Přiblížili jsme se oživení blbouna nejapného. Vědci překonali dosud největší překážku

Po úspěšném „vytvoření“ vlků pomocí DNA z již vyhynulých pravlků se vědcům z laboratoře Colossal Biosciences podařilo dokázat další doposud nereálnou věc. V umělých vejcích vylíhli 26 zdravých kuřat. Přírodní technologii skořápky totiž zatím žádní vědci nebyli schopni překonat. Smyslem těchto pokusů je podle tiskové zprávy laboratoře návrat návratu vyhynulých ptáků, například doda (známého také jaké blboun nejapný) nebo obřího novozélandského moa.

Umělé vejce tvoří polopropustná silikonová membrána zasazená do pevné šestihranné konstrukce. Má napodobovat hlavní funkce skořápky, tedy propouštět kyslík, zadržovat vlhkost a chránit embryo před kontaminací. Průhledné okénko navíc umožňuje sledovat vývoj zárodku bez narušení prostředí uvnitř.

Biologové z National Geographic ale upozorňují i na zásadní limity. Firma nezveřejnila recenzovanou studii, detailní data ani úspěšnost líhnutí. Umělé vejce navíc neřeší nejtěžší část oživení vyhynulých druhů ptáků, genetické úpravy embryí v rané fázi vývoje.

U ptáků je totiž tento proces výrazně složitější než u savců. „Tohle je jen jedna z mnoha překážek, které musí překonat,“ uvedl molekulární genetik Hans Cheng z Michiganské státní univerzity. Hlavní problém spočívá v genetických úpravách ptačích embryí. U savců lze embryo upravit velmi brzy po oplodnění a následně implantovat do dělohy náhradní matky. U ptáků je situace mnohem složitější, protože embryo, žloutek i skořápka vznikají současně uvnitř těla samice.

• Tip: Vědci oživili vyhynulé pravlky, příští rok se chystají na mamuťátko

Jakmile je vejce sneseno, embryo už má desítky tisíc buněk, což je pro současné genetické editace příliš pozdě. Umělé vejce by proto mohlo sloužit spíše jako pozdější inkubační prostředí, například ve chvíli, kdy by embryo vyhynulého velkého ptáka přerostlo možnosti vejce náhradního druhu.

Technologie může mít využití i mimo návrat vyhynulých zvířat. Díky průhledné konstrukci by vědcům mohla pomoci sledovat vývoj orgánů či cév u ptačích embryí. Pro ochranu ohrožených ptáků ale podle ekologů zůstává důležitější řešit bezprostřední hrozby: úbytek stanovišť, nárazy do skel nebo predaci kočkami.

Firma Colossal Biosciences byla založena v roce 2021 Benem Lammem a harvardským genetikem Georgem Churchem. Vedle doda a moa pracuje také na projektech návratu mamuta srstnatého, vakovlka tasmánského nebo pravlků. Podle firmy už získala investice přesahující 600 milionů dolarů a její hodnota přesáhla 10 miliard dolarů.

Úvodní foto: BazzaDaRambler – Oxford University Museum of Natural History. Uploaded by FunkMonk, CC BY 2.0