Solární energie může být slabinou. Experti varují před kyberútoky na fotovoltaiku

Rostoucí počet fotovoltaických elektráren, který Česká republika v posledních letech registruje, přináší nejen energetickou soběstačnost, ale i nová bezpečnostní rizika. Odborníci proto varují, že Evropa stále nemá dostatečně nastavené mechanismy pro ochranu decentralizované energetiky. Zvlášť alarmující je závislost na čínských technologiích, které mohou být v extrémních případech zneužity k útoku na evropské sítě.

Podle Eriky Langerové z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) na pražské ČVUT se kybernetická bezpečnost fotovoltaiky nedá omezit jen na velké výrobní bloky, které už dnes spadají do režimu kritické infrastruktury. Mnohem větším problémem je roztříštěnost malých a středních instalací, které nemají žádné zákonné povinnosti.

„Máme veliké množství instalovaných fotovoltaik v residenčních a malých komerčních instalacích, který nespadají vlastně aktuálně pod žádný zákon o kyberbezpečnosti,“ vysvětluje. „Proto je okolo toho teď takový poprask. Chybějící mechanismy začínají být problém, je potřeba se o tom bavit a je potřeba to vyřešit.“

• Psali jsme: Nenechte si ukrást solární elektrárnu. Hackeři zneužívají chyby výrobců i nedbalost majitelů

Zatímco kritické zdroje, jako jsou tepelné nebo jaderné elektrárny, mají zavedené bezpečnostní standardy, provozovatelé střídačů na střechách domů často ani netuší, že jejich zařízení komunikuje přes vzdálené servery mimo Evropu. Právě zde vzniká největší zranitelnost, a to nejen technická, ale i geopolitická. Přes devadesát procent střídačů pochází z Číny.

Na souvislost mezi energetikou a bezpečnostní politikou upozorňuje také Martin Bursík, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Podle něj je kyberbezpečnost v energetice zásadní téma, které je třeba chápat v širších souvislostech. Upravit legislativu a zavést bezpečnostní prvky bychom podle něj mohli stihnout do roku 2030.

„Za pět let bychom mohli pochopit, že kybernetická odolnost je zásadní věc pro naši bezpečnost,“ doufá Bursík a připomíná, že Evropa má vlastní strategii, jak obnovit ztracenou soběstačnost v oblasti energetických technologií. V rámci iniciativy Net Zero Industry Act se počítá s podporou evropských výrobců čistých technologií, aby se Unie vymanila ze závislosti na asijském importu.

Odrazí se to ale nejspíše i na ceně. „Buď to něco stojí a jsme v bezpečí, nebo si budeme s tou cenou hrát,“ dodává s odkazem na dilema mezi levnými, ale rizikovými řešeními a dražšími, ale bezpečnějšími evropskými výrobky.

Brusel jsme my

Podle Martina Sedláka, programového ředitele Svazu moderní energetiky je chyba vnímat evropské směrnice jako vnější diktát. Regulace totiž vznikají na základě konsenzu členských států, a Česko se do jejich tvorby může aktivně zapojit. Sedlák zároveň připomíná, že ztráta evropské dominance ve výrobě solárních technologií nebyla jen výsledkem čínské strategie, ale i selhání evropských firem, které začaly dodávat výrobní linky do Číny.

„Evropské firmy si ten byznys v podstatě podtrhly samy,“ vysvětluje. Dnes je podle něj klíčové, aby Evropa znovu rozvíjela vlastní kapacity a výzkum, a to nejen z ekonomických důvodů, ale i z hlediska bezpečnosti.

„Bezpečnost se musí zvedat v celé energetice, nejen s fokusom na fotovoltaiku. Kdybychom teď začali řešit jen soláry, podřezávali bychom si větev pod sebou,“ dodává Sedlák. Podle odborníků je největším rizikem to, že značná část střídačů a dalších komponentů na českém trhu pochází z Číny a funguje na bázi vzdáleného přístupu.

Podle čínských předpisů přitom není povolen přístup k těmto datům mimo území Číny, což znamená, že evropská zařízení mohou být řízena nebo monitorována bez možnosti kontroly. „Čínské regulace uvádějí, že vzdálený přístup není povolen mimo Čínu. My sem pustíme všechno, necháme to ovládat kýmkoliv, vůbec si to neověříme,“ varovala Langerová. „A oni sami se přitom proti nám chrání úplně hrozně moc.“

• Tip: Solární boom posiluje energetickou bezpečnost. Zároveň roste riziko závislosti

První konkrétní řešení pro český trh představil Martin Novák ze společnosti SOLSOL. Jejich zařízení Guardexy má fungovat jako datový firewall pro fotovoltaické elektrárny.

„Nečekáme, až přijde nějaké nařízení shora. Ten problém je tady a teď,“ vysvětluje Novák. Guardexy sleduje a filtruje komunikaci mezi měničem a cloudem v reálném čase, zabraňuje neautorizovanému přehrání firmware a dokáže rozpoznat i hromadné povely, které by mohly poškodit síť.

Zařízení se instaluje mezi střídač a router a neomezuje běžné řízení ani zapojení do flexibilních služeb. „Je to řešení, které chrání investici a zároveň celou síť,“ dodává Novák. Cena pro domácnosti se má pohybovat kolem tří tisíc korun s měsíčním poplatkem za aktualizace.

Odborníci se shodují, že pokud má evropská energetická transformace obstát, musí být bezpečná nejen z hlediska dodávek elektřiny, ale i ochrany dat a řídicích systémů. Česká republika, která má díky kombinaci silného průmyslu a rychle rostoucího solárního trhu co nabídnout, může v této debatě sehrát aktivní roli. Jak řekl Martin Bursík, jedná se o širší problém než jen technické řešení.

Úvodní foto: Unsplash