Evropský solární trh se po deseti letech růstu poprvé propadá, splnění cílů bude obtížnější
Rozvoj potřebný ke splnění evropských cílů, se neobejde bez podpory ze strany flexibility a akumulace. Potřebná je i podpora a modernizace sítí.
Kristýna Walterová
29. 12. 2025
Evropský solární trh se v roce 2025 poprvé po téměř deseti letech propadl a výhled do dalších let není příliš optimistický, shrnuje letošní zpráva Solar Market. Nově nainstalovaný výkon klesl na 65,1 gigawattu, tedy meziročně o 0,7 procenta. Trh tak čekají minimálně dva další roky útlumu a Evropská unie při současném tempu nesplní svůj cíl 750 gigawattů solárního výkonu do roku 2030. Hlavními problémy jsou pokles zájmu o střešní instalace, rostoucí systémové bariéry pro velké projekty a pomalý rozvoj flexibility, akumulace a elektrifikace.
Po dekádě nepřetržitého růstu tak evropský solární sektor narazil na limit. „Někdo by mohl namítnout, že současný pokles je pouze korekcí po mimořádně silném období solární energetiky během energetické krize,“ komentují autoři zprávy.
Ačkoliv Evropská unie splnila milník 320 gigawattů instalovaného výkonu a solární energie se v červnu 2025 poprvé stala největším zdrojem elektřiny v Unii, celková dynamika trhu oslabila. Vývoj trhu nicméně potvrzuje dřívější varování, že bez cílených politických zásahů tempo výstavby neudrží hodnoty z let 2021 až 2023.
Největší propad zasáhl střešní instalace, především u domácností. „Segment střešních instalací se výrazně propadl, a to navzdory tomu, že spotřebitelé stále čelí vysokým maloobchodním cenám plynu a elektřiny, protože podpůrné programy byly postupně ukončovány. Velké pozemní elektrárny sice nadále výrazně rostly a v roce 2025 představovaly více než polovinu všech nových instalací, ani to však nedokázalo vyrovnat oslabení rezidenčního trhu,“ dodávají analytici.
Rezidenční trh oslabuje zejména kvůli postupnému ukončování podpůrných programů. Sektor velkých elektráren pak navíc čelí zhoršujícím se podmínkám, především přetíženým sítím, častějším záporným cenám elektřiny, omezování výroby a nedostatečné akumulaci a flexibilitě.
Výhled na další roky je tak dle zprávy spíše negativní. Podle středního scénáře budou instalace klesat i v letech 2026 a 2027, k mírnému oživení má dojít až ke konci dekády. Odhad instalovaného výkonu pro rok 2030 byl během jediného roku snížen o 12 procent, tedy zhruba o 100 gigawattů. Evropská unie by tak při současném vývoji dosáhla pouze 718 gigawattů, pesimistický scénář počítá dokonce se 664 gigawatty. Cílových 750 gigawattů by bylo možné naplnit jen v optimistickém scénáři.
Navzdory zpomalujícímu trhu solární energie dál posiluje svou roli v energetickém mixu. V roce 2025 by měla pokrýt zhruba 13,4 procenta spotřeby elektřiny v Evropské unii, tedy dvojnásobek oproti roku 2021. Společně s větrnými elektrárnami vytlačuje především uhlí a plyn, což potvrzuje její strategický význam pro dekarbonizaci.
Klíčovou podmínkou dalšího rozvoje je však flexibilita energetického systému. Bez rychlejšího rozvoje bateriových úložišť, řízení spotřeby, digitalizace sítí a stabilnější regulace bude ekonomická hodnota solární elektřiny dál klesat. Záporné ceny a omezování výroby už dnes oslabují návratnost projektů i důvěru investorů.
Rok 2025 tak může být varovnám signálem. Pokud se solární sektor znovu nerozjede, Evropská unie s vysokou pravděpodobností nesplní nejen své solární cíle, ale ani celkový závazek 42,5 procenta obnovitelných zdrojů do roku 2030. Anaylitici proto varují, že bez podpory a snahy o zlepšení situace se prostor na úpravu zmenšuje.
Úvodní foto: Freepik