 2025 mohly tyto baterie podle odhadu přesunout zhruba 12 % denní výroby ze střešních fotovoltaik z poledních hodin do večera. Do roku 2030 by tento podíl mohl vzrůst na 17 %.
„Baterie nabízejí levnější alternativu k pravidelnému využívání plynových záložních zdrojů a zároveň snižují tlak na síť. Do roku 2030 by měly hrát mnohem větší roli v krátkodobém vyrovnávání soustavy v EU. Jejich vybíjecí kapacita by mohla přesáhnout 80 % hodinového výkonu plynových elektráren, zatímco v roce 2025 to bylo 25 %,“ uvedla Petrovich.
Flexibilita spotřeby může snížit špičkové zatížení sítě
Analýza dále uvádí, že do roku 2030 by v EU mohl být elektrický každý šestý automobil. Přibližně polovina z nich by mohla nabíjení přesouvat do období s vysokou výrobou z obnovitelných zdrojů a nižšími cenami elektřiny.
Současně by mohlo mít tepelné čerpadlo přibližně 20 % domácností v EU. Zhruba 15 % spotřeby elektřiny těchto tepelných čerpadel by bylo možné přesunout do slunečných a větrných hodin bez dopadu na komfort uživatelů.
Kombinace baterií, elektromobilů a tepelných čerpadel tak může podle Ember snížit špičkovou poptávku po elektřině, omezit přetížení sítí a snížit potřebu fosilních záložních zdrojů.
„Technologie jsou připravené a směr vývoje je jasný. O rychlosti jejich rozšíření ale rozhodne politika. K plnému využití jejich přínosu pro energetický systém bude potřeba stabilní regulace, odměňování flexibility spotřebitelů a rychlejší zavádění chytrých elektroměrů. Rychlé škálování těchto čistých flexibilních řešení může zabránit tomu, aby se EU uzamkla v předimenzovaných a nákladných fosilních záložních kapacitách,“ dodala Petrovich.
V lednu 2027 mají všechny členské státy EU poprvé zveřejnit své národní cíle pro ukládání energie a flexibilitu spotřeby. Pokud budou ambiciózní cíle doprovázeny odstraňováním bariér pro rozvoj baterií a flexibilního řízení poptávky, mohou podle Ember urychlit nástup alternativ k vyrovnávání sítě založenému na fosilních palivech.
Text: TZ Ember, foto: baterie_Kecko from Eastern Switzerland, CC 2_0