Morální správnost už nestačí, ESG musí být hlavně smysluplné, říká průkopník „výdělečné udržitelnosti“

Vztah firem k udržitelnosti se postupně mění. Dříve byla zelená témata ve firmách vzácná, později se z nich stala image a dnes pojem udržitelnost většina pokrokových firem vnímá jako nezbytnost, která ale současně podléhá ekonomické realitě ziskovosti. Podle odborného konzultanta Jaspera Steinhausena, jenž vystoupil na konferenci Beyond Today, je udržitelnost jako samostatné téma mrtvá. Aby ožila, Steinhausen, který mimo jiné napsal knihu Making Sustainability Profitable, radí firmám zvolit jiný přístup.

Vysvětluje, že nestačí přikládat do prezentací zelené listy a reporty o uhlíkové stopě. Podle něj je třeba ji integrovat do samotného fungování firem, a to včetně způsobu, jak měří úspěch. „Skutečný dopad přichází až po vnímané hodnotě,“ vysvětluje Steinhausen. „Pokud chcete, aby vám ve firmě věřili, ať už jde o partnery, kolegy či vedení, musíte jejich problémy vyřešit skrze principy udržitelnosti nebo cirkulární ekonomiky,“ dodává.

Zelené přístupy se musí stát smysluplnými, nejen morálně správnými. Pokud vedení firmy vnímá ekologii jako náklad, zůstane i ten nejambicióznější ESG plán jen souborem excelových tabulek. Zpočátku je lepší navrhnout firmě malá řešení, která dokáží být rychle vidět, potěšit, ačkoliv jejich reálný dopad není veliký.

• Tip: Že nemáme zálohované PET lahve a plechovky, je obrovská konkurenční nevýhoda, říká Hladík

Podobný přístup radí také Katarzyna Kiwalska z Rohlík Group, která otevřeně přiznala, že se „svým seznamem více než stovky iniciativ“ narazila hned po příchodu do firmy. Brzy ale zjistila, že není reálné, aby se celá firma okamžitě přetransformovala na zelenou ekonomiku, že musí vyjít vstříc i byznysovým strategiím.

Od té doby se naučila překládat environmentální ambice do jazyka financí. Udržitelnost podle ní musí mít svůj business case, i když ne vždy dává dokonalý smysl. Ačkoliv pak některá zelená opatření mohou být v číslech ztrátová, vrátí se na věrnosti zákazníků. Další ze zástupců environmentálně ale i byznysově orientovaných firem Libor Musil z LIKO-S její slova potvrzuje. Bez byznysového nastavení prý nemohou ekologická řešení fungovat.

Místo sněhu zelená střecha

Firma LIKO-S vyrábí zelené fasády i střechy a začala s tím před více než deseti lety. Prvotní myšlenka ale nebyla o udržitelnosti nebo ekonomické výhodnosti. Musil se zkrátka snažil vytvořit fasádu, ve které by se lidem žilo nejlépe, a zelené řešení bylo tím nejlepším. Zjistil totiž, že aktuální projekty nejsou vytvořené s myšlenkou na budoucnost.

„Navrhujeme a stavíme domy na klimatickou éru, kterou už ale nikdy mít nebudeme. Máme skvělé domy na zimu, jenže tu už mít nebudeme. Potřebujeme začít stavět domy i na léto. Když to neuděláme, jednou se v nich uvaříme, to je hlavní dnešní problém stavebnictví,“ komentuje.

• Tip: Jane Goodall: Pokud chcete změnit svět, změňte sebe

Paradoxně, to že jsou dnešní střechy dimenzované právě na to, aby unesly vrstvu sněhu, velké množství z nich ale nikdy podobnou sněhovou kalamitu už nezažije. Místo toho jsou ale dostatečně nosné, aby mohly být zatížené vrstvou zeminy a rostlin, strach ze statiky proto zájemci o zelené střechy mít nemusí.

Ze zelených střech totiž stále panují mnohdy zbytečné obavy. Mohou se ale vyplatit i finančně, z dlouhodobého pohledu. Dokáží totiž nejenom budovu, ale i své okolí ochladit tak, že není ani potřeba klimatizace. My jsme si to měřili, klasická střecha má osmdesát stupňů, zelená má třicet. To je padesátistupňový rozdíl! A tohle všechno dělají květiny. Rostliny. Ony ochlazují dům i okolí, zlepšují mikroklima a vracejí vodu do oběhu,“ dodává Musil.

Právě o tom promluvila i Janneke Leenaars ze společnosti Interface Inc., výrobce koberců, který dosáhl stavu, kdy jeho produkty vážou víc uhlíku, než kolik ho při výrobě uvolní. Na rozdíl od Rohlíku nebo LIKO-S jde o globální korporaci, přesto má podobnou zkušenost, že skutečná změna ve firmě začíná až ve chvíli, kdy je měřitelná, srovnatelná a transparentní. Produkty ale musí zůstávat atraktivní pro zákazníky, tedy krásné, funkční a cenově konkurenceschopné i mezi firmami, pro které je udržitelnost cizí slovo.

Zástupci nejen těchto firem se setkali na konferenci Beyond Today, kde mohli sdílet nejenom své zkušenosti, ale také kontakty a nové nápady. Podle zakladatele společnosti Sustainova Tomáše Svobody se zúčastnili také zástupci firem, které o ozeleňování byznysu doposud neuvažovali.

„Proto jsme uspořádali event firem pro firmy, to byl náš hlavní cíl. Ať už sem přijede ESG manažer nebo přímo šéf firmy, narazí tu na plno přednášek, workshopů a možností networkingu přímo z praxe, ne přes konzultanta či prostředníka,“ komentuje pro Obnovitelně.cz.

Právě nedůvěra firemního vedení v úspěch zelených témat je podle něj hlavním problémem, proč se některým projektům nedaří. „Ryba smrdí od hlavy. I když je ve firmě zapálený ESG manažer, jeho činnost často blokují nadřízení, a těm se snažíme ukázat, že když se to dělá dobře, dokáže to i vydělávat peníze, přitahovat zákazníky,“ komentuje Svoboda.

Úvodní foto: Unsplash