Továrna jako tři Václaváky vyrobí ročně až 1,4 milionu tepelných čerpadel, z Plzně zamíří do celé Evropy

Výrobní areál v průmyslové zóně Borská pole má rozlohu 140 tisíc metrů čtverečních. Pro lepší představu: Je to plocha přibližně tří Václavských náměstí, které má něco přes 4 hektary. Nyní jsou ale haly z větší části nevyužité. Zatím.

Japonská korporace Panasonic oficiálně zahájila výrobu tepelných čerpadel na konci srpna a postupně ji bude rozšiřovat. Maximální kapacity dosáhne do pěti let, od roku 2030 bude fabrika schopná vyrábět až 1,4 milionu vnitřních a venkovních jednotek, kterými hodlá firma zásobovat celý evropský trh.

„Produkujeme zde tepelná čerpadla typu vzduch-voda s kapacitou 3 až 30 kilowatt pro domácnost a průmysl. Současná výroba je na cestě k více než zdvojnásobení oproti roku 2024, s plánem dosáhnout do roku 2030 kapacity 1,4 milionu vnitřních a venkovních jednotek ročně,“ řekl Tetsumasa Mizuta, generální ředitel Panasonic Heating & Ventilation Air-Conditioning Czech, což je oficiální název plzeňského výrobního závodu

Skutečný objem produkce bude samozřejmě záviset na evropské poptávce po tepelných čerpadlech, která podle našich prognóz poroste,“ dodal Mizuta. Tento trend předpokládá rovněž Asociace pro využití tepelných čerpadel, i když v loňském roce zájem v mnoha zemích klesl – v průměru o 23 procent napříč EU.

Očekává se zvýšená poptávka

Důvodem byla stabilizace cen energií, zejména plynu, který od svého maxima v roce 2022 zásadně zlevnil. A na výhodné ceny velmi rychle reagovala i změna poptávky po úsporném vytápění.  Nejpozději od ledna 2027 ovšem bude cena plynu opět stoupat.

• Související: Prodeje tepelných čerpadel spadly o dvě třetiny. Většina české výroby míří do zahraničí

Za rohem je totiž nové evropské nařízení ETS 2, které rozšiřuje systém obchodování s emisními povolenkami na nové oblasti, včetně dopravy a vytápění budov. Změna se nejvíce dotkne majitelů rodinných domů, kteří spoléhají na plyn či uhlí.

Cena obou komodit tedy stoupne, byť zatím není jisté, jak velký rozdíl to bude. Při nižších cenách povolenky může uhlí zdražit o 32 procent, při vyšších až o 75 procent. U zemního plynu se pak růst nákladů odhaduje mezi 10 až 23 procenty.  

„Už v tuto chvíli sledujeme zásadní rozdíl v zájmu o tepelná čerpadla mezi regiony. Některé země jsou na tom z hlediska propadu poptávky podobně jako my. Například Belgie nebo Německo se ale již připravují na emisní povolenky a zájem o technologii v zemích rychle roste,” uvedl Tomáš Habel, místopředseda Asociace pro využití tepelných čerpadel.

Většina českých výrobců se soustředí na export, který pro ně představuje více než 60 procent odbytu. Česká republika dlouhodobě patří ke globálně největším výrobcům tepelných čerpadel. Podle asociace mohou současné kapacity jejích členů dosáhnout při započtení zařízení vzduch-vzduch až 2,3 milionů kusů ročně.

Asociace odhaduje, že se poptávka po tepelných čerpadlech může v souvislosti s očekávaným zdražováním plynů opět výrazně zvýšit, možná až dvojnásobně. „Příliš strmá, náhlá změna není dobrou zprávou dokonce ani pro samotné výrobce z hlediska plánování kapacit,“ poznamenal Habel.

Právě dokázat rychleji reagovat na zájem trhu má i nový továrna společnosti Panasonic v Plzni. Stavba areálu za 8 miliard korun trvala přesně 684 dní. Firma využila i prostory (a z části také vybavení), které původně sloužily pro montáž televizorů, a rozšířily je o 250 procent.

„Abychom mohli rychle reagovat na potřeby i specifické požadavky evropského trhu, je pro naši značku zásadní mít v Evropě nejen nezávislé vedení obchodních aktivit, ale také kompletní výrobu i vývoj,“ konstatoval generální ředitel Tetsumasa Mizuta.

Špičkové výzkumné centrum

R&D centrum, které v rámci plzeňského závodu vzniká, bude do tří let zajišťovat v Evropě veškerý výzkum a vývoj značky Panasonic se zaměřením na tepelná čerpadla typu vzduch-voda. „Provázanost výzkumu a vývoje s výrobou je pro naši značku strategicky mimořádně důležitá. Do vzniku plzeňského R&D centra proto investujeme více než 600 milionů korun a při jeho výstavbě i vybavování sázíme na špičkové partnery,“ uvedl Mizuta.

• Související: Bez uhlí se obejdeme i díky tepelným čerpadlům. Česko je v jejich výrobě nenápadná světová velmoc

Jedním z klíčových je VŠB –Technická univerzita Ostrava, která kompletně navrhla a postaví jednu z výzkumných laboratoří. Cílem je zajistit v Plzni kompletní vývoj tepelného čerpadla až po finální produkt.

„Součástí centra bude i řada testovacích a zátěžových laboratoří. Ty naše čerpadla prověří v extrémních teplotách, tlakových podmínkách i důkladně otestují jejich hlučnost. Po plnohodnotném zprovoznění výzkumného centra budeme postupně nabírat desítky inženýrů, kteří budou ze západních Čech zajišťovat R&D pro celý kontinent,“ řekl Mizuta.

Otevření nového areálu se zúčastnil i premiér Petr Fiala (ODS), podle něhož tento špičkový závod posiluje konkurenceschopnost českého průmyslu, přináší nová kvalifikovaná pracovní místa. „A potvrzuje, že Česká republika nabízí atraktivní podmínky pro technologicky náročné a inovativní projekty,“ řekl Fiala chvilku před slavnostním přestřižením pásky.

Zdůraznil, že v České republice jsou zapotřebí právě podniky, kde vznikají kompletní výrobky s vysokou přidanou hodnotou, továrny propojené s vědou a výzkumem. V plzeňském areálu aktuálně pracuje více než 700 zaměstnanců, ale postupně jich bude přibývat.

„Původní plány počítaly s vytvořením až dvou tisíc míst při maximální výrobě, ale tyto prognózy významně ovlivnila integrace automatizace. Světu současné výroby vládnou digitalizace, AI a automatizace, a proto jsme na ně významně vsadili i my,“ uvedl Radek Vach, ředitel pro strategii plzeňského závodu Panasonic. „Aktuálně máme v areálu 80 robotů a plánujeme v následujících letech desítky dalších automatizačních projektů.“

Klimaticky neutrální výroba

Panasonic počítá i s větším zapojením českých subdodavatelů komponentů či služeb. „Platí: čím blíže Plzni, tím lépe. Především z důvodů rychlejší i snazší logistiky a nižší ekologické zátěže přepravy je lokalizace klíčová. V současnosti pochází více než 55 procent subdodávek z Česka nebo obecně z Evropy a cílem pro nejbližší roky je zvýšit tento podíl na 85 procent. To je samozřejmě velká příležitost pro české firmy,“ konstatoval Vach.

„Těší mě, že závod nebude žádnou montovnou, ale špičkovým výrobním provozem s integrovaným výzkumem a vývojem. Navíc podle mých informací až 70 procent komponentů si vyrábí Panasonic in-house, a to jen podtrhuje, jak velkou šanci české firmy v rámci výroby mají. Obzvlášť ty z Plzeňska, které to mají logisticky nejblíže,“ sdělil Daniel Kůs (Piráti), radní města Plzně pro Smart City a podporu podnikání.

Plzeňský areál společnosti Panasonic rovněž dosahuje uhlíkové neutrality – díky kombinaci nákupu zelené energie a vlastní fotovoltaické elektrárny o výkonu jednoho megawattu. Továrna rovněž využívá odpadní teplo z výrobních procesů k vytápění areálu nebo zachytává dešťovou voda a znovu ji využívá.

Inteligentní správa budov (BMS) navíc optimalizuje vytápění, ventilaci a osvětlení celého komplexu. Od příštího roku by se měl rovněž začít obměňovat vozový park a investovat do elektromobilů.

Foto: Pavel Baroch