Žádní vlci, ale psi. Šelmy byly za útok na ovce obviněny neprávem

Před několika dny kolovala médii zpráva o útoku vlků na stádo ovcí za bílého dne. Na svých stránkách jí sdíleli například i Svět myslivosti nebo radnice České Třebové nebo Ústí nad Orlicí. Následné šetření ale prokázalo, že se jednalo o útok psů.

„Stádo kamerunských ovcí se páslo na louce přímo vedle rodinného domu. Zabezpečeno bylo elektrickým ohradníkem o výšce 64 – 88 cm. Při útoku byla jedna ovce usmrcena, 2 jehňata se ztratila, 5 ovcí bylo zraněno,“ popisuje Agentura ochrany přírody a krajiny. Právě nízký plot byl v předchozích příspěvcích označen za největší problém, který útok umožnil.

Prvotní příspěvky o tom, že za útokem stáli vlci, roznítil především na sociálních sítích emocionální debaty. Zastánci ochrany přírody návrat šelem do krajiny vítají a případné škody na hospodářských zvířatech vnímají jako menší problém, než je přínos přirozené rovnováhy predátora a kořisti v přírodě.

• Tip: Návrat šelem do krajiny by ušetřil tuny emisí. Stačilo by jen 170 vlků

Hospodáři navíc mohou svá zvířata zabezpečit i s finanční pomocí státu, který hradí jak navýšení ohradníků, tak třeba i péči o pastevecké psy. Pokud vlci i přes adekvátní ochranné prvky hospodářské zvíře uloví, mohou jeho chovatelé žádat stát o náhradu a finanční kompenzaci. Chovatelé mají nárok i na náhradu újmy za ztížení pastvy v místech, kde se vlci vyskytují.

I přes to je proti vlkům dlouhodobě veden odpor, podpořený kromě hospodářů, u kterých je tento přístup pochopitelný, také myslivci. A to navzdory skutečnosti, že vlci primárně loví přemnoženou vysokou zvěř a tím pomáhají snižovat její počty, což myslivci dlouhodobě kapacitně nezvládají. Divoká zvířata tvoří 96 procent vlčí kořisti, ten zbytek jsou obvykle nezabezpečené ovce.

Ochránci přírody proto upozorňují, že vlků se lidé nemusí bát. Šelmy jsou plaché a na člověka nezaútočí. Nebezpečím mohou být maximálně pro psy toulající se bez dozoru a na volno po lese, kteří na vlka narazí. Pes na vodítku či v přímé blízkosti člověka je před vlky v bezpečí. „Většina případů napadení člověka vlkem, které jsou uváděny ze světa, pochází ze zcela kulturně odlišných zemí s jinými přírodními a sociálními podmínkami,“ uvádí na stránkách navratvlku.cz.

Psali jsme: Jak chce vláda chránit přírodu? Nevíme. Víme ale, co chce zrušit

To dokládá i tento případ, který byl automaticky přisouzen vlkům. Zaběhnutí psi mívají přitom na množství útoků na ovce také svůj podíl. Například v roce 2010 zardousil jediný pes 23 ovcí a pohromu hned několika farmářům způsobovali nezajištění psi několikrát po sobě v roce 2023 na Kladensku. Navíc se nejedná o ojedinělé případy. Nemluvě o tom, za kolika útoky na lidi stojí právě nevychovaní psi.

V moderní české historii vlci nestojí za žádným útokem na lidi, narozdíl například od prasat či stáda krav. Odpůrci vlků ale rádi vypouštějí do veřejného prostoru hoaxy a dezinformace a videa z jiných částí světa. Proto je důležité vyčkat s informacemi o podobných útocích, než budou ověřená všechna fakta. Místo ukazování prstem na vlky může pomoci lepší informovanost o tom, jak funguje ochrana stád, jak se vlci ve skutečnosti chovají a že řadu škod mají na svědomí i psi bez dozoru. Bez toho se bude návrat velkých šelem do české krajiny dál zbytečně spojovat s konflikty, místo aby byl vnímán jako přirozená součást zdravé přírody.

Úvodní foto: Unsplash