Na herce Langmajera zaútočil tygří žralok: Co víme o největším dravci tropických moří?

Setkání s jedním z největších mořských dravců během dovolené zní jako scéna z filmu, ne jako historka od české celebrity. Přesto ale přesně to se přihodilo herci Jiřímu Langmajerovi, když se během potápění na exotických Kokosových ostrovech ocitl v blízkosti tygřího žraloka (Galeocerdo cuvier).

Incident nakonec skončil bez vážného zranění, ale vše mohlo dopadnout úplně jinak. Podle známého herce totiž potápěči žraločí samici nevhodným chováním vyprovokovali k útoku. Pokud se také chystáte na exotickou dovolenou, poradíme vám, jak se podobným situacím vyhnout.

Jeden z největších dravců oceánu

Tygří žralok je, co se výskytu žraločích útoků na člověka týče, druhý hned po bílém žralokovi. Dorůstá běžně délky přes tři metry, vážit může i přes půl tuny. Poznávací znamení? Tmavé pruhy na bocích těla, které připomínají tygra a podle nichž získal i své jméno.

Na rozdíl od jiných žraloků se tygří žralok často pohybuje v mělkých pobřežních vodách, což zvyšuje šanci na kontakt s lidmi. A i když je proslulý svou „žravostí“, v jeho žaludku vědci opakovaně našli kromě mořských želv či ptáků i plechovky nebo pneumatiky, nejde o bezhlavého zabijáka. Ve většině případů se žraloci do lidí zakousnou ze zvědavosti, a pokud zjistí, že nejde o vhodnou potravu, v útoku neprokačují.

Od roku 1958 bylo zaznamenáno více než 140 útoků tygřích žraloků na člověka, z toho 39 smrtelných. Pro srovnání: žralok bílý má na kontě více než 350 útoků, přes 50 smrtelných.

V roce 2023 zemřelo na světě při útoku žraloka pět lidí, což je méně než těch, kteří ročně zahynou při selfie. Vědci proto opakovaně připomínají, že žraloci jsou pro člověka menší hrozbou, než jak je prezentují média a filmový průmysl.

Proč k útokům dochází?

Příčin je několik. Tygří žralok má výborný čich a vnímá vibrace ve vodě. Pokud je voda zakalená nebo se v ní nachází krev či odpadky, může dojít k chybné identifikaci. Nejčastěji k útokům dochází při šnorchlování, kdy lidská silueta připomíná zraněného mořského živočicha.

Jedná se o migrační druh, sleduje teplé proudy a potravu, a proto se často objevuje právě v oblastech s turistickým ruchem. Podle NOAA Fisheries se tygří žraloci vyskytují ve všech tropických a subtropických mořích.

• Psali jsme: Vlky v Česku někdo ve velkém tráví karbofuranem. Umírají i vlčata

Co tedy dělat při setkání? Zásadní je nepanikařit. Náhlé pohyby, kopání nohama nebo mávání rukama zvyšují riziko, že si žralok člověka splete s kořistí. Doporučení expertů:

• Zachovejte klid, omezte prudké pohyby.
• Udržujte vizuální kontakt se žralokem.
• Pomalu se vzdalujte směrem ke břehu nebo plavidlu.
• Při bezprostředním ohrožení se braňte směrem k očím, žábrám nebo čenichu.

Výzkumy ukazují, že ve většině případů žraloci zareagují spíše zvědavě a nakonec odplavou.

Důležitý článek oceánských ekosystémů

Tygří žraloci nejsou jen obávaní dravci, ale také klíčoví regulátoři oceánského života. Regulují populace ryb a chrání zdraví mořských ekosystémů tím, že likvidují nemocné a slabé jedince.

Přesto patří mezi druhy, které čelí narůstajícímu ohrožení. Podle IUCN Red List je tygří žralok zařazen jako téměř ohrožený, zejména kvůli nadměrnému rybolovu a ztrátě životního prostředí.

Incident s Jiřím Langmajerem upoutal pozornost, ale zároveň připomněl, že moře pro lidi není úplně přirozené prostředí a měli bychom se v něm chovat s respektem. Tygří žralok neútočí bezdůvodně, ale pokud dojde ke kontaktu, o výsledku setkání může rozhodnout chladná hlava a správná reakce.

A než příště propadneme panice z titulku o „nebezpečném predátorovi“, je dobré si připomenout, že skutečnou hrozbou pro oceány nejsou žraloci, ale člověk.

Úvodní foto: Unsplash