Kudy směrem na Šumavu? Zbloudilý los se prodírá krajinou plnou nástrah
Na severní Moravě se objevil los, který zřejmě míří po historické migrační trase na jih. Velcí kopytníci jsou ale v Evropě uvězněni mezi dálnicemi a ploty.
Kristýna Čermáková
9. 7. 2025
Hned začátkem června zpestřil divoký kopytník hasičům z Ostravy pracovní den. Mladý los se motal v okolí obce Ludgeřovice, párkrát přecházel silnici a nakonec si ustlal na zahradě rodinného domu. Mezitím, co záchranné složky společně s ochránci zvířat vymýšleli, jak ho uspat a převézt pryč, los se zvedl a zmizel do lesa. Protože nevykazoval známky krotkého či nebezpečného chování, policisté se rozhodli nechat ho jít.
Krátce na to se ale divoké zvíře objevilo znovu, opět se potloukalo v okolí Ostravy a procházelo skrze řeku Opavu. O další týden ho spatřili lidé na Zlínsku, tedy o více než 100 kilometrů dál. Los se pásl mezi domy na trávníku, jindy se koupal v rybníku. Od té doby o něm zprávy chybí, i proto ochránci přírody vyhlásili veřejnou prosbu k veřejnosti, aby případný pohyb losa zaznamenávala.
„Jedná se o volně žijící zvíře s velkou hmotností, zcela jistě není dobré se k němu přibližovat. Ačkoli patří mezi přežvýkavce, může při překročení kritické vzdálenosti člověka napadnout. Přivítáme informace o jeho pozorování, upozorňujeme ale, že jakékoli rušení či pronásledování se snahou ulovit fotku, může jeho napínavou cestu zásadně zkomplikovat a ve finále zvíře ohrozit na životě. Jedná se o volně žijící zvíře, které prochází krajinou plnou nástrah a pastí,“ vysvětlovala pro Novinky.cz ředitelka odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Jindřiška Jelínková.
Podle zoologů pochází z polské populace a podle jeho chování se zcela evidentně snaží najít cestu na jih. Není to poprvé, co se los z Polska vydal na cestu napříč Českem, například loni bylo veliké zvíře spatřeno v Krkonoších.
Chybějící biokoridory
Zprávy o pohybu losa ale nejsou pouze zajímavým zpestřením běžného světa české fauny, jsou spíše důkazem toho, jak moc nepřekonatelné překážky lidé svým působením v krajině vytváří. Velcí kopytníci v Evropě historicky migrovali, měnili zimoviště, střídali svá stáda a zajišťovali tak genetickou pestrost. Po výstavbě a oplocení velkých dálnic ale možnost volného pohybu a s tím spojené potřebné migrace zmizela.
Šelmy jako vlci nebo rysové si svou cestu najdou snáze, jsou schopnější překonávat překážky. Ale ani tak nemusí být úspěšní, jak dokládá případ vlka, který několik týdnů bez úspěchu běhal podél dálnice D1, až se dostal i do pražských Klánovic. A vysoké zvěře je v českých lesích dostatek, aby se spokojila s uzavřenými zelenými částmi mapy. Tak velké zvíře, jako je los, má ale pohyb přírodou výrazně zkomplikovaný.
Ostatně i tento jedinec se na několika místech brodil řekou či přeplavával rybníky, protože jiná cesta napříč biokoridorem v dané lokalitě neexistovala. Při výstavbách a oplocování pozemků totiž někdy územní plánování nedomýšlí, že novým satelitem omezí ten jediný zelený pás, přes který se mohou zvířata dostat z jednoho území lesa do druhého.
Zvířata ale migrovat potřebují, v těchto místech pak proto pravidelně dochází například ke střetům s auty na silnicích. Losi navíc v Česku žijí, ačkoliv se o tom příliš neví. Dříve existovalo více menších populací, například na Třeboňsku nebo v okolí Nymburka, nyní se vyskytují pouze na Šumavě. S největší pravděpodobností ale i tam brzy vymřou.
Menší stádo, aktuálně zhruba o patnácti zvířatech, totiž postupně vymírá. Chybí mu genetická obměna o migrující zvířata z jiných populací, jako je právě třeba tradičně ta polská. Zoologové, kteří monitorují pohyb mladého losa z Ostravska, proto doufají, že právě on by mohl na Šumavu mířit, v cestě mu ale stojí větší množství často oplocených silnic včetně komplikované D1, na které stále chybí dostatek ekoduktů, o kterých jsme i dříve na Obnovitelně.cz psali.
V Polsku žije několik desítek tisíc těchto zvířat, všechny ale v migraci na jih zbrzdí oplocené dopravní tepny bez ekoduktů a také postupné vysychání nebo obhospodařování mokřadů a podmáčených luk, což je pro losy přirozený ekosystém. Na Šumavu se proto dostanou jen ti jedinci, kterým se podaří projít přes Moravu nebo severní část České republiky, středem přes Vysočinu vysoký kopytník prakticky nemá šanci.
Česká populace se tak může mísit už pouze se zvířaty z jihu, kde jich ale žije výrazně méně, protože jedná o chladnomilnější zvíře. V Rakousku je navíc los na seznamu lovné zvěře, podle ředitele České krajiny Dalibora Dostála se tak jedinci, kteří se vydají migrovat na jih, zpátky do České republiky již nevrací. České stádo posledních velkých mohykánů tak zůstává izolováno z obou stran.
Úvodní foto: Charles J. Sharp, CC BY-SA 4.0