„Jako sporťák s brzdami z Felicie.“ Španělský blackout mohly zastavit baterie a lepší distribuční síť

Informace o energetickém kolapsu Pyrenejského poloostrova obletěla svět. Mnozí měli okamžitě jasno, na vině jsou buď obnovitelné zdroje nebo kybernetický útok. Trochu nešťastně totiž Španělsko týden před blackoutem hrdě hlásalo, jak jede pouze ze sluneční a větrné energie. Některé mediální titulky pak výpadek sítě dávaly za vinu „meteorologickému jevu“. Počasí bylo ale v tu dobu víceméně stabilní, ač velmi horké.

Jak upozornil novinář Patrick Zandl (Piráti), podle informací k 1. květnu byla síť nestabilní už několik hodin před blackoutem a dispečeři se ji snažili stabilizovat. Pak, stále v časovém odstupu od samotného blackoutu, došlo ještě ke dvěma přerušením dodávek elektřiny – vypnutí jednoho větrného a jednoho solárního parku. Tedy k situaci, kterou by za normálních okolností vykryly flexibilně jiné zdroje.

Už tak dost vratká distribuční soustava ale pravděpodobně nezvládla adekvátně zareagovat a najela na nestabilní režim, který následně vyústil v blackout. Zničehonic (a to doslova, celý proces trval jen několik vteřin) přišla energetická síť Španělska, Portugalska a příhraniční části Francie o 15 gigawattů výkonu.

Proč se tak stalo? Výkyv v dodávce elektřiny, kterou elektrárny náhle přestaly posílat do sítě, nevyhnutelně rozkolísal jinak stabilní napájecí frekvenci 50 hertzů a ochranné mechanismy citlivějších obnovitelných elektráren okamžitě zahájily vypínání. Odpojování mnoha zdrojů pak způsobilo ještě větší výkyvy frekvence, které spustily i odstávky jinak velmi stabilních jaderných bloků s vysokou mírou setrvačnosti.

• Psali jsme: Českou síť pomáhají vyrovnávat baterky u sousedů. Nové miliardové dotace to mají změnit

To mimochodem spustilo zajímavou reakci bezpečnostních postupů – ačkoliv se všechny elektrárny postupně vypínaly, vodní zdroje naopak pokračovaly v provozu. Někde svůj výkon dokonce ještě zvýšily, ačkoliv jejich provoz musel být zabezpečen záložními generátory a energie neputovala do sítě. Vodní elektrárny totiž představují nejlepší zdroj energie pro zabezpečení jaderných elektráren, kterým pomáhaly při postupném několikahodinovém startování.

Hned poté se vyrojily první teorie, proč k blackoutu došlo, a i dlouhé (a komplikované) vyšetřování debatě o vzniklé situaci příliš nepomáhá. Nicméně kybernetický útok je spíše nepravděpodobná varianta. Očerňované obnovitelné zdroje také nejsou přesným viníkem – ačkoliv zjednodušeně řečeno právě jejich neplánovaným odstavením se vše zvrtlo. S největší pravděpodobností byla hlavním viníkem slabá distribuční soustava, která nedokázala hbitě zareagovat na problém, a nedostatek bateriových zdrojů, které by výkyvy podržely.

Sto procent obnovitelné energie

Jen dva týdny předtím, tedy 16. dubna, přitom Španělsko ohlásilo první všední den, kdy fungovalo pouze na obnovitelných zdrojích. O několik dní později vytvořilo také nový rekord v okamžitém výkonu, obnovitelné zdroje zahrnující solární, větrnou i vodní energii vyrobily 20 tisíc megawattů elektřiny a pokryly tak 78 procent poptávky.

V době blackoutu pokrývaly obnovitelné zdroje zhruba 60 procent výroby. Protože je Pyrenejský ostrov díky rozsáhlým větrným parkům i solárním parkům exportérem elektřiny, svou vlastní síť měl pokrytou obnovitelnými zdroji dokonce zhruba z 90 procent.

„Pyrenejská rozvodná síť byl prostě nadupaný sportovní kabriolet, do kterého se daly kvůli úspoře brzdy z Felačky a v zatáčce v pyrenejských serpentinách se to prostě vyklopilo. Buďto zakážeme výrobu sportovních vozů, nebo do nich začneme dávat odpovídající brzdy, moc víc nad tím nevymyslíme...,“ komentuje Zandl.

A právě odpovídající „brzdy“ či záložní cesty, jak se vypořádat s blackoutem, evidentně země, které tvoří trochu slepý cíp Evropy, neměly. Prokázal to i náročný náběh zpět do elektrifikace, kdy chyběly provizorní a flexibilní zdroje. „Původní energetická síť byla navržena na velké uhelné, plynové a jaderné elektrárny, které vytvářejí setrvačnost systému a udržují frekvenci 50 Hz. Větrné a solární farmy setrvačnost nemají, a je tedy těžší udržet stabilní frekvenci, když dojde k výpadku proudu,“ komentuje energetička Jillian Ambrose z Guardianu.

Podle španělského premiéra tak za výpadek nemohou obnovitelné zdroje, ale ani odklon od velké energetiky. „Ti, kteří svalují výpadek proudu na nedostatek jaderné energie, buď lžou, nebo tím prokazují svou nevědomost,“ uvedl při tiskové konferenci.

Podle Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) byla nejvyšší prioritou v první chvíli obnova celé energetické soustavy podle zavedených postupů a protokolů. „Obnova energetické soustavy probíhá a některé regiony Pyrenejského poloostrova byly pod proudem hned, mimo jiné díky podpoře zdrojů energetické soustavy, jako jsou vodní elektrárny a stávající propojení s Francií a Marokem,“ uvedla společnost v den blackoutu.

Co s tím?

Řešení je nasnadě. Španělsko musí doplnit do systému moderní bezpečnostní a stabilní prvky, tedy „brzdy“, ne ubírat na obnovitelných zdrojích. Ty se mimochodem vrátily do provozu prakticky okamžitě, jak ukazuje graf serveru Electricity maps, podíl větrné energie byl jen krátce po blackoutu zpět v plné síle. Solární panely také nabídly hned poté pár gigawattů energie a velmi rychle najel do provozu i plyn.

Jádro oproti tomu setrvávalo odstavené delší dobu. Jak i na Obnovitelně.cz píšeme dost často, rozvoj obnovitelných zdrojů nebrzdí ani tak moc neochota stavět samotné elektrárny, jako nedostatečně funkční distribuční síť, ale i nedostatek akumulace, která podrží celý systém stabilní. Ať už se jedná o přečerpávací elektrárny nebo různé formy bateriových zdrojů.

• Pod proudem: Jak se zbavit mařičů energie a záložních fosilních zdrojů? Nahradí je baterie a agregační bloky

Ačkoliv první články informovaly o v moderní době děsivém scénáři týdenního náběhu do normálu, již v den blackoutu byly prakticky všechny zdroje zpět v provozu. Celkem se tedy jednalo o zhruba desetihodinový výpadek, který v důležitých provozech, jako jsou nemocnice a podobná zařízení, pokryly záložní zdroje.

O apokalypsu se tedy nejednalo a navzdory tomu, že celá situace poukázala na nestabilitu a vratkost distribučního systému, dokázala také, že si moderní energetika umí poradit prakticky okamžitě. Navíc sociální sítě zaplavily fotky Španělů a Portugalců, kteří místo zírání do telefonů vyrazili do parků a do přírody. I to zlé je pro něco dobré.

Úvodní foto: Pixabay