Kalifornie hlásí stále častější výskyt modrých divočáků

V kalifornském okrese Monterey lovci narazili na zarážející jev: maso ulovených divokých prasat bylo zbarveno sytě modrou. Vyšetřování ukázalo, že neobvyklé zbarvení pochází z rodenticidu obsahujícího barvivo, konkrétně difacinonu – látky, která se používá k hubení hlodavců. Přestože je jeho aplikace v Kalifornii od roku 2024 přísně regulovaná, jed se zjevně dostává do volné přírody.

Podle odborníků National Geographic jde o další varování, že chemické jedy nezasahují jen cílové škůdce, ale ovlivňují i necílové druhy a mohou se šířit potravním řetězcem. Difacinon patří mezi antikoagulanty první generace, které způsobují vnitřní krvácení. I když se v těle rozkládá rychleji než jiné přípravky, zůstává aktivní ještě týdny v tkáních otrávených zvířat. Látka proto nezůstává jen u hlodavců, pro které je určena, ale postupně proniká do vyšších pater potravního řetězce.

Následky mohou dopadnout i na člověka. Konzumace masa zvířete, které se dostalo do kontaktu s rodenticidem, je riziková i po tepelné úpravě. Difacinon se totiž v těle rozkládá pomalu a varovné případy modře zbarveného masa dokazují, že látka může zůstat ve zvěřině dlouhodobě. Zdravotní rizika spojená s pesticidy jsou přitom dobře doložená – od zvýšeného výskytu některých typů rakoviny až po problémy s reprodukcí.

„Lovci by si měli uvědomit, že maso zvěře, jako jsou divoká prasata, jeleni, medvědi a husy, může být kontaminováno, pokud byla zvěř vystavena působení rodenticidů," uvádí pro Science Alert koordinátor vyšetřování pesticidů Ryan Bourbour z Kalifornského úřadu pro ryby a divokou zvěř (CDFW).

Ekologové i ochranářské organizace proto volají po omezení používání chemických jedů. Poukazují na to, že zasažená zvířata se k nim dostávají buď přímo, nebo prostřednictvím kořisti, a že následky ohrožují už tak zranitelné populace – od sov po včely. Divoká prasata, která jsou všežravci a snadno sežerou jak otráveného hlodavce, tak návnadu, v tomto ohledu fungují jako nechtěný přenašeč toxinů dál do prostředí.

Existují přitom účinnější a bezpečnější alternativy – například integrovaná ochrana proti škůdcům, která kombinuje více metod od podpory přirozených predátorů až po netoxické prostředky, které regulují populaci hlodavců jinak než jedem. Některá města v USA testují například přípravky, které zasahují do reprodukce krys, aniž by ohrožovaly jiné druhy. Vysypat ale otrávený jed a neřešit následky je bohužel výrazně jednodušší, jak ostatně dokazují i české případy otrávených zvířat karbofuranem.

Úvodní foto: Unsplash