
Stačily by tři splněné sliby a zásadně bychom zpomalili klimatickou změnu
Analýza zveřejněná na COP30 dokázala, že bychom mohli snížit oteplování až o jeden stupeň Celsia a dostat se tak zpět k vidině dosažitelného 1,5 stupně Celsia nastaveného Pařížskou dohodou.

Kristýna Walterová
24. 11. 2025
Plnění tří klíčových klimatických závazků, tedy efektivního rozvoje obnovitelných zdrojů, zdvojnásobení energetické efektivity a významného omezení emisí metanu, by podle nové analýzy zveřejněné na klimatickém summitu COP30 mohlo snížit očekávaný nárůst globální teploty téměř o 1 stupeň Celsia. Studie koalice Climate Action Tracker naznačuje, že by to zásadně přiblížilo svět ke splnění cílů Pařížské dohody, od kterých se odklonil.
Pro připomenutí, státy se v minulých letech zavázaly do roku 2030 ztrojnásobit světovou kapacitu obnovitelných zdrojů, zdvojnásobit energetickou účinnost a snížit emise metanu do roku 2020 o 30 procent. Pokud by tyto sliby skutečně naplnily, jen mezi zeměmi G20 by se do roku 2035 snížily globální emise o 18 miliard tun ekvivalentu oxidu uhličitého.
„Pokud toho vlády dosáhnou do roku 2035, bude to zásadní zlom, který rychle zpomalí tempo oteplování v příštím desetiletí a sníží globální oteplení v tomto století z 2,6 stupně Celsia na zhruba 1,7 stupně Celsia,“ řekl pro Guardian Bill Hare, šéf organizace Climate Analytics. Podle něj by taková trajektorie posunula svět velmi blízko limitu 1,5 stupně Celsia stanovenému Pařížskou dohodou.
Metan zůstává problémem
Od konference COP28 se globální investice do obnovitelných zdrojů podle IEA zvýšily na více než 2 biliony dolarů ročně, více než dvojnásobek investic do fosilních paliv. Jak jsme nedávno na Obnovitelně.cz psali, Čína buduje nové kapacity rekordním tempem a Indie splnila své vlastní cíle pět let před termínem.
Naopak snižování emisí metanu, bohužel velmi problematického a silného skleníkového plynu, který se uvolňuje zejména při těžbě ropy, plynu a uhlí, postupuje pomalu. Přestože se více než 150 zemí připojilo k takzvanému Globálnímu metanovému závazku, množství vypouštěného metanu stále roste a řada států podle vědců své emise podhodnocuje.
Hare upozorňuje, že hlavní výzvou zůstává politická vůle: „Vlády musí začít hned teď… Skutečná otázka je politická: dokážou vlády odolat tlaku fosilního průmyslu a dohodnou se bohatší země na rychlejším navýšení finanční podpory těm, kteří ji potřebují?“ uvedl pro Guardian.
Na COP30 v brazilském Belému mají státy reagovat na skutečnost, že současné klimatické plány vedou k oteplení zhruba o 2,5 stupně Celsia, výrazně nad dohodnutých 1,5 stupně Celsia. Součástí jednání má být také debata o postupném odklonu od fosilních paliv, která byla poprvé oficiálně přislíbena na COP28.
Bude to stačit?
Podle nejnovější zprávy IRENA dosáhly globální přírůstky obnovitelných zdrojů v roce 2024 celkem 582 gigawattů, což je dosud nejvyšší roční nárůst. Ani tak to ale nestačí k trajektorii, kterou si státy stanovily na COP28, a na kterou spoléhá výše uvedená studie. Tedy ztrojnásobit globální kapacitu na 11,2 terawattů do roku 2030.
Aby byl tento cíl splněn, musí se od roku 2025 tempo růstu zvýšit na 16,6 procenta ročně, potřebuje proto zhruba na 1,1 terawattu nových instalací každý rok. Současný vývoj tak ukazuje, že i přes dynamický růst zůstává před světem velký deficit. Na letošní konferenci COP30 proto IRENA upozornila, že udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 stupňů Celsia bude možné jen tehdy, pokud státy odstraní hlubší strukturální bariéry.
Patří mezi ně modernizace energetické infrastruktury, stabilnější a předvídatelnější politika, posílení institucionální kapacity i výrazné navýšení investic. K tomu se přidává nutnost intenzivní mezinárodní spolupráce, zejména směrem k regionům, které bez podpory nemají šanci tempo globální transformace udržet.
Úvodní foto: Pixabay