Místo pár tisíc jen pár stovek měsíčně. Strop emisních povolenek by snížil dopad na lidi
Zavedení emisních povolenek ETS2 v roce 2027 zatíží rodiny podle analýzy, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo životního prostředí, maximálně o stokoruny měsíčně.
Pavel Baroch
16. 10. 2025
Pokud se podaří zastropovat chystané emisní povolenky Evropské unie na přijatelné výši, o což usiluje skupina devatenácti členských států v čele s Českou republikou, zatíží nový poplatek rozpočet domácností průměrnou částkou 200 až 400 korun měsíčně. Vyplývá to z analýzy společnosti PwC pro Ministerstvo životního prostředí.
Příjmy z emisních povolenek poté poslouží jako investice především do modernizace bydlení a dopravy, což může přispět k růstu domácího hrubého produktu (HDP) až o 130 miliard korun a vytvořit více než 100 tisíc nových pracovních míst. Cílem systému označovaného jako ETS2 je pomoct při snižování emisí oxidu uhličitého.
„Analýza PwC ukazuje reálné dopady případného zavedení ETS2 na domácnosti. Ty budou po efektivním zastropování ceny povolenky průměrně v řádu nižších stokorun měsíčně, zároveň ale přinesou další zdroje na investice do rodinných a bytových domů nízkopříjmových domácností, výstavbu sociálně dostupného bydlení a zvýšení dostupnosti veřejné dopravy,“ řekl Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí.
Připomněl, že českou iniciativu na přijetí opatření pro zajištění průměrné ceny povolenky 45 eur podpořila početná skupina zemí, která reprezentuje 91 procent obyvatel EU. „Evropská komise připravuje na jeho základě návrh, jehož přijetí je reálné ještě v letošním roce, což v září potvrdil i komisař pro klima Wopke Hoekstra na jednání mimořádné Rady ministrů životního prostředí,“ dodal Holub.
Sociální klimatický fond
Podle analýzy PwC se absolutní nárůst výdajů po zavedení ETS2 v roce 2027 více dotkne domácností se středním a vysokým příjmem, které mají vyšší výdaje na vytápění a na pohonné hmoty. I tak jde v průměru o stokoruny.
„Nižší příjmové skupiny pocítí navýšení absolutních výdajů na pohonné hmoty a vytápění uhlím výrazně méně než domácnosti s vyššími příjmy. Navýšení výdajů průměrné domácnosti za vytápění uhlím, za plyn a pohonné hmoty by bylo po zavedení ETS2 pouze o 1,3 procenta,“ uvedl Jan Brázda ze společnosti PwC.
Pro nízkopříjmové domácnosti topící uhlím nebo zemním plynem vzniká Sociální klimatický fond, který bude dopady mírnit a zároveň pomůže s přechodem na úspornější a čistší technologie. Česko by z něj do roku 2032 mělo využít zhruba 52 miliard korun, které poslouží například na renovaci rodinných domů nízkopříjmových rodin, na výstavbu dostupného nájemního bydlení, ekologickou dopravu nebo modernizaci bytových domů.
Vedle toho by Česko mělo mít z výnosů emisních povolenek k dispozici dalších více než 100 miliard korun v jiných fondech, které poslouží třeba k modernizaci menších tepláren a horkovodů, k dekarbonizaci průmyslu nebo pro výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily.
„Veškeré příjmy budou příjmem České republiky, neodplynou někam do ciziny a budou vázány na opatření na snížení energetické náročnosti, do rozvoje obnovitelných zdrojů, úsporných technologií a podobně,“ zdůraznil Petr Holub z Ministerstva životního prostředí.
Pozitivní dopad na ekonomiku
Podle makroekonoma Miroslava Zámečníka, jednoho z autorů analýzy PwC, plánované investice z prostředků ETS2 a částečně financované i z vlastních zdrojů budou mít pozitivní dopad na celé tuzemské hospodářství.
„Podle modelových propočtů se každá investovaná miliarda korun z výnosů ETS2 projeví na růstu vytvořené přidané hodnoty o 300 milionů až po více než jednu miliardu – podle typu opatření,“ řekl Zámečník. „Výsledný efekt na ekonomický růst by i po započtení dopadu povolenek na spotřebu měl být poměrně výrazně kladný.“
Na systému ETS2 mohou vydělat také české podniky, které se už nyní orientují na moderní technologie. Očekává se totiž zvýšení celoevropské poptávky po těchto výrobcích a službách. Česko už je dnes například sedmým největším exportérem tepelných čerpadel, osmým největším exportérem izolačních materiálů nebo sedmým největším exportérem lithium-iontových baterií pro elektromobily na světě.
Pokud by se emisní povolenky nezavedly, jak o tom hovoří například čelní představitelé hnutí ANO, vítěz sněmovních voleb, tyto firmy by podle Jana Brázdy z PwC nerostly tak rychle. Aby ETS2 začalo v republice platit, je zapotřebí přijmout speciální zákon. Zástupci ANO ale opakovaně hovořili o tom, že stát bude raději platit pokutu, než aby zatížil domácnosti novým poplatkem za neekologické vytápění nebo benzin a naftu.
Podle Petra Holuba z Ministerstva životního prostředí by případná pokuta byla v řádu vyšších desítek milionů korun ročně, při dlouhodobém odmítání evropského nařízení by pak mohlo mít Česko zablokované některé unijní fondy. A přišlo by také o desítky miliard z výnosů ETS2 na úsporné bydlení nebo dekarbonizaci průmyslu.
Výhody pro celou společnost
Že je nový systém emisních povolenek příležitostí pro rozvoj Česka, připustila ve své analýze rovněž společnost XTB, byť současně varovala před rizikem energetické chudoby u části domácností. „Nabízí se také příležitost investovat do úspornějších technologií a čisté energie, což může přinést dlouhodobé výhody pro celou společnost,“ uvedla XTB.
Ve své analýze vychází v optimistickém scénáři s cenou povolenky 57 eur, což je o inflaci navýšená částka 45 eur, jejíž zastropování nyní řeší Evropská komise. V takovém případě by rodina v bytě s jedním autem a plynovým vytápěním zaplatila ročně navíc o téměř 6 tisíc korun, tedy asi 500 korun měsíčně.
Výrazněji by emisní povolenky dopadly na modelovou rodinnou domácnost ve vesnickém domě s dvěma auty a vytápěním na uhlí. Zaplatila by ročně navíc zhruba 23 tisíc, což dělá téměř 2 tisíce měsíčně.
„Dopad bude nerovnoměrný podle energetické náročnosti bydlení a závislosti na individuální automobilové dopravě. Domácnost v pasivním domě vytápěném tepelným čerpadlem a s elektromobilem pocítí ETS2 jen mírně – hlavně skrze navýšení inflace,“ řekl Jiří Tyleček, šéf analytiků XTB.
Horší to bude mít rodina ve starším domě s vytápěním na plyn nebo uhlí a zároveň dennodenně jezdící dvěma staršími auty na benzín či naftu. „Ta pocítí nárůst nákladů citelně,“ dodal Tyleček. Podle Petra Holuba z Ministerstva životního prostředí zatím v Evropské unii nepanuje shoda na zastropování emisních povolenek, některé země požadují 30 eur, jiné i dvojnásobek. Odhaduje, že by se nakonec měla pohybovat v pásmu okolo 45 eur za tunu oxidu uhličitého.
Ilustrační foto: Pixabay