Výroba biometanu v Česku drhne, velká část bioplynek může za pár let skončit

S pozměňovacími návrhy u novely Lex OZE III mají problém nejen solárníci. Nepromyšlená legislativa může tvrdě zasáhnout i další sektory obnovitelných zdrojů.

Biometan je jednou z klíčových surovin pro dekarbonizaci. Jeho výroba přesto neroste tak rychle, jak by bylo potřeba. V roce 2030 má Česko za cíl produkovat 700 milionů metrů krychlových tohoto plynu ročně. V roce 2023 ale produkce dosahovala úrovně jen zhruba 1,2 milionu kubíků a počet biometanových stanic od té doby příliš nevzrostl.

Zpožděná legislativa a její ještě pomalejší implementace, retroaktivní změny, nedostatečná podpora i absence jakékoliv předvídatelnosti pro následující roky, to jsou podle předních hráčů z oboru hlavní důvody, proč má Česko s produkcí biometanu velký skluz.

„Všichni biometan chtějí, všichni o něm mluví, všichni ho podporují, a přesto tu téměř žádný nemáme,“ komentuje Ondřej Malinovský, vedoucí biometanové sekce CZ Biom. A ten biometan, který se zde vyrábí, končí v zahraničí, protože je to ekonomicky výhodné.

„Biometan vyrobený v České republice, nedodaný do distribuční sítě, ale využitý přímo v místě výroby, zase není považován za biometan,“ dodává.

Od novely Lex OZE III, která míří do třetího čtení v Poslanecké sněmovně, si bioplynaři slibovali stabilnější podmínky pro další rozvoj. Zatím to tak ale nevypadá, hned čtyři pozměňovací návrhy jsou pro budoucnost bioplynu a biometanu rizikem.

„Například hrozí, že když bude na denním trhu s elektřinou záporná cena, přestane se v ten moment poskytovat podpora na veškerou výrobu elektřiny,“ komentuje pro Obnovitelně.cz předseda CZ Biom Jan Habart.

Po roce 2028 může velká část bioplynek skončit

Bioplynek by se mohl dotknout i návrh, který bude sankcionovat fotovoltaiky za vyšší ziskovost, než jakou jim stanovuje zákon. Je totiž teoreticky možné, že se pravidlo rozšíří na všechny obnovitelné zdroje. Další pozměňovací návrh je změna vnitřní míry výnosnosti (IRR). „Nyní platí pro všechny 8,4 procenta, přičemž podpora počítá se ziskovostí 7, někdy 6,3 procent. A u zdrojů z roku 2013 se sníží na 3,4 procenta, což je totéž, kolik můžete mít za státní dluhopisy bez jakéhokoliv rizika a starostí,“ komentuje Habart.

Poslední rizikový pozměňovací návrh počítá s tím, že by se právě vnitřní míry výnosnosti vypočítávaly i z odhadovaných příjmů po dvaceti letech. Majitel bioplynové stanice z roku 2013 by tak měl předvídat a zohledňovat i situaci například po roce 2030.

Podle Ondřeje Friče, obchodního ředitele společnosti agriKomp Bohemia, po roce 2028 začnou bioplynové stanice, které se nemohou konvertovat na biometan, zastavovat výrobu. Pro pokračování v provozu jim totiž chybí funkční Modernizační vyhláška. Svou roli hraje také přílišný důraz na využití tepla, nízká výkupní cena bioplynu a nutnost investic do modernizace, která má podle Friče špatně nastavené finanční limity.

„Rozvoj biometanu je pak těžké odhadnout. České cíle byly původně 700 milionů kubíků, před dvěma týdny už jsem slyšel, že jen 400 milionů kubíků,“ komentuje. I toto nižší číslo by přitom znamenalo řádově zhruba 400 malých stanic, nebo 300 středních, či 200 velkých. „Nemyslím si, že by se nám podařilo připojit do sítě tolik výroben biometanu. Myslím si, že reálných je maximálně 100 konvertovaných biometanových stanic, možná třeba deset nových,“ dodává.

Největší bariérou je podle něj absence předvídatelnosti, čímž se shodoval s ostatními řečníky konference sdružení CZ Biom v Táboře. „Všechny velké nové projekty, které vznikají, do toho šly s obrovskou mírou nejistoty,“ komentuje Frič.

Zahraniční příklady nám přitom ukazují, že s jistou podporou ze strany státu je možné rozvoj zrychlit. Například Francie rozjela instalace bioplynek díky pevné provozní podpoře na 15 let, v Polsku zvolili biometanový tarif ve výši 113 eur, v Itálii dokonce 130 eur.

Biometanový tarif má i Česko – ve výši 100 eur. Ten navíc platí jen pro biometanové stanice uvedené do provozu nejpozději do konce roku 2025, zda bude platit i pro ty postavené v následujících letech, je zatím nejisté. Nová podpora bude formou aukcí, bez meziroční valorizace ale nebude příliš nápomocná. „Žijeme v napětí, jak dopadne hlasování kolem Lex OZE III,“ dodává vedoucí bioplynové sekce CZ Biom Adam Moravec.

Úvodní foto: Pixabay