Vysoké platy, jistá práce. Přesto lidé v energetice chybí

Česká energetika stojí v příštích letech před zásadní proměnou – modernizací přenosové a distribuční soustavy, rekonstrukcí tepláren, výstavbou nových jaderných bloků a přípravou na malé modulární reaktory (SMR). Zároveň se rozvíjejí obnovitelné zdroje energie, budují se bateriová úložiště a digitalizují provozy.

Tyto projekty si vyžádají desítky tisíc nových pracovních míst – nejen v energetických společnostech, ale i ve strojírenství, stavebnictví, IT nebo výzkumu. Firmy však narážejí na zásadní problém, kvalifikovaných lidí je málo a konkurence o ně roste.



Stabilní poptávka, vysoké mzdy, prostor pro růst

„Energetické firmy systematicky poptávají pracovníky na specializované technické a odborné pozice – od energetiků a technologů přes techniky řízení provozu až po projektové manažery nebo odborníky na obnovitelné zdroje,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik JenPráce.cz.

„Mezi často zastoupené profese patří například elektrotechnici, kteří v průměru dosahují mzdy kolem 46 900 korun, což znamená meziroční nárůst zhruba o 5,5 procent. Na tuto úroveň navazují specializovaní technici, typicky se zaměřením na údržbu energetických zařízení, automatizaci či měření – jejich průměrné mzdy se pohybují kolem 56 700 korun a meziročně vzrostly přibližně o 4,8 procent,“ dodává Španěl.

Významnou roli v energetických provozech hrají také technologové, kteří se podílejí na zavádění nových technologií a optimalizaci výroby. Ti si aktuálně přijdou v průměru na 68 100 korun, což je o 8,4 procent více než loni. Do oblasti řízení spadá pozice technického manažera, s průměrnou mzdou okolo 75 300 korun a růstem mezd o 6,8 procent.

• Tip: Jak udělat z Česka zeleného ekonomického tygra? Vysvětlí konference Vyspělé Česko

„Výrazný posun je vidět také u profesí souvisejících s transformací energetiky. Typickým příkladem jsou projektoví manažeři v oblasti obnovitelných zdrojů, kteří koordinují instalace fotovoltaických, větrných či dalších nízkoemisních projektů. Jejich mzdy se aktuálně pohybují okolo 82 200 korun a meziročně vzrostly o 7,1 procent,“ říká Španěl.

Energetika podle něj čelí dvojímu tlaku – stárnutí stávajících zaměstnanců a současně nízkému počtu nových absolventů technických oborů. Během několika let odejde do důchodu významná část odborníků a inženýrů, kteří dosud zastávali klíčové pozice v provozu, údržbě nebo projektovém řízení.

Problémem je také odliv mladých talentů do zahraničí nebo do jiných odvětví. Konkurencí pro energetiku nejsou jen firmy v Německu a dalších zemích, ale i tuzemské obory jako automotive, strojírenství, IT nebo letecký průmysl. Ty často nabízejí kratší dobu trvání projektů, flexibilnější pracovní prostředí nebo širší možnosti mezinárodního uplatnění.

Školství, osvěta a spolupráce firem s univerzitami

Pozitivní zprávou je, že energetika se v posledních pěti letech stala výrazným tématem na strojních a elektrotechnických fakultách vysokých škol. Univerzity potvrzují vyšší zájem studentů o obory spojené s energetikou, jadernou technikou, automatizací a obnovitelnými zdroji.

Podobný trend zaznamenávají i střední školy – roste zájem o elektro a informační technologie, zatímco tradiční strojírenství ztrácí na atraktivitě, ačkoli historicky šlo o klíčový obor průmyslového vzdělání. Odborníci se shodují, že stát, školy i firmy budou muset intenzivněji spolupracovat – nabízet stipendia, duální výuku, praxi ve firmách nebo modernizaci učeben a laboratoří. Bez těchto kroků nebude možné dlouhodobě pokrýt rostoucí potřebu pracovních sil.

Úvodní foto: Unsplash