Silné dešťové období v Brazílii zabíjelo, světová produkce arabiky je v ohrožení

Sesuvy půdy, které minulý měsíc zasáhly brazilský stát Minas Gerais, mají vedle tragických lidských obětí také potenciálně významné dopady na světový trh s kávou. Region je totiž srdcem brazilské produkce arabiky a extrémní srážky nyní ohrožují tamní plantáže.

Ve městě Juiz de Fora šlo o nejdeštivější měsíc v historii měření. Mezi 22. a 24. únorem zde během mimořádně intenzivních lijáků zahynulo 65 lidí a více než 6 400 obyvatel muselo opustit své domovy. Dalších sedm obětí hlásí nedaleké město Ubá.

Kromě humanitární tragédie může mít katastrofa i ekonomické dopady. Minas Gerais je největším producentem kávy arabica na světě. Po několika letech extrémního počasí, které snížilo produkci o 15 až 20 procent a vyhnalo světové ceny kávy vzhůru, přitom pěstitelé doufali v lepší sklizeň. Nadprůměrné srážky však nyní podporují šíření chorob na plantážích.

Změna klimatu navyšuje ceny kávy

„Minas Gerais je srdcem brazilské produkce kávy a tyto srážky jsou dalším příkladem extrémního počasí, se kterým se region musí vyrovnávat,“ říká Regina R. Rodrigues z Federální univerzity v Santa Catarině. „Je to připomínka, že změna klimatu už dnes zvyšuje ceny a narušuje dodávky produktů, které lidé po celém světě považují za samozřejmé.“

Pěstitelé v regionu přitom už několik let čelí sérii klimatických extrémů, od sucha přes mrazy až po silné deště. Pokud se nové infekce na plantážích rozšíří, může být letošní sklizeň znovu ohrožena.

Vědci ze skupiny World Weather Attribution analyzovali extrémní srážky z konce února, aby zjistili, jakou roli v této katastrofě mohla hrát klimatická změna. Jednoznačný důkaz, že by globální oteplování zvýšilo intenzitu konkrétní události, analýza nepřinesla. Klimatické modely však ukazují, že podobné lijáky budou s rostoucí teplotou planety stále silnější.

Podle odhadů by při pokračujícím oteplování mohly extrémní srážky zesílit přibližně o sedm procent, skutečný nárůst však může být ještě vyšší. „Výsledky této studie jsou výzvou k akci. Není sice jasné, zda klimatická změna stála přímo za katastrofou, kterou jsme právě viděli, ale všechny signály ukazují na to, že s dalším oteplováním budou podobné přívalové deště stále intenzivnější,“ říká Ben Clarke z Imperial College London.

Každý další zlomek stupně oteplení podle něj znamená rostoucí náklady. Svět musí výrazně zrychlit snižování emisí, aby zajistil obyvatelnější budoucnost pro lidi v Minas Gerais i jinde ve světě. Podobně varuje také klimatoložka Friederike Otto z Imperial College London. „Každý rok, kdy odkládáme potřebná opatření, zvyšuje pravděpodobnost extrémních jevů, které berou lidské životy a ničí obživu lidí,“ uvedla.

Riziko zhoršilo i plánování měst

Katastrofu podle odborníků zhoršila i urbanizace rizikových oblastí. Rychlá expanze měst na strmé svahy a do záplavových území vedla k tomu, že přirozenou vegetaci nahradily zpevněné povrchy. Ty zhoršují vsakování vody a při silných deštích zvyšují riziko sesuvů půdy a bleskových povodní.

V takových situacích se stávají klíčovým nástrojem pro záchranu životů systémy včasného varování. Jejich účinnost ale závisí na tom, zda jsou rizika srozumitelně komunikována obyvatelům a zda spolupracují veřejné instituce i místní komunity.

Katastrofa v Minas Gerais tak podle vědců ukazuje dvě hrozby, které klimatická změna přináší. Rostoucí extrémy počasí i zranitelnost regionu, který produkuje jednu z nejdůležitějších zemědělských komodit světa.

Analýza: WWA, úvodní foto: Unsplash